*Pár dnů po tom
Pomalu jsem usínala při dalším dokumentu co našel když v tom mě chytila křeč do břicha.Už jsem tušila že to bude moje menstruace.
Večer od té pizzy jsem si uvědomila že otrava jídlem to být nemohla.Kladné recenze pizzerie ale neměla.Z jeho objetí jsem se pomalu odtáhla a hned mě opustilo teplo.Vstala jsem a rychle přešla do koupelny.Zavřela jsem se tam.
Hned jak jsem si sedla na záchod byla jsem připravená na ten pohled co mě bude čekat. Vždy si nad tím jen smutně povzdychnu.
Jenže nic.Nebylo tam nic.Ani skvrnka.Opřela jsem se rukama o umyvadlo a vydechla jsem tu bolest,dívala jsem se na sebe do zrcadla.
Co to se mnou je?Proč mi je tak blbě?Proč jsem to ještě nedostala?
Pak mě něco napadlo.
Zavrtěla jsem hlavou protože to byla ale kravina.Po chvilce mi to nedalo,vyhrnula jsem si triko. Jak jsem viděla sebemenší náznak kulatějšího břicha,který byl pravděpodobně z čokolád,musela jsem si hned triko dát na zpět.
Projela mnou vlna nejistoty.Co když? Frustrovaně jsem si zajela rukou do vlasů a šla pryč od zrcadla.Ne,to je jen další moje absurdní myšlení.Vzpomněla jsem si na ty testy,které jsem koupila s jehlami.
Nevyhazovala jsem je i když mi říkal že je zbytečný to skladovat.Jsem teď ráda že jsem ho neposlechla.
Musela jsem se ujistit.Nedám za to nic.Není to zas tak velký zpoždění.Zpoždění mám skoro pořád.Nic to neznamená.
Vybalila jsem z krabičky dva testy.Jeden z nich jsem si udělala.Položila jsem si ho před sebe a čekala u umyvadla se zavřenýma očima.Nervózně jsem ťukala prsty o skříňku vedle toho testu.Po chvíli jsem se na něj podívala.
V tu chvíli jsme měla pocit že špatně vidím.
Rychle jsem z krabičky vyndala druhý test a udělala ho znovu.Oba měly dvě čárky.V ten moment jsem měla pocit že se svět kolem začal točit a nešlo ho zastavit.Tolik myšlenek a pocitů,které mi během minuty proběhly hlavou.
Když jsem si to všechno uvědomila,nechala jsem emocím volný průběh.
Musela jsem si sednout na záchod,měla jsem pocit,že se na nohou neudržím.
Zakryla jsem si dlaní pusu aby nešel slyšet nějaký neposlušný vzlyk.Zavřela jsem oči a víčka tiskla k sobě.
I když to bylo jen na pár vteřin,proletěl mi před očima celý můj život.Moje ruce se klepaly.
Ne to nemůže být pravda.Nemůžu být těhotná.Z vedlejší místnosti jsem uslyšela jeho hlas.
To mě probralo z myšlenek. Rychle jsem testy s krabičkou vyhodila do koše,tak aby nešly vidět.
Co nejrychleji jsem setřela slzy z tváře a snažila se uklidnit.Pořád jsem měla potřebu zhluboka dýchat.Asi jsem si myslela, že se tak víc uklidním.Bohužel to fungovalo naopak.
Pak jsem si obličej opláchla studenou vodou.Trochu mě to probralo.
Hned na to se ozvalo klepání."Lauro?"
"Už jdu."Rychle jsem odpověděla a obličej si otřela ručníkem.
Dveře jsem otevřela a hned viděla jeho tvář.Při pohledu na ní mě hlavou prošlo několik myšlenek.
"Můžeš."Prošla jsem okolo něho už bez jakéhokoli pohledu aby neměl šanci vidět moje začervenálé oči.
Lehla jsem si do postele a chtěla přijít na jiné myšlenky koukáním na televizi.
Hned jak vyjde budu muset vynést odpadky.Rovnou si zajdu k doktorce aby mi to vyvrátila.Tyhle testy nejsou přeci sto procentní.Když se znovu přede mnou objevil,nepodívala jsem se na něj.Sedl si zpátky na postel,za mně.
I přesto že jsem se dívala na televizi,myšlenkami jsem byla úplně jinde.
Těhotná.To je hodně blbý vtip.Jeho ruce jsem ucítila na mém pasu,trochu jsem se lekla ale nedával tomu pozornost.Hned na to mi je obmotal okolo těla a bradou se opřel o moje rameno.Pod jeho dotekem a vůní jsem se trochu uvolnila.Na chviličku jsem zavřela oči a ruce položila na ty jeho.
Co když to je pravda.Co když jsem se stala matkou?Co když právě teď mě objímá otec našeho dítěte?Bojím se mu to říct.Bojím se,že by se na mě už nikdy tak neusmál jako to dělá po ránu.Nebo by mě nikdy už neobjal jako právě teď,takhle ze zadu.Nechci o tohle přijít.Nechci ho ztratit.
Jeho rty jsem po chvíli cítila na mém krku.Předtím mi špičkou jeho ledovým nosem po něm přejel a mě naběhla husí kůže.Usmála jsem se nad jeho doteky.
Otočila jsem se hlavou k němu a on mě hned políbil.
Nikdy jsem s ním o tomhle nemluvila.Vlastně jsme o sobě nikdy nemluvili.Plány do budoucna nebo nějaký problémy.
Být spolu a navždy,tohle jediný si přejeme.
Nevím jestli počítal i s někým jiným.
Jeho ruka začala putovat nahoru po břiše až k mým prsům.
Hladil mě po těle a já byla celá nesvá když ruce nechal na mém břiše."Jak se cítíš?"Zašeptal mi do ucha.Nikdy mi nebylo tak,jako právě teď.
"Je to lepší."Nevím jestli být možná těhotná je lepší než otrava jídlem.Těhotná.Panebože.
Zavřela jsem oči když jsem si to znovu promítla v hlavě."Takže by jsi už mohla.."Odmlčel se a já se na něho podívala.Hned jsem věděla co má na mysli.Lístek do jiného světa.
Nevěděla jsem.Mlčela jsem.
Nechci ho v tom nechat samotného nebo aby si myslel,že nechci."Ráda bych."Nebyla to jednoznačná odpověď,chtěla jsem aby si to převzal po svém a já neměla výčitky..
Co na to říkáte? 👉👈
ČTEŠ
Dotek /STEIN27
FanfictionByla jsem jako lapená vášní.Strašně mě lákalo to neznámo a on mě do toho vtáhnul se vším všudy.. with STEIN27 -Příběh je jen čistá fikce a i já nemám takové zkušenosti.Proto jsou části s drogami sesbírané z různých dokumentů o drogách,fórech,Web...