Prolog

2.4K 46 0
                                    

Ve Finsku jsem nikdy dříve nebyla. Překvapilo mě, kolik se tam jezdí podívat turistů, ale vzhledem k začínajícímu mistrovství světa v ledním hokeji to asi tak zvláštní nebylo.

Ještě před půl rokem by mě určitě nenapadlo, že se sem jednou podívám a už vůbec ne jako asistentka trenéra hokejového národního týmu. Celé mi to připadalo stále jako sen, ale přesto jsem jedenáctého května seděla u stolu vedle hokejových legend vedle té nejmodernější hokejové arény v Evropě a probírala s naším hlavním trenérem Karim Jalonenem plány na další den a na zbytek šampionátu.

Přestože se toho zatím moc neudálo, byla jsem naprosto nadšená. Dnes jsme někdy okolo jedenácté hodiny dopolední přiletěli na letiště, kde nás zastihli novináři a my se tak zdrželi v našem plánu. Jakmile jsme s půlhodinovým zpožděním dorazili na hotel, stihli jsme se jen v rychlosti naobědvat a museli jsme letět na focení. Následoval náš první trénink v nové hale a na zbytek dne byl doporučený klid.

Teď jsme seděli u večeře a řešili nějaké drobnosti, které po nás chtěli organizátoři.

V jídelně s námi bylo ještě pár dalších trenérů a hokejistů, ale nikdo nebyl slyšet tak moc, jako naši kluci. Někdy jsem Karimu trochu záviděla, že nerozumí tomu o čem se baví.

Musím přiznat, že se letos sjela opravu skvělá parta. Za ty týdny se tu vytvořilo spousta přátelství a všichni jsme si moc sedli. Přes to všechno jsem se nemohla ubránit pocitu, že je tu něco špatně. Ano, měli jsme tu fajn hráče i slušný tým, ale něco prostě chybělo. Všichni se podporovali a navzájem se doplňovali, ale jakoby to nestačilo. Nebylo to dost. Nebylo to dost na medaili pro kterou jsme si letos přijeli. Všichni jsme si jistí, že bez té placky na krku, ať už jakkoli barevné, prostě neodjedeme. Loni možná, ale letos? Tentokrát už ne. Přijeli jsem s jasným cílem, ale abychom ho byli schopni dosáhnout, musíme zjistit co nám chybí... Já to musím zjistit.


Vítám vás u mého příběhu. Stejně jako zřejmě každý, kdo si toto čte mám ráda hokej, a tak jsem se rozhodla napsat příběh o letošním mistrovství. Moc doufám, že se vám bude líbit a snad se uvidíme u další kapitoly.

Štěstí v neštěstí // Jakub VránaKde žijí příběhy. Začni objevovat