Dotek /STEIN27

Part 31

*o týden později

Ze spánku mě probraly jeho prsty na mé kůži,které mi jely po ruce.Zastavil na rameni a já ucítila jak se mi vytvořila husí kůže.Hned na to jsem zaregistrovala jeho dech na mém krku a následný polibek.I přesto že jsem se snažila dělat že spím,neubránila jsem se úsměvu který zavinil on.

"Dobré ráno."Zamumlal mi do krku když si všimnul že jsem vzhůru.

"Krásné."Odpověděla jsem rozespalým hlasem a otočila se na něj.                                                             
Vlasy měl na všechny strany a u očí ještě ospalky.Na tváři měl i menší otlačení od polštáře.Usmála jsem se na něj ještě jednou a věnovala mu malý polibek na rty.

*

Do odpoledne jsme nic nedělali.Jen jsme leželi a koukali na televizi ve které hrál dokument.Mám pocit že mě tím nakazil.Začala jsem mít ale chuť.Chuť na chvíli odejít z tohohle světa.
Nenápadně jsem s prsty na jeho hrudi začala kroužit dokola a tím si získávala jeho pozornost.Podíval se na mě a já se na něho nevinně usmála.

"Copak?"Nadzvedl obočí a já už ruku položila zpátky na jeho hruď.

"Nic."Natáhla jsem se k němu blíž a nosem se otřela o ten jeho.Jen se na mě s pobavením díval, dokud jsem mu na rtech nezanechala několik polibků.

"Nemáš chuť..si něco dát?"Zeptala jsem se ho nepřímo a myslela že to pochopí.Zní mi to líp než kdybych se ho zeptala rovnou"nešlehneme si?".

"Ani ne."Nepochopil mě a já si povzdechla.

"Ani trochu?"Snažila jsem se aby to pochopil.

"Jo ty myslíš.."Zastavil se a já přikývla s usměvem.

"Chtěla bys?"Odmlčel se a já znova přikývla.Po ničem jiném jsem v tu chvíli netoužila.

"Máme něco?"Zeptala jsem se ho a on se poškrábal na zátylku.

"Nic."Pokrčil rameny a já si zklamaně povzdechla.

"Možná,ale...máš nějaký prášky na bolest?"Zeptal se mě.

"Jo mám."Nechápavě jsem se na něj podívala protože jsem si myslela že to s tím nesouvisí.

"Donesla by si je?"Zeptal se mě a já byla donucena vstát.Hned jak jsem vylezla z pod deky mi po těle naskočila husí kůže protože byl velký chlad.Vstala jsem a hned jak jsem se postavila,měla jsem pocit že stojím na ledu.Musela jsem přicupitat bosky k lékárně,ze které jsem hned vyndala dvě krabičky prášku na bolest.

"Něco tě bolí?"Zeptala jsem se ho když jsem mu je podala.

"Chtěla sis něco dát ne?"Podíval se na mě s kulišáckým kukučem a mě to došlo.Usmála jsem se na něj a on vyndal z krabičky platíčko Paralenu.Do ruky si vyloupal dva prášky a já na chvíli znejistila.Sám si do sebe naklopil hned jeden a mě podal taky.Vzala jsem si ho od něj a zapila ho vodou na nočním stolku.                                                                                                              Nevěděla jsem co mám od toho čekat a nevěřila tomu, že mi potom něco bude.
Když jsem ani po nějaké době necítila jiný stav,vzala jsem si ještě jeden.

Musela jsem si dojít ale pro vodu když jsem jí celou vypila.Viděla jsem jak i on přidal dávku.      
Vešla jsem do kuchyně a pustila kohoutkem vodu.Tu jsem si pak natočila do sklenky a ještě předtím než jsem se k němu vrátila jsem navštívila lednici.Myslela jsem si že nám něco vezmu k jídlu,ale nic tam nebylo.                                                                                                                                                                
Začala jsem se přehrabovat ve skřínce kde mám sladkosti a snažila jsem se najít aspoň něco.Měla jsem najednou hroznou potřebu něco v tý skřínce najít.I když jsem věděla že je prázdná,nemohla jsem odejít s prázdnou.Proto jsem otevřela všechny skřínky a snažila se pořád něco najít k jídlu.

Po nějaké době hledaní, jsem konečně něco našla.Podívala jsem se na to a zjistila že to je několik měsíců propadlý.Naštvaně a přitom zklamaně jsem si povzdechla a sáček s tyčinkami zahodila do koše.Vzdala jsem to a jenom s vodou,se do ložnice se vrátila.Strašně mě to unavilo.

Podívala jsem se hned směrem na postel.
On tam ale nebyl.Zbyla po něm jenom srulovaná deka a platíčko od prášku.Přešla jsem k posteli a myslela si že se za chvíli vrátí.
Pak jsem si všimla že těch prášku chybí víc než šest.Proto jsem se vydala za ním do koupelny.

"Petře?"Zavolala jsem na něj ale nikdo neodpovídal.Vzala jsem do ruky kliku a zatáhla s ní směrem dolu.Pootevřela jsem je a rozhlédla se po koupelně.
Seděl tam mlčky na zemi.Přešla jsem k němu a klekla si.                                                                       Ztuhla jsem když jsem zjistila že na mě nereaguje.Začala jsem na něho mluvit ale on nedokázal ani pootevřít oči.

"Nenenene"Uvědomila jsem si situaci.Do očí se mi nahrnuli slzy když jsem si uvědomila že bych mohla ztratit člověka kterého miluju.

"Prosím nedělej mi to."Zavzlykala jsem když se mi ho nedařilo držet při vědomí.Rychle jsem šla pro mobil a vytočila rychlou.V tom jsem si uvědomila že by nás ale rozdělili,takže jsem to po pár pípnutí vypnula.Bylo to na mě.
Začala jsem ještě více panikařit a trochu jsem ho profackovala.Nic,jen trochu pootočil hlavou.

"Lásko."Prosila jsem ho,ale on stále nereagoval.
Ve zmatku,když jsem se snažila udělat vše proto abych o něj nepřišla,jsem mu strčila prsty do krku.On se hned na to zaklonil a začal zvracet.Narovnal se zpátky a pomalu mu oči znova padaly.                                                                                                                                                  Musela jsem na něj spustit ledovou vodu ze sprchové hlavice a nechala jí na něj volně téct.
Nic jiného mi už nezbývalo než se modlit a mluvit na něj.                                                              Musela jsem vydechnout všechen ten strach když jsem uviděla jak hned zalapal po dechu.Vyčerpaně jsem si sedla k němu a na oba dva nechala téct vodu.Bylo mi jedno že se koupelna pomalu plní vodou které stékala po zemi.Hlavně že už dýchá.                                                                                                 
Vyčerpaně jsem si hlavu opřela o něho a vydýchávala co se právě teď odehrálo.

Jeden jediný prášek a mohl mi zmizet navždy ze života.Navždy.To už nebyl takový ráj jako předtím.

Otočila jsem se na něj a jeho hruď se rychle zvedala nahoru a dolu.

"Tohle už mi nedělej."Zamumlala jsem mu s pohledem upřený na něho zatím co se snažil  zpamatovat..

Co na to říkáte ? :/