Královská krev

Nepřítel Philipe

Charles se vypravil na přání rodičů ke Francouzskému dvoru. Všude je zde tolik krásy, až oči přecházejí. Ale upřímně stejně dává přednost jejich venkovskému sídlu, kde žijí. Tenhle shon, ruch neustále intriky a snaha o to, zůstat v přízni to není nic pro něj. Ale čas od času je tu jeho přítomnost prostě nutná. Dostaví se akorát na zásnubní hostinu, která je shodou okolností jeho strýce Antonina a Lady Greer, což je jedna z dvorních dam budoucí Francouzské královny Mary. Všichni o ní říkají, že je krásná, tak je docela zvědavý, co je na tom pravdy. Vyzve k tanci jednu z jejích dvorních dam, která se jmenuje Kenna. Během tance se vzájemně představí. „Nemohla jste si mě tu ještě všimnout Lady, netrávím u dvora tolik času, jsem jedním z těch, co dává přednost venkovu, kde se přeci jen žije poněkud volněji, než zde." Zasměje se přitom pobaveně, zrovna v tu chvíli se vedle nich objeví Louis. Jeho modrozelené oči mu přitom zajiskří, jako vždy, když se dobře baví. Beatrice dospěla s matkou postupně k názoru, že je nejvyšší čas se přestat schovávat a ukázat se u dvora. Vezme si své nejlepší rudé šaty, své dlouhé světlé vlasy nechá volně rozpuštěné, na krk si zavěsí perleťový náhrdelník. Nikdy nebyla vyloženě krasavice, ale musí uznat, že působí zajímavě. Je trochu nervózní, ještě nikdy nebyla na Francouzském dvoře a taky si není jistá, jak na její přítomnost zareaguje její otec. Snaží se zklidnit své myšlenky, proto se také zhluboka nadechne a vstoupí do sálu. Skoro všichni okamžitě zaznamenají její příchod. Cítí se pod jejich zkoumavými pohledy mírně nesvá, jakoby se ptaly: Co tu dělá ta nevýrazná cizinka a ještě bez ohlášení? Není ráda středem pozornosti. Vlastně mnohem raději zůstává takříkajíc neviditelná. Místo toho však, aby dala najevo svoji nervozitu, tak vysune hrdě bradu a kráčí důstojným způsobem přes sál. Nebo v tom aspoň doufá. Přitom na tváři vyloudí přátelský úsměv, aby si ostatní mysleli, že tahle společnost pro ni není nic neobvyklého a pohybuje se v takovýchto kruzích takřka denně. Zpočátku má v plánu ostatní pouze z dálky pozorovat, než se připojí k zábavě. Namíří si to proto, rovnou ke stolu s občerstvením kde se setkává s příjemnou mladou ženou a navíc nesmírně krásnou. „Mé jméno je Beatrice Dunoisová a vaše?" Zeptá se jí mile.

Lole se nechce tančit a tak se drží společně s Mary stranou. Nemůže tomu uvěřit, že se Greer právě zasnubuje s Antoninem s tím zatraceným šmejdem, který se pokusil dostat Francisova bratra, až na popraviště a právě kvůli tomu je teď v Anglii. Obdivuje jí za to, že mu dokázala říct ano i když se shodli na tom, že to bude to nejlepší, protože ona osobně by ho asi poslala do háje. V té chvíli jí z jejích myšlenek vytrhne přítomnost velmi zajímavé dívky, která právě přišla. Nějakou dobu na ní přímo civí, protože jí přijde povědomá, ač si je jistá, že se se dodnes nesetkaly. „Nevíš, kdo to je?" Obrátí se proto k Mary. "Ach tak. Měl byste na dvůr zavítat častěji, je s vámi zábava," usměje se Kenna, když s ní udělá otočku. Zvlní se jí přitom vlasy a ona se zasměje. V tu chvíli však ucítí přítomnost někoho dalšího. Přestane s Charlesem tancovat a jak se sluší a patří, pokloní se Louisovi. "Princi Condé," osloví jej a věnuje mu krátký úsměv. Ochutnává nejrůznější speciality francouzské kuchyně, přičemž ji osloví jedna dáma, kterou nezná. "Jsem Lady Greer," představí se jí s úsměvem, načež přestane ochutnávat jídlo. "Tato slavnost se povedla, že?" zeptá se polohlasně.

Celou dobu se Mary na slavnosti usmívá, ačkoli se zdá, že její úsměv je jen pouhá přetvářka. Podívá se Francisovým směrem. Ten se baví s několika šlechtici. Po incidentu s Bashem s ní sotva promluví. Poté však její pozornost upoutá někdo jiný - dívka, jenž vstoupila do sálu. "Netuším," zakroutí hlavou nad otázkou, kterou jí Lola položila. To už si neznámá dívka povídá s jejich kamarádkou Greer. „Ráda vás poznávám Lady Greer." Usměje se mile, jakmile se vzájemně představí a předvede mírnou úklonu. Na nabídku hroznového vína zavrtí odmítavě hlavou. „Jste milá, ale děkuji, raději si nedám. Mám na něj totiž alergii, a nemyslím to tak, že mi jen nechutná." Je však pravda, že není právě obvyklá. Jedna z mála věcí, kterou má po svém otci, jinak je spíše do rodiny své matky Mary. "Jo, myslím, že jo. Jen mezi námi je má první. Netrávím u dvora mnoho času." Zasměje se. „Charlesi, rád tě po dlouhé době zase vidím. Copak přivedlo tu tvoji venkovskou povahu ke dvoru? Přišels obhlédnout, co je nového?" Zasměje se Louis. Všimne si zaraženého pohledu Kenny, která zřejmě nechápe jeho důvěrný tón k tomuto mladému muži. „Dovolte mi Lady, abych Vám to objasnil. Tady váš tanečník Charles Dunois je můj synovec, jeho matka Margareta je mojí a Antoninovou sestrou. Určitě si ještě popovídáme. A teď doufám, že se nebudeš zlobit, pokud ti přeberu partnerku." Mrkne na něj přátelsky, zatímco chytne Keninu ruku do své a začne se jí věnovat sám. Charlese těší, že se zde setkává se svým strýcem. Má málokdy možnost si s ním promluvit vzhledem k tomu, že se často zdržuje u dvora svého bratra Antonina. Toho už má rád trochu míň. Podle jeho mínění je i psí čumák teplejší, než on. Málokdy dá najevo nějaké city a na ostatní je zvyklý akorát štěkat rozkazy. Občas se vážně diví, jak mohou být ti dva vůbec bratři, protože jsou úplně rozdílní. Teď se přesune ke stolu s občerstvením, kde si vezme kuličku hroznového vína a strčí si ji do úst. V té chvíli si všimne její přítomnosti. Stojí na protější straně místnosti a baví se tam s velmi hezkou ženou, o níž, jak se později dovídá, je právě Greer. Co tu vlastně Beatrice dělá? Zamyšleně se přitom napije vína.