Dotek /STEIN27

Part 69

Už jsme v tom lítali tak jako předtím.Zítra bych měla jít na kontrolu.Otázka jestli mám nebo nemám chodit jsem si kladla už vícekrát za den,ale i tak nevěděla odpověď.
Měla bych,ale bojim se.Kdybych nešla jenom na jedinou tak by se nic nestalo,ne?Nikdo by mi nevolal a nikdo by se nepídil proč jsem tam nebyla.Zase nechci být nezodpovědná.Není mi jedno zdraví mého dítěte.
Když jsem se zeptala na tohle Petra,sám nevěděl jak mi odpovědět.Přišla mi to jako kdyby na to neexistovala žádná odpověď.Tak dlouho se budu rozhodovat až nakonec neudělám nic.

***

"Tak jak to bude zítra?"Zeptal se mě během toho,co jsme koukali na televizi.

"Nic."Odmlčela jsem se a přemýšlela.Byla jsem rozhodnuta dělat mrtvého brouka.

"Takže nejdeš?"Cítila jsem jeho pohled na mě.
Dál jsem sledovala televizi a jako odpověď jsem zakroutila hlavou.Nic mi neodpověděl.Pocit,že mě obviňuje z mojí vlastní nezodpovědnosti mě začal dohánět.

"Ale nic špatnýho si nemysli."Dívala jsem se na něj.

"Nemyslím."Pokrčil rameny.I přesto jsem věděla,že si něco myslí.

"Víš proč se tam bojím jít."Chtěla jsem mu to vysvětlit,ale spíš jsem si tak přihoršila.Mluvila jsem tak dál o něčem,o čem vlastně mluvit nechci a čím víc jsem to chtěla vysvětlit,tím víc jsem se do toho motala.

"Jo,já nic neříkám Lauro."Furt něco namítal a chtěl klid na dokument,co si pustil.Mě to pořád nedalo a dál si trvala na svým.

"Ty tvoje myšlenky slyším až sem."Zavrtěla jsem hlavou a tím to i chtěla nechat bejt.Nevím kam tohle vede ale nedalo mi to.Jen se uchechtnul.

"Občas si myslím,že ti fakt něco je."

"To není hezký říkat těhotný,že je šílená."Zasmála jsem se a on se mnou.

"Neřekl jsem,že jsi šílená."Snažil se to vyvrátit.Tím jsme ztratili pojem o dokumentu.

"Teď si to řekl!"Zasmála jsem se mu.On zakroutil hlavou a s úsměvem si mě k sobě stáhnul.
Ležela jsem na něm a dívali jsme si z očí do očí.Pohled,se kterým se na mě díval jsem byla schopná zapomenout vlastního slova.Ještě víc mě hypnotizovaly jeho oči.
Intimnosti,které pro mě byly nezvyklé a brala jsem je spíš jako automaticky strojené než z rozkoše jsem díky němu začala chápat a líbili se mi jenom s ním.
Mojí dlaň jsem mu položila na tvář a tím si ho dostala blíž k sobě.Jeho rty se otřel o mé a já se tak dostala do pokušení.Myšlenky na jeho rty byly tak vtíravé a neodolatelné neochutnat,že jsem ani neváhala.Slabě jsem se zkousla jeho dolní ret a zatáhla ho k sobě.Usmála jsem se když jsem viděla jak ho to zabolelo.Na to mi hned vzal horní ret mezi zuby a zopakoval moje gesto předtím.

"Ty si nedáš pokoj,žejo."Usmála jsem mu před rty a konečně je spojil v jedno.Je to jenom hra o slovech.