59.

859 29 2
                                    

Mia

Po tom co mi sundali sádru z nohy, jsme s Colem tři dny pomalu nevylezly z postele. Vůbec tomu ani nepomohlo, že začali letní prázdniny. Měli jsme tak ještě míň důvodů vylézat.

Na to jak jsem se sexu ze začátku bála, mám teď pocit, že se ze mě stala pomalu nymfomanka. A co si budem, Cole na tom nebyl o moc líp. Mohli jsme spolu spát od rána do večera a pořád nás to ještě neunavilo. Už ani nechápu, jak se Cole mohl ze začátku tak moc krotit. Ted stačí jen, abych ho pohladila po ruce a už je ve mně a já křičím na celou vilu.

Do teď nechápu, jak na to ještě s Hugo s Peterem nepřišli. Možná to věděli, jen to neřešili. Jestli si stěžovali, tak mě ne a Cole mi o tom nic neřekl. Ne že bychom stihli nějak za poslední týden moc spolu mluvit.

„Co se děje?" Zavrněla jsem a protáhla se. Cole už pět minut hleděl do blba a nepřítomně na mém břiše kreslil kolečka. Jemně jsem mu prohrábla vlasy a dlaní sjela na jeho dvou denní strniště. „Na co myslíš?"

Ztěžka si odechl než tiše zamumlal: „Trochu jsem se včera chytl s tátou, tak nad tím přemýšlím." Přiznal. O tý hádce jsem věděla. Huga jsem slyšela křičet z jeho kanceláře až do koupelny, kde jsem ve vaně uvolňovala ztuhlé svaly. Pak jsem musela dvě hodiny Colea rozptylovat. Nakonec přišel na jiné myšlenky a my šli spát až nad ránem.

„To bude dobrý, uvidíš." Propletla jsem si s ním prsty a stiskla mu dlaň. Mírně se na mě usmál.

„Jo, to se ještě uvidí." Přikývl.

„Co kdybychom si šli dát něco k snídani?" Navrhla jsem.

„Dobře." Souhlasil a šibalsky se na mě usmál, než zmizel pod peřinou.

„Co to děláš?" Smála jsem se. Prudce mi roztáhl nohy a než mezi ně zabořil svou hlavu, řekl: „Jdu snídat." Jeho jazyk líně kroužil kolem mého klitorisu, než ho začal sát. V pěsti jsem sevřela prostěradlo. Prohla jsem se v zádech, když mě do něj jemně kousnul. Myslela jsem si, že se zblázním. Potřebovala jsem ho v sobě a to akutně, ale místo jeho ptáka do mě vrazil své dva prsty a začal prudce přirážet.

Oči se mi rozkoší protáčeli. Stehny jsem sevřela jeho hlavu a boky proti ní začala přirážet. Orgasmus se přese mě prudce převalil a já se nesnažila být ani potichu. Srdce mi tak splašeně bilo, že jsem si myslela, že už nikdy se nevrátí k původnímu rytmu.

Coleovi rty mě líbali po každým milimetru mého těla, než se dostaly k těm mým. Prudce jsem se na něj vrhla. Rychle jsem nás přetočila a nasedla na něj. Líbali jsme se a já na něj pomalu nasedávala. Nesouhlasně zakňučel. Věděla jsem, že ho mučím, ale mě to bavilo.

Sjela jsem rty na jeho krk a líbala jsem mu tepnu. Cítila jsem, jak rychle mu buší srdce. Cole mě chytit za boky a začal si určovat své vlastní tempo. Po chvíli to nevydržel a přetočil nás. Objala jsem ho nohama kolem pasu a vycházela jeho prudkým přírazům vstříc. Hnali jsme se za orgasmem.

Vjela jsem mu rukama do vlasů, ale on je prudce ze sebe strhnul a přišpendlil mi je nad hlavou. Propletli jsme spolu prsty a drželi jsme se  jeden druhého, jako by na tom závisel náš život. Podívala jsem se dolů, tam kde se naše těla spojovali a ten pohled mě strhnul.

Prohýbala jsem se v zádech a mé stěny drtili Colea uvnitř mě. Narazil svými rty do mých, aby utlumil mé steny. Ještě několikrát přirazil, než i jeho pohltila rozkoš.

Políbila jsem ho na čelo, když se jeho horké a zpocené tělo složilo na to moje. Oba jsme zprudka oddechovali.

Hrála jsem si s jeho zlatými prameny. Různě jsem si je obtáčela kolem prstu. Uklidňovalo mě to. „Dneska jdu s Tobiasem na soukromý trénink." Řekla jsem z ničeho nic a překvapeně jsem se zarazila. Nikdy jsem se jen tak Coleovi nesvěřila se svými plány na den, nebo s čímkoliv, aniž by mě před tím vyzval. Prakticky jsem se nesvěřila jen tak vlastně nikomu. Cole si to taky moc dobře uvědomoval podle toho, jak dlouho mu trvalo mi odpovědět.

„Není to ještě brzo na tu nohu?" Uchechtla jsem se nad jeho napjatým tónem, který se snažil schovat za starostlivost.

„Vážně se bojíš o mojí nohu?" Nadzvedla jsem obočí, i když to nemohl vidět, když jeho hlava spočívala na mém břiše a on koukal z okna.

„O co jiného bych se měl bát? Ty se o sebe dokážeš postarat, jen nejsi vždy soudná." Zamručel skoro až nepřítomně.

„Proto sebou mám Tobyho." Podotkla jsem. Prsty mi stiskl pevněji boky. „Copak?" Broukla jsem s mírným úsměvem na rtech.

„Nic." Ucedil a začal se zvedat. „Mám hlad, jdu udělat snídani. Chceš palačinky, nebo máš chuť na něco jiného?" Nepodíval se mi do očí a začal si na sebe natahovat trenky. Tiše jsem si povzdechla, než jsem ho chytila za zápěstí.

„Co to vyvádíš?" Zeptala jsem se nevěřícně.

„Říkal jsem, že jdu udělat snídani." Zabručel, ale stále odmítal se mi podívat do očí.

„To nemyslím. Ptám se tě, proč žárlíš?" Střelil po mě pohledem.

„Já že žárlím?" Pozvedl obočí. Jeho oči byli chladný a jeho pohled bodal.

„A jak jinak bys nazval toto, co tu předvádíš?" Prstem ve vzduchu jsem obkreslila imaginární kolečko.

„Nežárlím." Zavrčel nesmlouvavě.

„Tak to je dobře, protože nemáš proč. Tobias je kámoš a my dva jsme si nic neslíbili." Pokrčila jsem rameny a začala se taky zvedat.

„Aha." Vydechl uraženě.

„Aha co?" Vyzvala jsem ho a natáhla se pro jeho tričko.

„Takže ty potřebuješ, aby ti člověk něco slíbil, abys to brala vážně? Protože já tohle co mezi sebou máme, beru tak vážně, že nelezu z jedné holky na druhou." V jeho hlase znělo ublížení.

„Ty děláš, jako kdybych já spala s třiceti chlapama najednou!" Vytkla jsem mu naštvaně.

„Takže teď ses ještě urazila za to, že jsem ti prakticky řekl, že tě neberu jako jednorázovku." Rozhodil ruce do strany.

„Nejsem uražená, jen nechápu, co ti přelétlo přes nos. Jen jsem řekla, že jdu s Tobiasem běhat."

„A já se zase zeptal, jestli to je vůči té noze takhle brzo rozumné! To tys začala z nějakým žárlením." Hodila jsem po něm kalhoty, co jsem sebrala ze země. Obratně je chytil a začal se do nich soukat.

„To protože žárlíš." Potvrdila jsem mu.

„Omluv mě, že jsem tak smělí, ale měl jsem víc vztahů než ty a tak určitě poznám, jestli žárlím nebo ne." Odsekl mi.

„Tak mi promiň, že ti do postele vlétlo nezkušené tele." Práskla jsem mu dveřmi od koupelny před nosem.

Řízeni adrenalinemKde žijí příběhy. Začni objevovat