Dotek /STEIN27

Part 21

*o pár dní později

Ten večer se to trochu zvrtlo a pořídili jsme si hned několik nových fotek.
Ani nevim co se mi honilo hlavou když jsme se u toho všeho fotili,ale vím,že svým dětem bych to album už teď nemohla ukázat.
Seděla jsem na posteli a na ty fotky se jednu po druhé dívala.Zastavila jsem se u jedné která mi vykouzlila úsměv na tváři.
Byl tam on,jak jsme ten večer jedli pizzu.Seděl tam s kouskem pizzy v ruce,plnou pusou a další měl před sebou v krabici.Přitom jak na něho svítil blesk,se musel ušklíbnout a tak vznikla takhle hezká momentka.
Všechny fotky jsem pak uklidnila do nočního stolku společně s foťákem. Zamyslela jsem se nad tím jestli to bude právě on se kterým budu jednou možná čekat dítě.
Vlezla jsem do kuchyně a uviděla ho u kuchyňské linky.Představila jsem si ho jako otce.Do široka jsme se usmála když jsem si ho představila.

"To jsem tak moc směšnej?"Zeptal se mě když se na mě otočil a já mu šla pomoc.

"Ne,jen jsem byla myšlenkami jinde."Vysvětlila jsem mu a on se na mě podíval.

"Dneska budu muset něco zařídit."Řekl a já nalila olej na pánev.

"Můžu jít s tebou?"Zeptala jsem se ho mezitím co krájel maso na kostičky.Pousmála jsem se nad tím jak byl soustředěný aby každý kousek masa vypadal stejně.

"Chceš?"Zeptal se nechápavě a já se na něj podívala.

"Nemůžu?"Zasmála jsem se a on jen pokrčil rameny.

"Můžeš,jen nevím jestli tě to tam bude bavit."Odpověděl mi a když maso dokrájel,stáhnul ho nožem z prkénka na pánev.Hned na to jsem uslyšela jak to maso na pánvi zasyčelo a začala z něj jít pára.

"Kde?"Zeptala jsem se ho a začala maso míchat.

"V jednom klubu,musím se tam jen dohodnout na něčem s lidmi co tam pracujou."Řekl a při tom ochutnával těstovinu co se vařili.

"Proč musíš bejt tak tajnej?"Zavrtěla jsem nad tím hlavou.

"Nejsem."Zasmál se.

"Ale seš."Řekla jsem rozhodně a on ke mě přešel ze zadu.Jeho ruce jsem hned ucítila na svých bocích.

"Chceš o mě vědět všechny moje tajemství?"Zamumlal mi do vlasů a následně mě políbil.Já se musela pousmát a snažila jsem se nenechat ovládnout jeho doteky.

"Jen mi řekni co tam jdeš dělat."Otočila jsem se na něj a jeho ruce mě nepřestávali držet.Dívala jsem se mu do očí a čekala až mi odpoví.On se jenom nadechl a šlo vidět že mi nic nechce říct.

"Řekni mi aspoň s čím to souvisí abych byla klidná."Řekla jsem.

"Fet."Podíval se na mě když to řekl.
I když to zní docela ironicky tak jsem se trochu uklidnila protože jsem věděla tak nějak o co jde.Hned jak to totiž řekl mi to vše došlo a ani nemusel zacházet do podrobna.

"Stačí?"Zeptal se mě a já mlčky přikývla.

"Ale stejně budeš chtít jít se mnou,co?"Zeptal se mě znova a já zase přikývla ale tentokrát s usměvem.Než stačil cokoliv říct slyšela jsem jak skoro vedle nás něco syčí.Rychle jsme se k tomu otočili a uviděla tam jak přetékal hrnec s hotovými těstovinami.

*

Byli jsme v autě na cestě do klubu.Dívala jsem se na cestu z okna a on mlčky řídil.Dlouho jsem nebyla v klubu.Po pravdě mi to ani nijak už nechybí.Otočila jsem se na něj a i když se už pomalu stmívalo,měla jsem na něho nádherný výhled.Dívala jsem se na něho z profilu.Jednu ruku měl na volantu a druhou střídal mezi volantem a řadící pákou.Zase jsem se nemohla ubránit pohledu na jeho tetování. Moje myšlenky se ale rychle rozplynuly když zastavil před jednou budovou.
Nepoznávala jsem to tam.Nevypadalo to tam i nějak moc hezky.Spíš jako po apokalipse.

"Jdeš?"Vytrhl mě z myšlenek jeho hlas a já se na něho podívala.Viděla jsem jak si pohled na mě-celou vystrašenou z toho co právě vidím,užíva a čeká jen na tu chvíli kdy mi mohl říct "Já jsem ti říkal ať nechodíš."
To jsem samozdřejmě dopustit nemohla a proto jsem vystoupila z auta.Šla jsem za ním do té budovy a on mi podržel dveře.Vešla jsem dovnitř a on byl hned za mnou.
Uviděla jsem spousty lidí co se snažili tancovat a lidi co byli u baru.Nevěnovala jsem jim tolik pozornosti a šla za Petrem.
S ním jsem došla až nakonec klubu kde mě zastavil před dveřma co chtěl otevřít.

"Jseš si jistá že nechceš počkat v autě?"Chtěl se ujistit a já hlavou kývla že si jistá jsem.On pak na ty dveře zaťukal protože věděl že mě nepřemluví.
Po chvíli se otevřeli dveře a v nich se objevil nějaký silnější chlap.Vrhl na nás oba vražebný pohled ale uklidnil se když poznal Petra.

"Kdo to je?"Vyhrkl na něj ten chlap s pohledem na mě a Petr se přede mě postavil.

"Moje známá."Řekl a já se snažila netvářit jako kdyby mě to zarazilo.Známa?

"Víš že sem děvky nepouštíme."Založil si ruce na prsa a já se zamračila.Jak mě ten upocenej,smradlavej a tlustej dědek nazval?!

"Bude to jen rychlovka,jen to vyřídíme a jdeme."Řekl mu Petr a mě z toho šla hlava kolem.Co to má znamenat?Proč mě zapřel?Proč tu vlastně jen tak stojím a poslouchám o sobě že jsem děvka?

"Ahoj Peťo,dlouho jsem tě neviděla."Objevila se ve dveřích malá,odbarvená blondýna.Měla vlasy na mikádo a výrazně namalované oči.Na těle se jí obepínal černý krajkový top ze kterého ji pomalu lezly prsa.Teď už mi je jasný jaký poměry tu mají.

"Ahoj Adel."Usmál se na ní a já si jí musela prohlížet.

"Prosim tě Adel,postarej se o tuhle....Petrovu známost,mezitím co to vyřídíme."Celou si mě sjel pohledem když dořekl ZNÁMOST.Ona jen přikývla a šla ke mně.Prošla kolem Petra na kterého se usmívala a já tam zůstala stát.Co se to právě teď děje?...

Co si myslíte že se stane?😬😳