Dotek /STEIN27

Part 63

Vzala jsem mámu k sobě.Petrovi jsem napsala ať se připraví na zítřek.Sraz s mojí mámou určitě teď nepočítal.
Domluvily jsme se, aby neodjížděla,tak tu bude na víkend.Byla by to zbytečná cesta zpátky a zase sem.Havně je to v téhle chvíli nejlepší načasovaní když jsme se oba dva toho zbavili.

"Dlouho jsem tu nebyla."Otevřela jsem dveře od svého bytu.

"Ale bordel tu máš pořád."Zasmála se když se tu porozhlédla.Věci jsem si hned odhodila na zem a vysvlékla se z mikiny.

"Nojo,promiň."Trochu jsem se usmála.Vím jak moc je máma vysazená na úklid.

**
Snad po dvou hodinách se z tichého bytu stal byt,který nikdy neutichne.S mamkou jsme si pustily písničky i když nám hrála televize.Spolu jsme vařily večeři a zpívaly si u toho.Dámská jízda,zase jsem se cítila skvěle.Až na ty chutě,co nebyly kvůli jídlu.

"Už je hotové to maso?"Zeptala jsem se jí a zasmála se když jsem uviděla jak je zabrána do zpívání.Petrovi jsem ani neodepisovala.Ještě mi něco psal,ale chtěla jsem si užít tu chvíli s mamkou.Připadala jsem si zase jako malá.

"Doprdele."Vyskočila a hned se šla podívat do trouby.To mě rozesmálo ještě víc.

"Mami!"Vypískla jsem když jsem uviděla ten kouř,co se valil z trouby.

*

"Tak mi o něm něco pověz."Prolomila ticho máma.Já se na ní s plnou pusou podívala.Seděli jsme u stolu už s hotový jídlem a jedli svojí porci.

"O kom?"Zamumlala jsem s plnou pusou.

"No o něm."Zvedla obočí.Hned jak jsem si na něj vzpomněla jsem se pousmála a cítila,jak mi stoupá horko do tváří.

"Jmenuje se Petr."Usmála jsem se na ní a hned na to mi dala pohled jestli to myslím vážně.Zasmála jsem se protože jsem věděla,že je nedočkavá.

"Je mu stejně jako mně a bydlí ve stejném městě jako já."Smála jsem se a ona jen kroutila hlavou.

"Dobře,tak, je moc hodný.Není jako ostatní takže nečekej žádného Kena nebo tak něco a hlavně je strašně moc milující i když to moc neumí dávat najevo."Cítila jsem nervozitu a teplo v tvářích když jsem jí ho popisovala a zároveň představovala.

"A jak jste se poznali?"Přerušila mě z mých představ o něm.

"Přes Marka."Hned jak jsem dořekla jeho jméno jsem znejistila.Asi jsem si myslela,že to jméno nikdy nevyslovím.Už jsem na něj možná i trochu zapomněla.To,že ho Mark poznal přes drogy už vynechám.Jenom kývla hlavou.

"A jak to uděláš se školou?"

"Přestanu chodit."Vyhýbala jsem se jí pohledem.Tohle byla i dobrá příležitost jak ji říct,že už do školy nechodím.

"To chceš všechno zahodit?"Zastavila se v jezení a svůj pohled upřela na mě.

"Chci být dobrou matkou a ne se ještě stresovat s učením."Ani jsem se na ní nepodívala, ale bylo mi jasné,že mě propaluje pohledem.

"A kde vezmeš peníze?"Ptala se dál.

"Snad nechceš abych tě celý život živila."Doplnila svojí otázku.Začala zase dál jíst ze svého talíře.Ne to fakt nechci.

"Najdu si práci."Pokrčila jsem rameny.

"To jde takhle lehce?"Ptala se jako kdyby tam s námi byl někdo jiný.

"Mami-"Už mě nebavily ty její řeči.Vím,že není všechno lusknutím prstu,ale to neznamená,že si v tom nemůžu věřit nebo mít sny.

"Já se jen ptám."

"Tak už to prosím neřeš."Podívala jsem se jí do očí a ona si jen povzdychla.

"Dobře."Kývla hlavou.Věděla jsem,že kdybych nebyla těhotná,ptala by se na další otázky bez ohledu na to,jestli se mi to líbí nebo ne.

"A jak se bude jmenovat miminko?"Změnila téma konečně na něco přijemnějšího.Její tvář se hned rozzářila když se usmála.

"Oliver."Odpověděla jsem potichu pořád nejistá její náladou.

"Hmm a holčička?"Usmála se.Zvláštní jak dokáže být tak náladová.

"Na tom jsme se ještě neshodli,ale líbí se mi Tamara."Přiznala jsem jí.Hned jsem uviděla její výraz.

"Tami..to je moc hezký."

"Jo."Souhlasila jsem pořád mírně naštvaná.

Pak už jsme se bavily jenom o tom hezkém.A když jsme šly spát,lehly jsme si vedle sebe do postele.Petrovi jsem naposledy odepsala a popřála mu dobrou noc.Přitáhla jsem si deku k obličeji a na ní se pořádně natiskla.Vrátilo mě to zpátky do té domácí pohody.Kdy jsem byla malá a nic neřešila.Teplo z jejího objetí a vůně.Byla jsem zase jako před deseti lety ta malá u mamky v posteli když se bála noční můry.Teď se bojím,že tomu mému miminku neposkytnu takovou domácí pohodu jako jsem měla já.Bojím se,že nikdy nebude vzpomínat na jeho dětství v dobrém protože budu špatná matka.

"Dobrou noc zlato."Prolomila ticho mamka,která mi dala pusu do vlasů.

"Dobrou mami."Usmála jsem se i přesto,že to nemohla vidět.

"Mám tě ráda."Zašeptala jsem do tmy aniž bych čekala nějakou odpověď.Její stisk zpevnila a nepouštěla mě.

"Já tě mám taky ráda."

Omlouvám se za chyby :)
Děkuju za ohlasy a zítra u nové části💓zatím,ahoj!🫶🏻