KŘÍŽENEC Světla a Temnoty

28. Trénink

Hned před dveřmi mě zastavila stráž. „Slečno Keiro, Jeho Výsost jasně nařídila, že z komnat můžete odejít jen v šatech,“ spustil jeden. To princátko vážně potřebuje mít výhled na mě jen v šatech? Košile, kalhoty a nejlíp se zbraněmi mi sluší líp. Začínám přemýšlet, jestli bych Fiara na tréninku neocenila. Možná by mi ujela ruka při vrhu dýkou.

„Pánové, vám by byly šaty pohodlné? A mohu vás požádat, odvedli byste mě k místu, kde trénujete? Nebo kde trénují nováčci? Celkem mě zajímá váš výcvik, dle mého musí být více než zajímavý,“ usmála jsem se na ně a oni mému pohledu nedokázali odolat. Takže nejen nemusím mít šaty, ale ještě mám doprovod. Já si získám, co chci.

Pohled třetí osoby
Keira vedena 2 strážci procházela spletitými chodbami hradu směrem k cvičišti, kde právě trénovali jak nováčci, tak i pokročilejší. Díky příjemnému počasí se trénink mohl konat venku a většina z toho byla nadšená. Od takové nálady ale byla Keira daleko.

A princ na tom taky nebyl lépe. Ze snídaně odešel hned po ní a také byl vzteky bez sebe. Vždyť obhajovala vraha jeho bratra, kvůli kterému teď on musí nastoupit na trůn s ní po boku. Nikdy po trůnu netoužil, chtěl se mu obloukem vyhnout, ale Keira pro něj byla mnohem větší zlo. Až moc inteligentní, nádherné a příšerně svůdné zlo, které ho jednou přivede k šílenství. A že od toho vážně není daleko.

V pokoji se zamkl a hned si to naštrádoval do společenské místnosti, kde do sebe kopl panáka whiskey. Z jednoho panáka se po chvíli staly 2, z těch pak 3 a princ nepůsobil, že by chtěl přestat. Ač bylo teprv ráno. Chtěl se uvolnit, chtěl ji vyhnat z hlavy, ale ona si tam vždycky našla cestu. A to ho brutálně vytáčelo. Možná by se jí měl omluvit.

„Už takhle po ránu?“ ozval se hlas Kennetha, který si to s Vendelem naštrádoval do jeho pokoje bez klepání. Co ale u nich mohl čekat.

„Nemáte už být na tréninku?“ zabručel na ně princ a už si přilíval dalšího panáka, než ho Vendel zastavil.

„No, možná jo, ale kamarád vzteky bez sebe a úplně na sračky je dle mýho větší problém,“ odvětil mu a společně s Kennethem ho začal zvedat z křesla a tahat do jeho postele. Hned jak ho tam dotáhli, princ se ponořil do hlubokého spánku. Dvojice tedy potichu opustila jeho komnatu a vydala se na trénink.

Pohled Keiry
Za volbu svého oblečení jsem byla ráda, protože už z dálky jsem si všimla, že trénink se odehrává na štěrkovitém placu. Možná se s trochou štěstí ani nezašpiním, ale tohle oblečení mi to svolení dává.

Stráže mě opustily už v polovině cesty, aby s tím radši neměly nic společného, a tak jsem ten zbylý kousek musela dojít sama.

Když jsem přišla blíž, poznala jsem zrzavou kštici a vedle ní blonďatou. Kenneth a Vendel, jak překvapivé. Byli v davu několika dalších podobné starých chlapců a uprostřed nich byl někdo odhadově kolem 40 let, kdo jim dával rozkazy.

Po chvíli se všichni přesunuli ke stojanům na zbraně a každý si vybral podle svého uvážení. Kenneth s Vendelem si vybrali k mému překvapení dýky. U nich bych čekala spíš meč či jakoukoli větší zbraň.

Jejich trenér, nebo jak bych ho měla nazývat, možná kapitán, ale jeho titulu si nejsem jista, je postupně začal vyzývat do kruhu nakresleného křídou. Takže duely, to bude zajímavý.

Nakonec to ani tak zajímavý nebylo. Většina dělala základní chyby nebo se rychle unavili. Vážně bylo jen pár duelů, na který se dalo koukat. Kenneth s Vendelem byli poměrně dobří, oba vydrželi poměrně dlouho a dost dobře útočili, ale to krytí trochu zaostávalo.