Byla jsem jako lapená vášní.Strašně mě lákalo to neznámo a on mě do toho vtáhnul se vším všudy..
with STEIN27
-Příběh je jen čistá fikce a i já nemám takové zkušenosti.Proto jsou části s drogami sesbírané z různých dokumentů o drogách,fórech,Web...
Moje břicho už poměrně narostlo.Ještě několikrát jsem zvracela po jídle,ale vždy když doma nebyl.Spolu jsme totiž byli mimo. Nejsem na to pyšná,chtěla jsem se toho zřeknout,ale na to bych musela mít odvahu a říct mu to.A trochu i mít sílu přestat. Nad mým břichem se ani jednou nepozastavil.Chodila jsem teď jenom v jeho mikinách a když jsme se milovali,tak ze zadu. Takže buď si toho nevšimnul doopravdy a nebo nemá sílu se mě zeptat jestli jsem neztloustla. Za dva týdny bych měla jít na další kontrolu. Doktorka se mě hned tu první návštěvu ptala na otce dítěte.Byla jsem pořád tak v šoku,že jsem jí jen něco zamumlala a odešla.Chtěla bych tam už být s ním.
Dveře z koupelny se otevřeli a já se jenom na něj usmála. Zrovna jsme byli po milování a já byla tak moc unavená,že jsem si nestihla obléknout ani triko.Deku jsem si přitáhla k tělu a sbírala energii,která mi teď mizela hodně rychle. Cítila jsem jak se pod jeho váhou matrace trochu podlomila.Bylo to divné když skoro žádnou váhu neměl. Začínala jsem být silnější než on.To mě děsilo.Hlavně moje stehna s porovnáním s jeho byly moje úplně obrovské.On je měl na mně ale rád.Nebo aspoň mi to říkal.
„Snad jsem tě tolik nezřídil."Zasmál se a jeho ruku mi položil na nohy přes deku.Já jenom oddechla.
„Podal by si mi prosím oblečení?"Zamumlala jsem s úsměvem na něho.On přikývl a tak udělal.Radši jsem ignorovala jeho otázku.
„Můžu si od tebe vzít tvojí mikinu?"Zeptala jsem se ho zatímco jsem přes sebe natáhla krátké tričko a kalhotky.
„Proč jí teď furt nosíš?"Zavrtěl nade mnou hlavou se smíchem a já trochu polkla.Přemýšlela jsem co mu mám říct.Možná jsem to přeháněla.Tím že jsem to ale věděla,mi připadalo moje břicho větší,než ve skutečnosti je.
„Protože mi je zima."Napadla mě první lež.Nikdy mi v tomhle bytě a s ním nebyla zima.Jenom při odvykání.
„Vždyť ležíš pod dekou."Zasmál se.Fajn už asi přišla ta chvíle,která musela přijít,ale já pořád doufala,že nikdy nenastane. Sednul si ke mně a čekal na mojí odpověď.
Chvíli jsem tam mlčky seděla,sbírala jsem odvahu,ale ani na jediné slovo jsem se nezmohla.
Opatrně jsem chytla rukou tu jeho.Položila jsem mu jí na svoje břicho a nechala jí tam společně s mojí.Podívala jsem se na něj. On se jen díval na naše ruce a co dělám.Na moje břicho. Nedokázala jsem ze sebe vydat jedinou hlásku.Už jenom při tomhle jsem byla celá bez sebe.Bušilo mi srdce jako o závod. Když pořád nic neříkal a já sebrala odvahu,svojí rukou jsem ho pohladila po té jeho.On se na mně podíval a já ho políbila.Možná jsem se bála jeho odpovědi. Střídavě se mi díval na moje kulatější břicho a pak na mě.Když na mě vytřeštil oči,mi z jeho výrazu došlo,že už mu to cinklo. Hned se odtáhnul a vstal. Začal chodit kolem postele,jako kdyby se snažil na něco přijít.Lekla jsem se. Okamžitě se mi rozbušilo srdce o to víc a sledovala ho vyděšenými oči.
„Ty?"Zastavil se v chůzi a podíval se na mě.Já se hned na to taky postavila a šla za ním.Neměla jsem sílu mluvit.Dál mě sledoval šokujícím výrazem.Bylo mu to jasné i bez mého přikývnutí. Byla jsem nesvá když celou dobu nic neříkal a jenom na mě koukal, jako kdybych spadla z marsu.Připadala jsem si trochu nechtěná.Co když nechce?
„Budeš chtít abych šla na potrat?"Vykoktala jsem ze sebe.Dívala jsem se na něho a u toho si nervózně hrála s prsty.Netušila jsem,co si myslí,ale potřebovala jsem to hned vědět.I kdyby to bylo cokoliv.Tolik strachu co se ve mně nahromadilo. Pořád se díval na zem,dokud si rukou nezajel do vlasů a tím si upravil pramínky,které mu spadly do tváře.Vydechl a podíval se na mě.Cítila jsem ten knedlík v mém krku.
„Pojď sem."Povzdychnul si když roztáhl ruce. Vtáhnul si mě do objetí a kýval se mnou ze strany na stranu.Takže to znamená,že mám jít?Je to poslední objetí od něho nebo jak to mám chápat?Když mi to docházelo,ucítila jsem jak mi slzy už stékají po tváři.
„To bych nám nikdy neudělal."Trochu se ode mě odtáhnul a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.Já ho ubrečenýma očima dál pozorovala.Myslela jsem si,že jsem se zbláznila když jsem to slyšela.
„Takže,ty jsi máma?"Usmál se na mně po chvíli a v jeho dlaní jsem měla tváře.Už byl o trochu klidnější.Šlo ale pořád poznat,že je zaskočený.Jenom jsem se přes ten brek trochu zasmála.Všechna tíha ze mě opadla.
„A ty táta."Usmála jsem se na něj.Otřela jsem si zbývající slzy a pohled sklopila.
„Bála jsem se,že mě vyhodíš."Zamumlala jsem mu do hrudi když jsem se k němu natiskla.Nic mi na to neodpověděl.Jen stisk zpevnil.Stáli jsme tam v objetí.Pořád jsem vstřebávala co se stalo. Jsme rodiče.
„Já jsem táta."Prolomil ticho,ve kterém jsme byli.Zvedla jsem na něj pohled a on nevěřícně koukal před sebe.Trochu jsem se nad tím zasmála. Vykřikla jsem když mě na sebe vysadil.Hned jsem se zasmála a ruce mu obmotala okolo krku.
„Jak dlouho to víš?"Zeptal se mě během toho co mě držel. Nevím teď čeho jsem se tak bála.Proč jsem o něm pochybovala.Ten strach mi přerostl přes hlavu.
Nevím jak jinak bych to napsala. Chtěla jsem vás napnout a v půlce to ukončit,ale asi to neumím :D Byli jste aspoň trochu napjatí ??
Jinak na mém profilu najdete novou story!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Je to o nešťastné lásce dvou lidí, která je dohání až k hádkám...nebo? Je něco o čem ostatní nemají ani tušení? Něco,co se děje jen za zavřenými dveřmi? To už budete moc zjistit v mém příběhu
Pro tenhle příběh jsem si vybrala Calina🥰 Klidně mi můžete napsat o kom by jste chtěli další příběhy děkuji za přečtení,hlasy a hlavně komentáře! <3
