Královská krev

Milenka

Mary a Sebastian tráví ve Skotsku už poměrně dlouhou dobu a tak se na dvoře pomalu začíná probírat možnost, zda by nakonec nebylo pro Francouzské zájmy lepší, kdyby se vrátili. Lola sama neví, jak se k této otázce postavit. Jako dvorní dáma Skotské královny a její bývalá přítelkyně by ji znovu ráda viděla, ale pak tu byl její vlastní vztah s jejím snoubencem. Ano, slyšíte správně. Po válce se Španělskem se stala milenkou Francouzského dauphina. A upřímně? Nelitovala toho. Francise skutečně milovala a život bez něj jsem si už nedovedla vůbec představit. Důležitou otázkou však pro ostatní zůstávalo, zda v její rodné zemi došlo k nějakému sblížení, mezi královým levobočkem a její královnou. Osobně si to netroufla raději odhadnout, protože následky by byli dost vážné. O tomhle všem přemýšlí, když sedí před zrcadlem a rozčesávám si své vlasy. To už k ní přistoupí Francis, což jí vykouzlí úsměv na tváři. "Jak si myslíš, že to bude pokračovat dále, až se vrátí?" Položí tu prostou otázku. Odloží přitom kartáč, kterým si naposledy zajede do vlasů a podívá se mu přitom do očí. To by mohla klidně dělat celý den a nikdy by ji to neomrzelo. Ano byly to skutečné city, nejen předstírané, než v tom vztahu s Lordem Narcissem. Na dvoře se klepy roznáší rychle. A Francise znepokuje to, že se týkají Mary a Bashe. Všichni si šuškají o tom, že jejich pobyt ve Skotsku není zrovna moc politický. Nevadilo by mu to, kdyby Mary nebyla jeho budoucí ženou. Bohužel ženy nemají takové privilegium mít milence. Přejde blíže k Lole, která sedí u zrcadla, zatímco si zavazuje šňůrky od košile. "Otec bude trvat na tom, abychom měli s Mary co nejdříve svatbu," zamumlá. "I přesto se však můžeme vídat, Lolo," pousměje se, natáhne k ní ruku a přejede jí prsty po hebké tváři.

Chytne jeho ruku, kterou ji pohladí a nechá si ji na své líci přitisklou ještě o chvíli déle. "Ano, vím, že k tomu dojde." Zašeptá nad jeho slovy, ohledně svatby s Mary. To však neznamenalo, že jí je ta myšlenka příjemná, přestože ví, že se jedná o něco nevyhnutelného. "To bych ráda, má lásko. Miluji tě Francisi a jsem vdečná za každou chvíli, kterou můžeme být spolu. Jestli budou chtít ostatní klevetit, klidně můžou. Nezáleží mi na tom, co si o mě myslí, ani co říkají. Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo." Usměje se přitom. To už se zvedne a na důkaz svých slov spojí jejich rty. Lole se nechce teď myslet na to, že se ho jednou stejným způsobem, jakým se ho dotýká teď ona, bude dotýkat i její královna, ale s tím nic neudělá. Jediné, co nechce, aby jejich svatbou tento vztah skončil. To by prostě nepřežila. Rty mu při jejích slovech samovolně vyskočí do úsměvu. Mary je sice půvabná, přesně tak, jak se to o ní povídalo, ale Lole se nevyrovná. "Slibuji, že toho nebudeš litovat," slíbí jí, než spojí jejich rty. Prodlouží jejich polibek tak, jak jim to jejich plíce dovolí, načež ji krátce políbí na čelo, než se od ní odtáhne. U lidí jeho postavení zkrátka dochází k domluveným sňatkům. A ačkoli v těchto sňatcích je nemožné najít lásku, jsou i jiné cesty, kde ji hledat. "Jen doufám, že to nezmění vztah mezi vámi. Mrzelo by mě to," poznamená nakonec. Jak na to bude Mary reagovat? Už předtím si všiml, že jí to viditelně vadí. Ale bude jí to vadit i teď, po době, kterou strávila s Bashem ve Skotsku? A bylo by naivní si nalhávat, že se tam mezi nimi nic nestalo. Brzy na sebe hodí i zbytek oblečení. "Uvidíme se potom?" obrátí se s těmito slovy na Lolu. Snaží se jí věnovat všechen jeho volný čas, ale povinnosti volají.

Lola si vychutnávám jejich polibek jak nejvíce to jde. Ještě ve chvíli, kdy se odtáhne, ji na tváři pohrává blažený úsměv, jak kdyby se vznášela v oblacích. Těší ji poslouchat, ta slova, že jeho svatba s Mary nebude znamenat konec jejich vztahu. Je vděčna za každou chvíli, kdy můžou být spolu. To už se zmíní o tom, že by byl nerad aby ta skutečnost, že jsem jeho milenkou poškodila vztahy mezi ní a Mary. Jenže, pravdou bylo...že už se tak zřejmě stalo. Nostradamus měl pravdu, když řekl, že si musí vybrat buď mezi věrností královně a nebo vlastními city. Volba to byla celkem jasná. A měl pravdu i v jiných věcech, Kenna se skutečně provdala za Condeho, stejně jako Navarrský král opustil kvůli Greer svoji 1. manželku. "Kdykoliv si budeš přát, má lásko." Ujistí Francise a naposledy se dotkne jeho tváře rukou, než ji stáhne zpátky. "Francisi? Bylo by možné...uvažoval jsi vůbec někdy nad tím, že váš věštec Nostradamus, by mohl mít pravdu ve více věcech, než jsme si ochotni vůbec přiznat? Když jsme přijeli do Francie, že Kenna se provdá za bratra krále a skutečně...dnes je švagrovou Navarrské královny. A Greer? Prý se do ní zamiluje král a rozvede se kvůli tomu...Co se nestalo? Antonine se do Greer skutečně zakoukal a dosáhl rozvodu s Jane. Dnes je z ní nová Navarrská královna. A když se podívám na sebe...i u mě se strefil." Zamumlá a rukama si zajede přitom to vlasů. Přitom udělá několik kroků k oknu. "Dle toho, co říkal, jsem měla volit mezi poviností ke své královně a láskou. Jakoby už dopředu věděl, že se do tebe zamiluji, ještě dříve než jsem si to uvědomila sama. Když se to stalo prvně, že se nějaká skutečnost až moc blížila jeho předpovědi, považovala jsem to za náhodou. Ale dnes...když se ty náhody opakovaly, už si to nemyslím. Proto by mě docela zajímalo, kolikrát se vlastně takhle trefil u jiných." Nadhodí opatrně, zvláště pokud mají být pravdivá ta slova z Maryiny věštby o lvu a lilii. Stále se tomu bojí uvěřit, i když všechno hovořilo o tom, že Nostradamus skutečně není žádný podvodník, ale opravdový věštec, který ten dar vidět do budoucnosti, má. Než-li se stihne vypařit za dveřmi jejích komnat, zastaví jej vyslovením jeho jména. "Ano?" zeptá se nesměle, zatímco Lola začne brzy udávat důvod toho, proč jej zastavila. Její slova jej mírně zarazí. "Nedá se mu věřit, Lolo," zakroutí hlavou. "Doslova se tím živí. Všechno je to jen.. náhodná shoda událostí," postoupí k ní zpátky o několik kroků, až se zastaví na místě posetém sluncem, které ozáří jeho blonďaté vlasy. To už se mu přizná s tím, že i ona to zprvu považovala za náhodu. Nikdy nepřemýšlel nad tím, že by jeho slova mohla mít nějakou váhu. Obvykle sdílel názor svého nevlastního bratra, a to ten, že je to jen psík, který svými žvásty krmí matku. "Žádná proroctví neexistují. Je to nereálné, Lolo," sdělí jí opatrně. "Alespoň to je můj názor," poznamená ke svým slovům, aby jí dal prostor k tomu, aby se rozhodla dle svého. Nechce mlžit její názor tím svým. "Přiznávám, že Nostradamus má výjimečné schopnosti. Ale mezi ně se rozhodně neřadí předpověď budoucnosti," odvětí. "Je jen na tobě, jestli tomu chceš věřit, nebo ne. Můj názor ale znáš," uzavře to nakonec těmito slovy, než se na ni naposledy usměje, vyjde z místa ozářeného sluncem a vydá se pryč z jejích komnat.