KŘÍŽENEC Světla a Temnoty

72. Válečná porada

„Takže si to ujasněme. Vy jste Jeho Veličenstvo nechala napospas démonům?“ promluvil otec Mirabeth, lord Gavriel Lochcov. Bylo dost jasně poznat, že je to otec právě Mirabeth. Geny se nezapřely.

„Bránila jsem svůj lid,“ namítala jsem.

„My jsme váš lid,“ namítal zas on.

Seděla jsem v čele dlouhého stolu v poradní místnosti se všemi lordy. Byl zde i bývalý král a má švagrová. Ve stínech jsem nechala se skrývat Hertiu. Kenneth s Vendelem zde byli jako má nová stráž, jelikož tamta byla vážně neschopná.

„Jenže druhá polovina mého lidu byla povražďována v Elendrii. Fiara unesli a to je ta hlavní věc, kterou řešíme. Co navrhujete?“ zeptala jsem se všech.

„Je to vyhlášení války. Takže svolat vojska, požádat spojence o pomoc a vyjet do boje,“ promluvil ten otravný lord Lochcov. Ani on toho na inteligenci moc nepobral. I v tom se geny nezapřou.

„Já bych navrhoval vyjednávat. Vrátí nám Jeho Veličenstvo a předejdeme tím válce,“ navrhl lord Heymond.

„Neunášeli by ho, kdyby ho chtěli hned vrátit. Mors má dostatečně početná vojska, aby se sám dokázal postavit celému Západu. Zvlášť když budou mít na své straně dračí lid a trpaslíky. Pro ně je jediná možnost válka a vypadá to, že i naše,“ řekla jsem zase já.

„Tak se pokusíme Jeho Veličenstvo osvobodit, ať nám ve válce aspoň velí on,“ promluvil opět Lochcov. Jen on dokáže lidi vytáčet pouhou svou existencí.

„Podle zvěstí z města se ho vydala zachránit Temný stín,“ promluvila Lillian. Tohle byla první část mého plánu. Aby ona a Hertia rozšířily zvěsti o odjezdu Temného stínu do Morsu za velectěným Veličenstvem. „Prý si ho chce zabít sama,“ dodala Lillian.

„Rozhodně nepopluje přes Hory Ztroskotanců, takže můžeme očekávat, že jí cesta potrvá minimálně dva týdny. Poté ještě cesta po souši. Jelikož ho chce zabít sama, s ostatními démony pochopitelně nespolupracuje, takže ho nejprve bude muset dostat z Morsu. V tu chvíli ho budeme moct získat my,“ řekla jsem opět já. Naštěstí je Temný stín dostatečný blázen, aby plula přes Hory Ztroskotanců. Nikdo přes ně nikdy neproplul, ale se štěstím by se daly proplout do týdne. A kdybych zmizela ve stejný moment jako Temný stín, bylo by to dost podezřelé. Takže se za týden vydám do rozbouřených vod, propluju Horami, dorazím ve stejnou dobu, jak si ostatní myslí, že dorazí Temný stín, dostanu prince na loď, která mezitím dopluje k západnímu břehu Morsu, a tam Fiara nechám, než ho oni najdou.

„Je velice malá šance, že by to mohlo vyjít,“ namítal neznámý lord.

„Vyšleme loďstvo, které Fiara odtamtud dostane. Vyjde to. Temný stín může být mocná sebevíc, ale celému loďstvu se postavit nedokáže,“ přimluvila se ke mně Lillian. Nedala na sobě znát, že právě zalhala nejmocnějším lidem v Magiu. Ona moc dobře ví, že bych se loďstvu postavit dokázala. Že bych ho celé strhla pod hladinu.

„A co se bude dít pak? Až bude Jeho Veličenstvo zde, co se bude dít?“ zeptal se lord Heymond.

„Až bude Fiar zde, to on rozhodne, jestli válka skutečně vypukne. Ačkoli je jeho rozhodnutí už téměř jasné,“ promluvila jsem opět já. „Ještě nějaké otázky?“

„Co budete dělat vy?“ zeptal se ten otrava Lochcov.

„Mezitím se postarám o království. Kdyby se i mně něco přihodilo, dokud se Fiar nevrátí, vládnout bude opět Její Výsost Lillian.“ Vždy je potřeba si připravit půdu, aby se poté dobře lhalo a klamalo. Poté to jde jako po másle. „Jestli to je vše, poradu rozpouštím a můžete si jít po svých.“