Štěstí v neštěstí // Jakub Vrána

54. kapitola

„Alee, to už jste tak daleko, že se držíte i za ruce?" žertoval Smejkal a celý tým se společně s ním zasmál. Já, jakmile jsem si uvědomila význam jeho slov, jsem odtáhla svou ruku od té Kuby a dělala, že jsem je neslyšela.

„Jste jak zpomalený, jak dlouho vám to ještě bude trvat?" stěžoval si Černoch a já si v duchu opakovala, že to už určitě nebylo myšlené na nás, ale na kluky, kteří šli pomalu.

V další vteřinu se na kostce objevil Pavol Regenda. Bylo docela jasné, že po jeho gólu si ho přizvou na rozhovor, ale sama jsem netušila, že ho promítají i zde. Obzvláště, když byl natáčený Českou televizí.

„Je normální, že tu promítají České rozhovory?" naklonila jsem se k Šimkovi.

„Co já vím, tak ne, obyčejně jsou v angličtině" vypadal stejně jako já dost zmateně.

„Vždyť jim nebude skoro nikdo rozumět," zapojil se do naší konverzace Krejča.

„A proč Česká? Slováci mají vlastní rozhovory," přidal se i Jiříček, který se naklonil někde úplně zpoza asi tří lidí. Zaměřila jsem svůj pohled na kostku a snažila se přijít na to, co jim přišlo na tomto rozhovoru tak zajímavého, že ho sem pustili. A ještě se tak dělali s anglickými titulky.

„Tak jak velký kredit jde za váš gól Smuelovi Takáčovi, za to, jak jde přímočaře na branku," optala se naše reportérka. Párkrát jsem měla tu příležitost s ní mluvit a je moc milá.

Následně začal Pavol vysvětlovat, jak to celé probíhalo, ale já na to asi byla už moc unavená. Nevím, jestli to bylo mnou, ale měla jsem pocit, že Regenda mluvil jak Eminem. Tak rychle bych si ani neposkládala myšlenky v hlavě, natož je srozumitelně řekla.

„A co říkáte dnes na osazenstvo v hledišti? Myslím, že jste asi zaregistroval České hráče, kteří vás přišli podpořit," řekla najednou a mně došlo, proč že to pouští.

Regenda se zasmál, jakoby si na něco vzpomenul. „Áno, všimol som si. Sme určite veľmi radi, že tu sú a fandia nám a nie Fínom," usmíval se a najednou jakoby měl lepší náladu. „My sme vedeli, že ak to stihnú, tak dnes prídu, ale takúto podporu sme od nich nečakali. Sme veľmi radi, že sa im v semifinále darilo a dúfajme, že sa uvidíme v niektorom z nasledujúcich stretnutí majstrovstiev."

„V hledišti sedí i Český trenér Kari Jalonen a jeho hlavní asistentka, co říkáte na to, že oni se na vás přišli podívat?" nenechala si toho reportérka.

„Tak tí dvaja sú skvelí. Tiahnu Český tím hore. Pod ich vedením to Česi dotiahnu ešte ďaleko a som rád, že nás aj oni prišli podporiť," dokončil rozhovor a rozloučil se s naší reportérkou. Když odcházel, vypadalo to, jakoby si něco uvědomil a ještě se otočil zpět.  „A pokiaľ bude slečna trnierka chcieť, k tomu dresu jej pridám aj puk alebo hokejku."

Pak se úsměvem odběhl.

Vydechla jsem přebytečný vzduch a trochu se mi ulevilo, že už bylo po tom. Rudá jsem byla až za krkem a toho kluci využili.

„Bude slečna trenérka chtít?" ozval se za mnou ten otravný tvor. Jen jsem čekala, kdy něco řekne.

„A kdyby ano?" otočila jsem se na něj a on sklapl. 

Pak jsem se podívala zpět na led a všimla si u toho, jak je Kuba myšlenkami úplně mimo nás.

„Taky bys chtěl puk od Regendy?" přiblížila jsem se k němu, abych to mohla zašeptat.

„Ne, to je v pohodě," viděla jsem u něj menší úsměv.

„Ale nedělej, já vím, že bys ho chtěl," dělala jsem si z něj legraci. „Tak jestli ho někdo z nás získá, dostaneš ho ty, dobře?" 

„Fajn," to už se znovu smál. Snad jsem mu zvládla trochu zvednout náladu.

Hráči o pár minut později vstoupili na led a druhá třetina mohla začít.

Musím se přiznat, že tahle kapitola byla fakt horor. Pro kohokoli, kdo umí Slovensky se omlouvám, jestli je to špatně, protože já opravdu Slovenštinu neovládám (nejvíc nejistá jsem si u Finů, vůbec nevím jestli to říkáte takto nebo úplně jinak). Slovenština je jazyk, který je v podstatě napsaný jako nespisovná čeština.

Jinak, jak se dnes či v pátek dařilo vašemu týmu? Pro všechny fanoušky Vítkovic: fajn zápas, uznávám, že ani nám ty fauly nepískaly, ale Lakatoš si zasloužil trest, který dostal. A pro fanoušky Pardubic: dnes super zápas, hráli jste moc dobře.