KŘÍŽENEC Světla a Temnoty

49. Rodinná porada

Pohled třetí osoby
Keira nikdy neměla zrovna nejlepší nápady, ale minimálně si je dobře promýšlela a zvažovala každou možnost. Tenhle nebyl jiný.

V pokoji Dewuna, krále Morsu, zrovna pořádali rodinnou poradu. Rodinnou poradu ale považovali jen jako on, Renönin a Lindrön. Ani zdaleka by ho nenapadlo, že se mu do komnaty vetřela jeho neteř.

„Jdeme k věci. Mluvte,“ pokynul Dewun ke svým synům.

„Podle bojových schopností, které Keira projevila při boji s králem, mám podezření, že by mohla být Temný stín,“ promluvil jako první Lindrön, mladší syn.

„Je to jasný. Od nás to nikdo není, Hertia zde dlouhou dobu byla jen v podobě lišky a Levina se skrývala v Elendrii. Může to být jedině Keira,“ potvrdil Renönin.

„Jestli to je pravda a Keira je skutečně Temný stín, tak by bylo dobrý ji získat na svou stranu. Temný stín ovládá svoje schopnosti temnoty téměř dokonale, lépe než my. Jestli je to ale skutečně Keira, čelíme všem třem aspektům a výborné bojovnici,“ konstatoval Dewun a lokl si svého panáka vodky.

„Pochybuju, že s náma prostě odkráčí. Ví, že jsme z její rodiny a že její matka utekla z nějakého důvodu. Nepochybně jí i došlo, že Levinu a Weneda teď zabijeme.“ Renönin byl vždy ten inteligentnější a dal si 2 dohromady, Lindrön byl přeci jen pořád puberťák.

„V tom případě ji k nám přilákáme. Její matka a otec výměnou za ni. Když bude v Nigredu, už se pryč nedostane. Musíme ale nějakou dobu počkat, teď by to bylo moc nápadný.“

„Zítra se vracíme a co jsem tak slyšel, oni týden nato objíždějí Populus, Alis a nakonec i Elendrii. Když se vrátí, mohla by to být pro ni špatná zpráva,“ navrhl Lindrön, čímž oba překvapil. Nejenže získal informaci, jeho napadl i plán.

Z předpokoje se ozvalo tiché uchechtnutí, které všichni 3 postřehli. Avšak jen Renönin zareagoval, vstal na nohy a temnotou přitáhl danou osobu do společenské místnosti. Hned nato ji natiskl na stěnu s loktem u jejího krku.

„Asi jsem si spletla komnatu. Příhodné, že?“ usmála se sladce Keira.

„Víš, tohle v plánu nebylo, ale slyšela jsi toho až příliš. Ani tvoje role královny tě nezachrání, sbohem,“ odvětil Renönin a než stihla Keira cokoli udělat, obmotal jí laso temnoty kolem krku a jediným trhnutím jí zlomil vaz. „Nešlo to jinak.“

„Bude jí škoda... Teta si na ní dala záležet,“ uznal Lindrön.

„A to ani nevíte, jakou práci mi dalo se zkopírovat,“ ozvalo se od dveří do místnosti a všichni přesměrovali svůj pohled na úplně zdravou Keiru, která si s předstíraným zármutkem prohlížela mrtvou iluzi sebe. Hned nato jim pohled vrátila a na tváři se jí zjevil mírný, přesto tolik vražedný úšklebek. „Snad jste si nemysleli, že se mě zbavíte tak snadno? Každopádně děkuji, že jsem se mohla zúčastnit tohohle rodinného posezení a jestli se mě nechcete pokusit ještě jednou zabít, já už půjdu,“ otočila se na patě, ale to po jejím krku Renönin opět hodil laso z temnoty. Keira ho ale už ve vzduchu zlikvidovala na prach pomocí světla a otočila se zpět na ně.

„Neodejdeš,“ zašeptal Renönin.

„Chceš se vsadit?“ odvětila s jasným náznakem posměchu a prošla stíny těsně před něj. Přestože věděl, že ovládat temnotu je pro ni jako ranní káva, procházet stíny potřebovalo dlouholetý trénink. Keira si jeho překvapení samozřejmě všimla. „Ano, jsem Temný stín a ano, rozhodně s vámi neodejdu. To vám slibuju,“ ušklíbla se nakonec a v momentu byla pryč. Zmizela a nic po ní nezůstalo.