M.i.n.e // Luke Newton FF

-51-

Děkuju vám za každé jedno přečtení! ♥ A pokud mi necháte komentář, budu vám moc vděčná ♥ ENJOY IT!

* * * * * * * * * * * * * * * * * *

Zmateně jsem zamrkala. „Promiň?" Rozuměla jsem mu pořád míň. A on to věděl. Proč nepřestal mluvit v hádankách?

„To nic," mávl rukou, „nech to plavat. No, já si půjdu dát sprchu. Ve dvanáct musím být v nějakém televizním studiu kvůli rozhovoru. Škoda, že musíš do práce. Vzal bych tě s sebou..." Stále se na mě díval, s posledním slovem se dokonce jemně pousmál. Srdce se mi prudce rozbušilo. Čím víc času jsem po Lukově boku trávila, tím větší lásku jsem v sobě pociťovala.

Moje tělo si opět dělalo, co chtělo. Líce mi zrudly, jako bych to přehnala se sluníčkem, a horko se mi valilo celým tělem. Ovládala mě takřka neúnosná touha vzít jeho tvář do dlaní a políbit jej. Jelikož ono nebezpečí mě pohlcovalo víc a víc, zamumlala jsem jakousi nezřetelnou odpověď, obrátila se na patě a odpochodovala do své ložnice.

Bezpochyby jsme si s Lukem byli blíž. Z nějakého důvodu. Nebo se tak aspoň zdálo. Ale stačilo to?

* * *

Domů jsem se vrátila až pozdě večer. Utahaná jako kotě, ale nesmírně spokojená. Na rtech mi hrál úsměv, cítila jsem se naplněná jen samými pozitivními emocemi a srdce tlouklo v silném pravidelném rytmu. Měla jsem za sebou úžasné odpoledne. Dělala jsem, co mě bavilo, poznávala nové lidi, zjistila, že děti ze mě nemají strach, jak jsem si vždycky myslela, a získala pocit, jako by se moje hodnota opět o něco zvýšila. Vše bylo rázem hezčí a nadějnější.

Byt zel prázdnotou. Což mě už nepřekvapilo. Pořád jsem se domnívala, že se po večerech Luke schází se svými přítelkyněmi, nedovedla jsem si představit nic, co by jej donutilo vzdát se života, který měl. I kdyby ho musel žít v ústraní.

Vklouzla jsem rovnou do pokoje, shodila ze sebe oblečení a zaplula do koupelny. Chtěla jsem si jen dát horkou sprchu a zakutat se do peřin, jelikož jsem za pár hodin měla znovu vstávat do práce, ale když jsem se pokusila otočit kohoutkem a pustit vodu, nešlo to.

„No tak," mumlala jsem rozladěně a zkusila druhý kohout. Opět bez úspěchu. S polohlasně zamumlaným DO HÁJE jsem si kolem těla omotala obrovskou osušku, kterou jsem našla pod umyvadlem, vzala veškeré potřebné věci i pyžamo na převlečení a po špičkách se rozběhla do ústřední koupelny v bytě, té největší a nejmodernější, jež se nacházela za dveřmi vedoucími přímo ze vstupní haly. Normálně jsem ji nepoužívala, děsila jsem se, že tam na mě natrefí Luke, ale jelikož jsem se nacházela v úzkých a on stejně nebyl doma, rozhodla jsem se zariskovat a tu rychlou sprchu si tam dát.

Zabouchla jsem za sebou a úlevně vydechla. První etapu oné nebezpečné akce jsem zvládla. Bez pohledu do vysokého zrcadla, jež zabíralo celou jednu stěnu, jsem se natáhla do sprchového koutu a zkusmo pustila vodu. Naštěstí jsem kohoutkem pohnula naprosto bez problémů. S úsměvem jsem otočila i tím druhým, a když se ze sprchové hlavice vyřinula voda, odmotala jsem si z hrudi ručník. Na nahé pokožce mě zalechtal chladný večerní vzduch. Otřásla jsem se, sáhla po sprchovém gelu s jahodou vůní a chystala se vkročit přímo pod kouřící proud vody, když se za mými zády ozvalo hlasité bouchnutí dveří.

Obrátila jsem se ve zlomku vteřiny. Za prahem stál Luke. A vůbec si mě nevšímal, nevzhlédl, klopil zrak k zemi. Když však obrátil hlavu, všimla jsem si v jeho uších bezdrátových sluchátek, což vysvětlovalo, proč nezaslechl, že začala téct voda, a narušil tak můj osobní prostor.

Nadechla jsem se k výkřiku, ovšem zvuk se mi zadrhnul v hrdle. Tehdy totiž Luke vzhlédl. A okamžitě mě sjel pohledem. Zcela automaticky, bez sekundy zaváhání. Oči se mu, stejně jako ústa, otevřely dokořán, líce lehce zrůžověly. Jeho nepopiratelný zájem mě naprosto paralyzoval, nedokázala jsem se vůbec pohnout. Stála jsem před ním obnažená, s obrovskou bolestí na hrudi a slzami v očích.