9.

1.1K 25 0
                                    

Cole

„Pánové co to je?! Jezdíte jako lemry! Za tři týdny máte závody a s takovou opravdu nepochodíte!" Řval na nás trenér.

„Asi hodím šavli." Zamumlal úplně zelený Jack a zapřel se dlaněmi o řídítka.

„Neměl si do sebe včera házet tolik těch panáků." Vytkl jsem mu výsměšně a sejmul si z hlavy helmu. Vlasy se mi potem lepili k čelu.

„Hlavně žes ty řídil domů střízlivý." Sykl podrážděně. Pomalu vydechl a pro jistotu se chytil za břicho.

„Já na rozdíl od tebe vím, kdy mám dost." Ušklíbl jsem se a bavil se nad jeho odstínem zelené.

„Hele Cole, nevzal sis náhodou číslo na toho týpka, co ti odvezl tu tvou dračici, že by ses ho zeptal ho kdy, kde a tak, však víš." Zakmital Joe obočím, oči mu svítili jak plamínky a plápolala v nich ta jeho typická jiskra, která nevěstila nic dobrého.

„Jelikož jsi byl u toho, když jsme si ho vyměňovali, tak co bys řekl?"

„Že bys mu mohl brnknout a zjistit kdy a kde?" Zase významně zakmital obočím.

„Stejně nemůžeš závodit." Na to jen lhostejně pokrčil rameny.

„Jako bys Cole nevěděl, že to sonduje jen kvůli tý babě, co jí oblézal při tanci." Chechtal se John a poplácal mě po zdech. Všichni jsme totiž v přímém přenosu viděli, jak se s ním vykousla a pak mu odtančila provokativně pryč.

„A stejně mu nedala!" Vyhekl se škodolibou radostí Jack a pak se s bolestním heknutím chytil za spánky. Kocovina je holt svině. To já si ráno dal jako vyprošťovák deseti kilometrový běh a teď mi je dobře.

„Do prdele!" Zahřměl nasraný hlas našeho trenéra, který se rozléhal po celým areálu. „To si tu plíce plácám úplně zbytečně?! Jestli k tomu hodláte přistupovat takhle tak se můžete s vítězstvím rozloučit! A teď zpátky na mašiny. Jacku ty přestaň jezdit jako bys každou chvíli měl nablít do helmy. Joe ty si přestaň představovat všechny ty přasečinky cos viděl včera v pornu." S Johnem jsme potlačovali smích. „A vy dva debilové se přestaňte culit a opovažte se zase odřít ty mašiny a teď mi všichni zmizte z očí!" Striktně ukázal na ovál a zmizel za Peterem, který na lavičce ve stínu pokuřoval doutník.

„Hele Joe?" Oslovil jsem svého kamaráda, když jsme usedali na naše krásky a nandávali si helmy.

„Hm?" Zabručel a zvednul ke mně zrak.

„Ty si představuješ prasečinky?" Dráždil jsem hada bosou nohou. Vlastně ne, regulérně jsem provokoval a kluci by nebyli kamarádi, kdyby se ke mně i přes Jackovu kocovinu nepřidali.

Řízeni adrenalinemKde žijí příběhy. Začni objevovat