Konečně ve Francii! To byla první slova, která Lolu napadla, když vyhlédla z okna kočáru, který je vezl k paláci. Tahle krajina je úplně jiná než jeji rodné Skotsko, ale stejně...má v sobě jistý půvab. Je si jistá, že zde dovede žít. Všechny její zbylé myšlenky se zcela soustřeďují na její kamarádku Mary a Skotskou královnu. Už se nemůže dočkat, až budou na hradě a ona ji budu moci sevřít v přátelském objetí. Bojí se o ni, má strach. Jak to vlastně všechno zvládla sama bez nich? V cizím prostředí daleko od domova? Přece jen, naposledy tam byla jako malé dítě a to už bude pár let zpátky. Uklidní se teprve, až ji uvidí. Přitom obrátí svůj pohled směrem k těm ostatním třem, které jsou v kočáru s ní. Jmenují se Kenna, Greer a Aylee...Pokud má, strach o někoho jiného jak zvládne život na Francouzském dvoře kromě Mary, tak je to ona. Vždy je taková křehká dívka a dost zakřiknutá. Její vzhled je, asi nejjemnější z nich. Tento pocit umocňují dlouhé plavé vlasy, které má stejné s Greer, a jemné obličejové rysy. Oči má hnědé. Připomíná jí skleníkovou květinu, která vyžaduje pro svůj růst zcela konkrétní podmínky a pokud je nemá, tak chřadne. Není si jistá, zda se hodí svoji milou a vstřícnou povahou, která nezná lest, ani klam ke královskému dvoru. Přijde jí to pro ni, až moc nebezpečné místo. Teď klopí svůj pohled k podlaze kočáru a rukama si neustále urovnává šaty, což jí přijde, že dělá z důvodu, aby se uklidnila. To hnědovlasá Kenna si takové obavy vůbec nepřipouští. Je z nich asi nejvýraznější, co se týče vzhledu a povahy, takže rozhodně nelze přehlédnout. Pro ostré slovo nikdy nejde daleko, takže lze říci, že má dost ostrý jazýček. Nejdůležitější věcí na světě je pro ni její postavení a pověst. Už teď ví, jaký bude její hlavní cíl po příchodu ke královskému dvoru. Najít si zde, co nejdříve, bohatého a vlivného manžela. Neustále brebentí o tom, jaký skvělý život to bude ve Francii, samé zábavy, plesy atd. Co někomu stačí ke štěstí? Jo, ještě jedna věc, ráda se vyžívá v klepech. Člověk nevyrůstající v našich kruzích, či zvyklý na volnější styl vyjadřování by o ní mohl klidně říci, že je pěkná drbna. V klevetech a pomluvách se totiž skutečně vyžívá. Hnědé oči ostré jak trnky neustále zkoumají své okolí a hledají cokoliv zajímavého, čeho by se mohli chytit a pusa se pak postará, o to, aby se to pěkně vyšperkovalo. Nespokojí se totiž pouze s opakováním pomluv, ale vždy si přidá ještě něco svého, aby bylo její vyprávění o to zajímavější. To Greer jako vždy zcela rezignovala na nějaké komentáře a dívá se pouze před sebe. Světlé blond vlasy, občas s trochu rezavým nádechem a hnědé bystré oči, které vždy dokáží zhodnotit správně jakoukoliv situaci, nebo člověka. Jejímu bystrému pohledu nikdy nic neunikne. Je odvážnější, než Aylee, i její obličejové rysy jsou výraznější a vždy si ví se vším rady. Lola si myslí, že bude pro Skotskou královnu, asi největším přínosem. Ta se jen tak nezalekne žádných dvorních intrik, ani jedovatého ovzduší, které na královských dvorech obvykle panuje. Povahou skutečně pravá Skotka! A, co ona sama? V čem tkví její výjimečnost? Stejně, jako ostatní i ona je královně věrná a za žádných okolností by ji nezradila. Prohrábne si rukou své tmavé kudrnaté hnědo-černé vlasy a zamrká unavenýma světlýma očima, které má. Je jediná, která je nemá hnědé. Ale uznejte sami tmavé vlasy a k tomu ještě i oči by bylo trochu moc ne? Jinak její obličej, až na ty oči, nebyl nikdy nikterak výrazný. Netvrdí, že, až tak jemný, jako u Alyee, ale pořád ne takový, jako má Kenna, nebo Greer. Lola nikdy nebyla typická krasavice, spíše lze, o ní říci, že působí zajímavě. Jako nějaký palácový psík. Po těhle úvahách natáhne ruku směrem k Alyee a povzbudivě ji stiskne. „To bude dobré, uvidíš. Dokud budeme držet pospolu, nemůže se nám stát nic zlého. Zvládneme to." Ubezpečuje ji.
Vytrhne se ze svých myšlenek, které ji děsí. Co když vlastně život ve Francii nebude takový, jaký si představujeme? Jak jejich královna a ony zvládnou život u zdejšího dvora? Smíří se ostatní s jejich přítomností, nebo jimy budou pohrdat, anebo dokonce ubližovat? Toho se děsí nejvíce...Co když je místní nepřijmou a zdejší pobyt se pro ně stane peklem na zemi? „Děkuji Lolo za tvoji podporu." Usměje se na ni mile a její stisk opětuje, i když ne tak silně jako ona. Má ji ráda, vždy dává přednost štěstí ostatním před tím svým. Pro své přátele by se rozkrájela. Ví, že se na ni bude moci Mary ve všem spolehnout. Přesto jí však její optimistický přístup nezabrání ve vlastních obavách. A největší strach má z jedné osoby...z Francouzské královny Catherine de Medici. Když Kenna prohodí nějakou uštěpačnou poznámku, tak ji Lola sjede pohledem a prohodí: „Teď jsem říkala něco o tom, že musíme držet pospolu, pokud zde máme přežít. A my se rozhádáme už po cestě? Pokud k tomu nemáš, co jiného dodat, tak raději mlč!" Usadí ji. Lola byla vždy taková od rány, pokud to bylo potřeba.
ČTEŠ
Královská krev
Исторические романыSebastian je levobočkem Francouzského krále Jindřicha II. z Valois a jeho milenky Diany de Poitires. Na rozdíl od své matky nemá žádné ambice na to, aby se stal králem. Původně jej návštěva bratrovi snoubenky Marie vůbec netěší, ale čím více, dotyčn...