Řízeni adrenalinem

45.

„Nerada se opakuji, ale chápu, že někteří jedinci jsou pomalejší, takže ti to řeknu ještě jednou a pomaleji jo?" Jemně jsem se na něj usmála, než jsem zasyčela s největším jedem na jazyku: „Z. M. I. Z." Dál jsem si ho nevšímala a svůj pohled zase točila k mobilu.

„No tak prdelko." Brouknul. Tomuhle frajerovi sedí asi někdo na vedení, když je stále tak neodbytný.

„Neslyšels, když tě poslala do prdele?" Vyštěkl za jeho zády, mě dost známí baryton. A to dost nasraně.

„Nevěděl jsem, že jí brousíš zrovna ty." Potetovaný slizák si zhnuseně odplivl k mým nohám a bez dalšího slova odkráčel.

„Nesnáším, když se mě pokoušej balit." Postěžovala jsem si a nechala si od Colea otevřít dveře. Mé berle uložil na zadní sedačky. Vše dělal se zatnutou čelistí.

„Seš pěkná, je jasný, že se o to budou pokoušet, hlavně když vypadáš takhle." Očima mě sjel od hlavy k patě, když se vedle mě pásal.

„Jak takhle?" Nechápala jsem a pro jistotu jsem sjela své šaty pohledem, jestli mi něco náhodou neuniklo.

„Prostě takhle." Odbyli mě neurčitou odpovědí.

„Vypadám jako děvka?" Zeptala jsem se narovinu. Neměla jsem žádné dlouhé šaty, ale taky mi ani nepřišli tak krátké, jako nosila Kira na párty. Nebyla jsem ani na žádné infantilní kytky, nebo růžové puntíky. Měla jsem na sobě jednoduché modré šaty s mírným výstřihem na úzkých ramínkách.

„Ne, vypadáš jako pokušení." Řekl, aniž by se na mě podíval.

„Jako někdo, kdo potřebuje zkrotit?" Ptala jsem se dál a u toho se nespokojeně mračila. Neměla jsem ráda to pomyšlení, že by si někdo usmyslel mě zkrotit. Nikdy jsem nebyla svobodná, ale snažila jsem se žít, jako bych byla.

„Spíš jako někdo s kým v posteli není nuda." Chápavě jsem vzdychla, i když jsem to nechápala. Poznal to. „Vypadáš divoce, jako někdo kdo není na pomalé milování. Některý to prostě přitahuje." Vysvětlil.

„Co když ale jsem na něžné milování?" Nadhodila jsem zamyšleně.

„Tak někdo bude hodně zklamaný." Zabručel a věnoval se řízení.

„Neumím to." Řekla jsem se zoufalstvím v hlase. „Neumím to, ani divoce, ani něžně." Postěžovala jsem si lehce nabroušeně.

„To nevadí, naučíš se to a zjistíš, co ti vyhovuje."

„Cole, já to nedám. Oba to moc dobře víme. Zase mě přepadne...no...tamto." Nevěděla jsem jak přesně ten stav v kterým jsem se naposledy ocitla popsat.

Šlo vidět, že přemýšlí, co mi říct. Nedalo se říct, že mu ten rozhovor přišel otravný, spíš nevěděl. Kdo by taky věděl že? Kdo by se chtěl se sedmnáctiletou holkou, pomalu se svou vrstevnicí a ještě k tomu nevlastní adoptovanou sestrou, bavit o tématu ohledně sexu? No žádný normální kluk asi ne. Ani jsem nechápala, proč jsem měla potřebu o tom mluvit a proč zrovna s ním.

„Zkusme to spolu." Vypadlo z něj nečekaně, že jsem se málem zadusila vlastní slinou.

„Cože?!" Vyhrkla jsem ještě s podrážděnými hlasivkami.

„Natrénujeme to spolu." Vysvětloval.

„To by znamenalo, že bychom spolu spali." Řekla jsem zaraženě.

„Nebudeme dělat nic, co ti bude nepříjemné." Slíbil.

„Nechodíš náhodou s tou barbínou?" Nadhodila jsem uštěpačně a stočila k němu pohled.

„Tiffany." Opravil mě.

„Jo přesně tu jsem měla na mysli." Zakoulela jsem očima. „Vždyť je to prakticky totéž." Zamumlala jsem si pro sebe.

„Ne nechodíme spolu, jen jsme se párkrát setkali a zapomínali na staré dobré časy." Pokrčil nenuceně rameny. Ta holka je od pohledu pěkná svině. Jí bych se i ruku bála podat. A on si jí vzal do postele? On s ní kdysi chodil? Miloval jí? Tak byl slepej?! Ne, on je debil.

„Krutý, jestli jedinou vzpomínkou na váš bývalý vztah byl sex." Znechuceně jsem se ušklíbla.

„Vím, že to tak nejspíš nevnímáš, ale sex je..." odmlčel se. „...fakt dobrej." Uznale pokývl hlavou nad svým verdiktem.

„Bože to ti to trvalo." Sarkasticky jsem si povzdechla.

„Takže?" Zeptal se a tak se vrátil zpět k tématu.

„Asi si to potřebuju promyslet." Přiznala jsem.