Sebastian je levobočkem Francouzského krále Jindřicha II. z Valois a jeho milenky Diany de Poitires. Na rozdíl od své matky nemá žádné ambice na to, aby se stal králem. Původně jej návštěva bratrovi snoubenky Marie vůbec netěší, ale čím více, dotyčn...
Pozorně si Mary prohlížím, než nasednu na připraveného koně, matka využije kvůli sestře kočár, tak se máme dostat do Anglie. A to na neurčitou dobu. Dianě se totiž podařilo s její pomocí zorganizovat můj útěk, jelikož mě vlastní otec odsoudil k smrti. Snažím si vrýt do paměti, každý detail obličeje Skotské královny, jelikož zde není moc velká pravděpodobnost, že se spolu ještě někdy setkáme. „Přesně takhle si tě chci pamatovat usměvavou s tou jiskrou v očích. Víš, že v nich máš zlaté odlesky, když se směješ? Nikdy na tebe nezapomenu. Ať budu v Anglii nebo někde jinde, vždy tě budu milovat. Jsi má životní láska, Mary a to se nikdy nezmění..." Řeknu jí, přičemž si její rty přitáhnu ke svým a jemně ji políbím. Brzy se však tentokrát odtáhnu, protože na nějaké dlouhé loučení není čas. Stačí jen zmínka o zlatých odlescích, a zasměje se. V jeho přítomnosti se nedá mračit. Úsměv jí o něco klesne, když pokračuje ve své řeči. Odjíždí - a ona jej možná už nikdy neuvidí. "Bashi-" vydechne jeho jméno, ale to už spojí jejich rty. Mlčky jeho polibek opětuje a snaží se ten pocit vrýt do paměti. Ten pocit, kdy cítí jeho měkké rty na těch svých.. jeho dech dopadající na její tvář.. jeho úsměv, ze kterého vyzařuje štěstí. Jakmile se od ní odtáhne, obdaruje ho úsměvem. Než se stihne otočit zpátky ke koni, chytne jej za ruku a vloží mu do dlaně drobný řetízek s přívěskem, na kterém se třpytí světle modrý kamínek. Uzavře jeho dlaň prsty a pousměje se. "Chci, abys v Anglii našel nový život, Bashi. Neohlížej se za minulostí," šeptne a pustí jeho ruku, proti své vůli.
"Děkuji za vše, Mary." Odvětím, zatímco šperk pevně sevřu v dlani, i když bych tam mnohem raději uvítal její ruce. Zřejmě je to tou jedinou památkou, co mi po ní zůstane. Budu ji opatrovat, jako oko v hlavě. Poté se vyhoupnu na koně a naposledy se jí zadívám do očí. Vědom si toho, jak těžké rozhodnutí jsem nucen udělat. Bude mít už navždy místo v mém srdci, děj se, co děj...Naposledy mu věnuje svůj úsměv, než se jí začne ztrácet z dohledu. Kéž by se mohl otočit, vrátit se, znovu ji políbit. Uvědomí si, že se v jejích očích lesknou slzy. Na sucho polkne. Je si však jista toho, že teď se jí její snoubenec bude stranit ještě více.. Poprvé v životě netuší, co má dělat. Ví jen to, že musí udělat tu správnou věc, která je důležitá pro její zemi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
