Královská krev

Kdo mohl otrávit Hraběnku?

Příští den ráno...

Hned ten večer, kdy jsme dorazili, tak došlo k tragické události, o které se dozvídáme příští den ráno. V noci totiž zemřela Hraběnka Isabell a jak to to vypadalo, důvodem její smrti byl jed, který vypila. „Něco mi říká, že bývalá milenka Navarrského krále, asi nebyla tím pravým, cílem. Nenapadá mě totiž jediný rozumný důvod, proč by ji chtěl někdo zabíjet. Ano, pro Antoninea byla sice pořád důležitá, ale už dávno neměla takový význam, aby stálo za to uvažovat o její vraždě. Ne, myslím, že skutečnou obětí měl být sám král a potom bych mohl jmenovat hodně lidí, co by si přáli jeho smrt, včetně sám sebe. Omlouvám se, ale je to tak." Obrátím se při těch slovech s provinilým výrazem na Greer a Kennu, které jsou zde přítomné. Nehodlám niktrak skrývat, že jejího manžela nenávidím a skutečně to má pramálo dočinění s tím, že měla být původně mojí snoubenkou. „Nepřijde mi, že by ten, kdo stojí v pozadí toho pokusu byl přítomen na zdejším dvoře. Jinak by zasáhl hned, jakmile by bylo zřejmé, že jed vypila nesprávná osoba. Přijde mi, že ten kdo to naplánoval, mohl maximálně zařídit, aby se jed dostal ke stolu, ale už nemohl mít jistotu, že tou osobou, která ho vypije, bude skutečně Navarrský král. A i kdyby se mu tohle povedlo, tak nemohl počítat s tím, že Antonine nabídne svůj pohár Isabell. Její smrt byla náhoda, nikoliv úmysl, což ovšem neznamená, že to Váš manžel královno nechá jen tak." Pronesu ke Greer. „Ať náhoda, či úmysl. Matka jeho dětí měla stále pro něj svůj význam, přestože si jí už očividně do postele nezval. Jak ho znám, bude chtít minimálně hlavu každého, kdo s tím bude mít, byť jen sebemenší souvislost. Ne-li rovnou jejich srdce. A ten na jehož příkaz se tak stalo, je už v podstatě teď mrtvý. Konce roku se rozhodně nedožije, o to bych se klidně vsadil. Jaký je na tu věc Váš názor královno Skotska?" Zeptám se Mary. Krom ní jsou přítomny Greer, Kenna, Lola i Francis. Lola stále nemůže uvěřit tomu, co se stalo. Žena, kterou poznala sotva včera, večer zemřela na otravu. A jak se zdálo zřejmě omylem, protože skutečným cílem byl očivdině Greerin manžel. Ne tedy, že by mohla dotyčné osobě, něco vyčítat, jelikož její názory na Antoninea byly naprosto totožné. Ani Bash se ve svých slovech, netají s tím, že Navarrského krále nemá v lásce a proto je jedním z lidí, kteří by mu přáli smrt. „Antonine má možná hodně nepřátel, ale nepřijde mi správné, aby kvůli tomu zbytečně umřel zcela nevinný člověk. Isabell možná kdysi byla jeho milenkou, ale jen kvůli tomu si umřít nezasloužila. A ano musím souhlasit, bude se chtít mstít, hned jak zjistí, kdo za tím stojí. Není člověkem, který by odpouštěl. Zvláště, když umřel někdo, na kom mu záleželo." Pronese zamyšleně a přitom si začne natáčet na prst své vlasy. To už se Bash začne zajímat Mary na její názor. I přes své zamyšlení si všímá toho, jaký formální tón při své otázce použil. Očividně mu hodně záleží na tom, nevyvolat nějaké nežádoucí podezření. Je si proto jistá, že kdyby byli spolu sami, oslovil by ji jménem. Nepochybuje vůbec o tom, že se ve Skotsku stal jejím milencem a téměř jistě ji nikdy nepřestal milovat, přestože se tvářil, že ano. Byla však pravda, že každý by na jeho místě udělal, to samé. Stačila by i jedna z těch dvou věcí, kdyby praskla a Dianin syn by skončil na popravišti. Milovat královnu bylo samo o sobě špatné, ale mnohem horší než samotná láska bylo, s ní mít pohlavní styk. Za to existoval vždy pouze jediný trest a to smrt. A v tom případě by se nejednalo o pouhé stětí, které ho už čekalo jednou. Pravidla v tomto případě hovořili zcela jasně: rozčtvrcení a to zaživa.

Mary sedí vedle své přítelkyně Greer, zatímco ji konejšivě hladí po ruce. Hrůzná věc, jenž se stala, se totiž stala v jejím domově. Mohl to být její muž. Mohl být otráven bez mrknutí oka, zatímco ona seděla po jeho boku jako jeho věrná manželka. Nepatrně jí stiskne ruku, aby jí dala najevo, že je v bezpečí a teď se nemůže stát nic ani jí, ani Antoinovi. Tato událost otřásla snad úplně všemi. Na dvoře Navarry snad nikdy nebylo takové ticho. Všichni soucítí s tím, co se stalo a celá věc se začala okamžitě řešit. Vždyť to mohl být král, koho otrávili. V celém hradu byla zvýšena bezpečnost a oni jakožto hosté byli obeznámeni o tom, že se nemusí obávat nebezpečí. Ale dá se tomu věřit, když na králově stole bylo otrávené víno? Pustí Greeřinu ruku a přerývaně se nadechne. "Co když to nebyla náhoda...., že se to stalo zrovna v moment, kdy jsme zde na návštěvě?" vyřkne svou myšlenku na hlas, zatímco pohladí po rameni Greer, jež se celá třese. Mohlo se to přece stát kdykoliv. Tak proč zrovna ve chvíli, kdy je Antonine pozval na večeři? Antoine a Bash se nenávidí. Možná k tomu nemá důkaz, ale... možná by Bash mohl být tím prvním, koho by chtěl bezmyšlenkovitě obvinit. Bash by ovšem nebyl takový hlupák, aby se něčeho podobného dopustil. "Jak už bylo zmíněno.... Antoine má spoustu nepřátel. Mohl to být kdokoliv. A souhlasím s Bashem. Dotyčný, jež se tohoto činu dopustil...., na tomto dvoře nejspíš nebude přítomen. Ale nedá se to říct s jistotou. Nemáme žádné důkazy a Antonine nejspíš také ne. Možná v tom mělo prsty Španělsko. Zabitím krále by v Navaře propukl chaos a toho by mohli využít," zakroutí hlavou nad svými myšlenkami. Nejspíše jim nezbyde nic jiného než čekat, jak se to všechno vyvine. Pozorně poslouchám Maryinu odpověď a přitom si přehrávám v hlavě její význam. "Myslíte královno, že to někdo dopředu naplánoval a vybral k tomu zrovna tuhle chvíli, kdy tu budeme?" Reaguji okamžitě na její otázku. Samozřejmě chápu, že co se týče nepřátel Navarrského krále, tak jsem mezi prvníma avšak...na druhou stranu... mi to přišlo jako velmi nepravděpodobné. Do poslední chvíle totiž nebylo zřejmé, že pojedu taky a spoléhat se potom na takovou náhodu, by bylo dost naivní. Už tak to byl dost veliký risk, pokusit se Antonina otrávit zrovna tímhle způsobem, dle mého to totiž mohl udělat jen úplný hlupák. Hodně nejistý výsldek...a dost přemrštěné riziko. Antonine je možná arogantní pitomeček, ale zajisté má všech pět pohromadě na to, aby mě obviňoval z neúspěšného pokusu o jeho vraždu. "Taky mi přijde jako nejpravděpodobnější kandidát Španělsko. Pořád je Philipe jedním z mála, komu by se tak risk vyplatil, i s tak minimální šancí na úspěch. V případě jeho smrti, by se zbavil nejen problamatického souseda, ale navíc by si uvolnil ruce i co se týče Sofiina dědictví. Ať nad tím přemýšlím z jaké chci strany, přijde mi, že má pořád nejvíce, co získat. Samozřejmě neříkám, že správné." Pokrčím přitom rameny. "Je mi líto, že musíte prožívat něco takového." Pronesu soucitně směrem ke Greer. To už se do toho vmísí opět Lola.

"Nemyslím, že by byl král tak hloupý, aby z toho obviňoval někoho z nás. Něco takového muselo být plánováno delší dobu a my jsme sotva přijeli." Reaguje Lola okamžitě na Maryinu poznámku. Ano, Antonine sice Bashe nenávidí...ale i přesto si myslí, že má dostatek rozumu na to, aby zaměřil svoji pozornost jinam. "Navíc, kdyby měl nějaké podezření, už by jednal. To, že zatím vyčkává, znamená, že sám neví, kdo v tom má prsty. Každopádně nebude čekat dlouho. Skutečnost, že povolal zpátky Hraběte, o mnohém vypovídá. Je možné, že po něm bude chtít mnohem více, než aby se jen zúčastnil matčina pohřbu..." Zamyslí se nad tím. Navíc Thomas byl Isabellin syn, i kdyby mu to otec nenakázal, bylo by více, než přirozené, že bude toužit po pomstě. Jakmile se zmíní o návratu Thomase, na okamžik se jí zdá, jako by Francisova bratra ta zpráva zaujala, ale jedná se o tak krátkou dobu, že se nemůžu být vůbec jistá, jestli se jí to třeba jen nezdálo. Přesto jí přijde, že by mezi nimi mohlo něco být. Otázkou přece zůstávalo, proč Antonine vlastně svého levobočka vykázal ode dvora..."Taky mě to mrzí Greer." Dodá k Bashovým slovům. Moc nechybělo a z její kamarádky mohla být vdova. Smrt krále by ublížila nejen Navaře, ale i jí. "Možná by neškodila zvýžená opatrnost, i přes ta opatření." Doplní nakonec. Situace byla závažná a to dost. Kdyby se povedlo vše tak, jak bylo plánováno...raději nedomýšlet. A jak se zdálo, někteří z nich toho věděli více, než jiní...

V každé větě, kterou Sebastian vysloví, se Mary pozastaví nad oslovením, které používá. Tak formální, až ji to tahá za uši. Navlhčí si rty a na malý moment obrátí pohled k oknu, aby se nad celou situací znovu zamyslela. "Je to možnost," odvětí polohlasem, když se znovu obrací k Bashovi. Cesta nějakou dobu trvala a za takový čas se toho dá naplánovat spousta. "Navíc s chaosem v Navaře by se pak snadněji dostal i k Francii," podotkne ještě ke svým slovům, zatímco si poposedne o kousek dál od okna, aby jí sluneční paprsky nepálily do obličeje. Povzdychne si nad celou situací a sklopí pohled ke svému klínu, kde si nyní žmoulá prsty v přemýšlivém výrazu. Nemusí to být Španělsko. Jejich plané názory na to, kdo se toho mohl dopustit, mohou být klidně ranami těsně vedle. Antoninovi však určitě nebude trvat dlouho, než zjistí pravdu. Přecijen pro něj Hraběnka znamenala dost a její smrt jen tak nepřejde, ještě s vědomím, že měl být na jejím místě on. Nakonec přikývne nad slovy Loly, že by si všichni měli dávat pozor. Nejspíš totiž přichází pekelně krušné období...