Dotek /STEIN27

Part 52

Když jsem přišla,rozhodla jsem se ho překvapit.Začala jsem zkoušet na sebe to nové prádlo.Měla jsem takový divný pocit,že je mezi námi něco divného od toho testu.Jako kdyby něco tušil.Takže jsem se rozhodla to nějak napravit.
Nebylo to nakonec tak těžký jak jsem si myslela,že bude.Podvazky jsem měla hned a ve spodním prádle už čekala na něho.
Přehodila jsem si přes sebe jeho košili,tu kterou měl na té večeři.Pousmála jsem se nad tou vzpomínkou.
Nechtěla jsem si nic brát, chtěla jsem být bez toho.Když ho stihnu ještě ve dveří,mám jistotu že on si taky nic nevzal.

Uběhlo pár hodin,já už netrpělivě seděla a počítala každou minutu.V tom jsem ale uslyšela klíče v zámku.Hned jsem sesedla z barové stoličky a chtěla jít k němu.

"Lauro?"Slyšela jsem jeho hlas ale hned na to další.Rychle jsem si košilí schovala to co jsem mohla,ale pořád jsem měla vidět nohy v podkolenkách.Trochu mi vykukovaly podvazky .V ten moment jsem si nepřišla tak jako před chvíli,ale jako děvka,která čeká na svého zákazníka.Bože,proč teď?
Ze dveří vylezl Petr.Hned vedle něho nějaký kluk.Byl přesný opak jeho.
Byl silnější.Volnější oblečení tomu přidávalo.Všimla jsem si že má kalhoty trochu špinavé.
Tmavé vlasy a vousy.Podívala jsem se na jeho tvář kde se mu na oku tvořil dost ošklivý monokl.Koukal na mě a já si všimla jeho hnědých očí.

"To je kamarád,jen tu přespí."Oznámil mi Petr s pohledem do země.Já ho jen v šoku dál pozorovala.

"Co se stalo?"Vydala jsem ze sebe,ale on se na mě podíval.Z jeho výrazu jsem dost jasně vyčetla abych to neřešila.
Pak mu připravil místo na gauči.

"Fajn,víš kde co je.Kdyby něco,stačí říct."Mluvil na něj Petr.On se jenom unaveně posadil na gauč a kývl hlavou.Neměli jsme nic čím by si mohl chladit to oko.Proto jsem vzala aspoň jednu utěrku a namočila jí do ledové vody.Podala jsem mu jí a Petr se k němu posadil když ten kluk začal něco říkat.Nerozuměla jsem tomu,ale měla jsem strach.

"Za chvíli přijdu."Kouknul se na mě Petr a já pochopila že mám jít pryč.Tolik odezírání mi stačilo a bez slov jsem šla do ložnice kde jsem se zavřela.Posadila jsem se na postel a oddychla si.
Vůbec nechápu co se teď stalo.Vím jen,že mi to nikdo neřekne.

Chtěla jsem se vysvléct z těch podvazků.Už mu to trvalo docela dlouho a věděla jsem že dobu na překvapení si vybrala dost špatnou.
Zrovna se otevřeli dveře.

"Co to máš na sobě?"Zeptal se potichu když za sebou zavřel.Z jeho kamenného výrazu co měl před chvíli se změnil v úsměv.Jeho střídání nálad jsem občas měla ráda.
Otočil si mě k sobě a já se snažila zadržet úsměv.

"Chtěla jsem tě překvapit."Podívala jsem se mu do očí.Stihla jsem ze sebe sundat jen tu košili takže jsem tam stála se vším všudy.

"Jo promiň,nějak se to zvrtlo."Poškrábal se na zátylku a já se chtěla z toho vysvléknout.

"Řekneš mi co se stalo?"Zkusila jsem se ho zeptat ale on si jen povzdychnul.

"Někdo ho zmlátil."

"Vážně?Já myslela že si to udělal sám."Řekla jsem mu ironicky a on mě chytil za ruce.Tím mě zastavil ze svlékání.Sedl si na postel a přitáhl si mě k sobě blíž.

"Proč mi nic neřekneš?"Šeptla jsem.Byla jsem z toho zoufalá.Nic nevědět,ale žít s tím.Žít s různými obavami a myšlenkami.Prostě nic nevědět.
Stála jsem naproti němu.On seděl na posteli a držel mě za ruku.Když se zaklonil aby mě vidět,jenom jsem si zastrčila pramínek vlasů za ucho.

"Věř mi,že to radši vědět nechceš."Odpověděl mi ještě potišeji než já.Trochu mi projel mráz po zádech když to dořekl.

"Co tím myslíš ?"Nedalo mi to.

"Myslím,že by si na mě změnila názor."Díval se na mě a já na něho.Byl najednou tak zranitelný.V jeho očích jsem viděla jenom smutek.
Nechtěla jsem vidět jak se trápí.Proto jsem mu obmotala ruce okolo krku.Jednou rukou jsem ho předtím pohladila po vlasech.Sedla jsem si na něj a jemně ho políbila na rty.

"Vždycky tu s tebou budu."Ujistila jsem ho.Jenom se mi díval do očí.Po chvilce jsem ucítila jeho ruku na mých zádech.

"A vždycky tě budu milovat."Šeptla jsem mu před rty.Moje ruce jsem měla pořád obmotané okolo jeho krku.

"Já miluju tebe."Zamumlal mi na zpět a hned naše rty spojil.
Už jsme to dál řešit nechtěli.Nenechal si nic říct a ani nepochopil že bych mu s tím mohla pomoc.
Mlčky jsem se od něj chtěla odtáhnout a vysvléct konečně z těch podvazku,ale on mě chytil a přimáčkl si mě k sobě.Začal mi polibkama zasypávat krk.Jeho ruce na mém těle.Hned jsem věděla kam to spěje.

"To nemůžeme."Stačila jsem zamumlat mezi polibky.Bylo mi blbý se s ním milovat,když vedle v obýváku spí jeho kamarád a kdykoliv na nás může zaťukat že něco potřebuje.

"Proč by ne."Odpověděl mi než mě přetočil na záda.Potichu jsem se zasmála nad jeho touhou a přitom jí byla sama posedlá.Proto jsem už dál nic neříkala.
Spojil naše rty v jedno a svými rukami jsme navzájem začaly putovat po těle toho druhého.Než se nade mnou natáhl do nočního stolku.

"Co to děláš?"Zasmála jsem se když jsem ho uviděla jak na mě míří s foťákem.Jenom jsem si zakryla rukou obličej.Hned na to mě ozářil blesk.

"Nic."Usmál se a ruku mi dal na stranu.

"Jenom si tě chci dát do rámečku."Řekl když mě znovu vyfotil a já se znovu zasmála..

Omlouvám se za chyby :)