Královská krev

Princ

Sedí v knihovně a hledá něco, kde by se psalo, o znacích místní šlechty. Ta Notradamova slova, jí nejdou z hlavy a tak se rozhodla zjistit více. Konečně se jí daří potřebnou knihu najít, když si všimne, že na ní dopadá něčí stín. Otočí se proto a ve tváři se jí mihne překvapený výraz. Je to Maryin snoubenec Francis. „Jasnosti." Okamžitě proto knihu pokládá a ukloní se mu. Francis vejde do knihovny, avšak, zjistí, že zde není sám. Spatří jednu z Maryiných dam. Zadrhne se, chce odejít, ale v tu chvíli se dívka otočí a pokloní se mu. "Lady...?" Ještě si jejich jména nezapamatoval tak dobře.

"Jmenuji se, Lola." Odvětí s úsměvem a znovu se ukloní. "Mohu vám s něčím pomoci? Hledáte zde něco konkrétního?" Za tu doby, co je na Francouzském dvoře, tak už si stačila zvyknout na to, jak je místní knihovna řazena. "Lola," zopakuje její jméno a pohraje si s ním na rtech. "Ne, vlastně.. Chtěl jsem přemýšlet," pousměje se, vezme do ruky knížku, kterou držela, a zadívá se na její název. "Váš oblíbený žánr?" zeptá se s úsměvem, otevře knížku na náhodné stránce a přečte si pro sebe první řádek.

Nesměle sklopí zrak na stranu a zamumlá: „Spíše chci něco zjistit. Řekněme totiž, že mi nejdou z hlavy jistá slova a tak bych prostě ráda znala jejich bližší význam, princi. Možná už za tu dobu vím, jak je místní knihovna řazena, ale ještě zde nežiju tak dlouho, abych měla přehled o všech erbech místní šlechty. Proto jsem sem musela zajít." Usměje se. „Chci totiž vědět..." Zaváhá, ale pak pokračuje. „...s kterým rodem se konkrétně pojí znak zlatého řetězu." Dopoví. Neví proč, ale něco jí říká, že může snoubenci své královny věřit. Sjede pohledem ilustraci knihy, načež ji po chvilce zavře. "Znak zlatého řetězu?" zopakuje po ní a odloží knížku na místo, kde byla před chvilkou. "Znak Navarry," zamumlá a přejede po knížce ukazováčkem. Má přitom na tváři zamyšlený výraz. "Proč to chcete vědět, Lady Lolo?" vzhlédne k ní se zájmem.

"Navarry??" Vydechne překvapeně. "Navarra...leží v Pyrenejích, nemýlím-li se?" Ujišťuje se. "Zdá se totiž, že by mohla mít tato země souvislost s jednou z mých kamarádek. Nevím sice jak, ale i tohle je úspěch." V hlavě se jí okamžitě vybaví Nostradamova slova, která teď dávají úplně jiný význam. Nepatrně přikývne. "Této zemi vládne můj bratranec," upřesní. "Vážně?" nadzvedne překvapeně obočí. "Čeho se to týká?" zeptá se a opře zády o stůl. "Tedy.. není-li to tajné," zasměje se a lehce nakloní hlavu do strany.

„Nepřátelství měsíce se vyvaruj, jehož pomoc potřebovat budeš! Ctitelů více budeš ve Francii mít, však pouze zlatý řetěz spoutá srdce tvé. Slavného bojovníka za muže pojmeš. Svou důvěru králi nedávej, jenž by tě zradil, do rukou prince ji raději svěř. Země na pomezí se tvým domovem stane, sestrou královny budeš. Přátelství toho si získej, jenž teď bezvýznamný se jeví. V budoucnu pouze s jeho pomocí můžeš se JÍ postavit, pokud boj vyhrát máš. Nevěř všemu, co jasné se zdá, i první pohled klam může být, srdci naslouchej, to pravou odpověď ti dá a tebe nezradí!" Zopakuje Maryinu snoubenci věštbu, kterou vyslechla Kenna. "Tohle řekl, Kenně, když chtěla znát svoji budoucnost. Proto jsem chtěla vědět s čím souvisí zlatý řetěz. Teď už je to jisté, mluvil o Navarrském království." Vydechne a i v přítomnosti prince se raději posadí. Má pocit, že kdyby to neudělala, tak by asi mohla omdlít. Jakmile to začne odříkávat, pozná, oč se jedná. Nostradamova věštba. Trochu se zamračí. Jeho matka mu vždy věřila a ve všem jej podporovala, ale on těm věštbám nikdy moc nevěřil. Nikdo neví, jaká skutečně bude naše budoucnost. "Ano, mluvil. Teď však záleží na tom, co bylo na jeho slovech pravdivých.." zamumlá neklidně a opře se rukama o dřevo. Matka mu o věštbách většinou nic neříkala, proto se drží toho, že zde není důkaz, že by byly jeho věštby opravdu pravdivé.

"Budu o tom muset řícit Kenně. Já...jsem z toho mírně nesvá." Přiznává.

Jak mohl tak přesně odhadnout znak Navarry?

Znak Navarry