Sebastian je levobočkem Francouzského krále Jindřicha II. z Valois a jeho milenky Diany de Poitires. Na rozdíl od své matky nemá žádné ambice na to, aby se stal králem. Původně jej návštěva bratrovi snoubenky Marie vůbec netěší, ale čím více, dotyčn...
"To už není žádným tajemstvím, že miluji Skotskou královnu." Odvětím Thomasovi, když mě večer jakmile jsme sami, upozorní, abych si dával pozor. Thomas mu pohlédne do očí a řeknu mu: „Ty moc dobře víš, jak to myslím. Nenech se svými city ovládnout, jakmile by k tomu jednou došlo, už by to nešlo zastavit." „Co Vy o tom můžete vědět, Hrabě?" Když jeho nejdelší poměr s milenkou trval 2 měsíce a oženil se až poté, co mu jeho otec Navarrský král a ten parchant Antonine domluvil sňatek. „Možná více, než si myslíš, Sebastiane. Možná jsem měl hodně milenek, ale to ještě neznamená, že byli pro mě všechny stejné. Některé byly důležitější než ty ostatní, přestože jsem s žádnou z nich nezůstal." Pouze u jedné z nich cítil vášeň tak prudkou, že měl pocit, že zešílí, pokud s ní nestráví aspoň jednu noc. Nakonec u té jedné noci taky zůstalo, jednalo se o Sebastianovu nevlastní sestru a Francouzskou princeznu Claude. To, ale Thomas v té chvíli nevěděl. Přestože to byla jedna z největších chyb v jeho životě a litoval ji, tak už s žádnou jinou nezažil stejný oheň, jako s ní.
„Starej se raději o své věci, Thomasi. Mám vše pod kontrolou! Dobrou noc." Odseknu, lehnu si do postele a obrátím se k němu zády, čímž jasně naznačuji, že už se o tom nehodlám dál bavit. I když o nějaké kontrole mých vlastních citů nemohla být ve skutečnosti, ani řeč, ale něco jsem mu prostě říci musel. Především jsem neměl náladu na jeho další otázky, co se tohoto tématu týče. Hrabě si zklamaně povzdechne, protože je mu předem jasné, jak tohle skončí a následuje jeho příkladu, když je zřejmé, že z něj už víc nedostane. Ne nemá v plánu, o tom co se zde stane, říkat otci, i když by byl nejraději, kdyby k ničemu takovému nedošlo, ale moc s tím nepočítá. Navíc, když si uvědomí skutečný důvod, proč do Skotska jel...Dlouho dobu pak ještě leží v posteli a zírá do stěny, neschopen usnout. Poprvé v životě se mu příčilo udělat to, co po něm otec chtěl. Zabít Skotskou královnu a levobočka Francouzského krále. Počkáš, až se stanou milenci, k čemuž určitě dojde a pak je zabiješ. Slyší znovu v hlavě otcova slova. Ano, proto na Sebastiana naléhal, aby se svým citům nepoddával, protože on pak budu nucen splnit otcův rozkaz. Zavírá v zoufalství oči a přitom cítí, jak mu z pod víček stéká slza, a dopadá na polštář.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
