Poslední jednorožec

Druhá šance pro kousek dobra

Pegasus
Otočím se. Ale ne tak, jak se otáčejí všichni, když se leknou, nebo ti, kdo se bojí, že by jim někdo mohl prokousnout krk. Já se otočím pomalu, s rozmyslem, a moc dobře vím, co mě čeká. Teď možná přijdu o život. Ale jsem rád, že o něj přijdu takhle, ne někde v boji. Takhle to bude skoro bezbolestné, a navíc rychlé. Nechápu ty, co jim nevadí umírat na následky nemoci. Já bych se z toho zbláznil.

Nemýlil jsem se. Opravdu je to ona, ta potvora, která nám přidělala další problém. Ta zákeřná, mrcha, která moc dobře ví, že proti ní nemám šanci, ale stejně mě provokuje, a hraje si se mnou, aby mi tím způsobila ještě větší strach.

Popravdě, vlastně se ani moc nebojím. Je mi celkem lhostejné, že teď zemřu, protože to znamená, že oni přežijí. Myslím, že Siera si nikdy nechtěla ušpinit své nechutné pracky krví nás všech. Ona chce jen mě. Na Artemis, Bleskovi, nebo Hvězdě jí nezáleží. Chce mě. A pokud to znamená, že je nechá jít, jsem ochoten vzdát se svého života. Protože nemůžu dopustit, aby jim někdo ublížil. Už jednou se to stalo, ale znovu už to nedovolím. Na to je mám až moc rád.

Siera, ta malá mrcha, stojí přede mnou, a je ještě ošklivější, než mi ji popisovala Sněženka.

Je celá modrá, a její tělo je tvarované velmi podivně. Takovouhle bytost už nikde jinde nenajdu. Ne, že by na tom záleželo. Já totiž za chvíli zemřu, takže není velká pravděpodobnost, že bych ještě někdy něco takového spatřil.

Její tělo začíná hlavou, potom následuje krk a potom břicho, přičemž po stranách břicha, pod krkem, má něco jako ,,přední nohy". Na břicho se jí napojují nohy, pomocí kterých se může pohybovat. ,,Přední nohy" k chůzi očividně nepotřebuje, nachává si je volně viset podél těla. Má opravdu velké, safírově modré oči, ve kterách není nic, než jen prázdno. Nenosí v sobě vůbec žádné emoce, je krutá a bezcitná, stejně jako všichni ostatní jejího druhu. Sněženka se očividně spletla, nebo byla mimo, protože mi říkala, že mí protáhlé uši, a ptom zase, že její uši jsou jen díry. Správně jsou obě varianty. Muharové zvládají své uši zatahovat, a zase vytahovat. Když je mají vytažené, slyší okolní prostředí, stejně jako všichni ostatní. Ale pokud je zatáhnou (což je ta horší varianta), přepnou se na komunikaci se svými druhy. A pokud ji Sněženka viděla i se zataženýma ušima, znamená to, že jich je tady víc. Anebo je tu někdo, kdo se s ní spolčil, a Siera komunikuje s ním. Teď už jen zjistit, kdo to je. Je mi totiž jasné, že to bude někdo od fénixů.

Siera má na ,,předních" i ,,zadních" končetinách plovacé blány. Umožňují jí dobře plavat, ale po souši se jí s nimi musí špatně chodit. To je možná její jedinou slabinou. A proto si musm vážit toho, že jsem ji našel. Možná díky tomu zůstanu naživu o něco déle.

Na břiše, skoro až nahoře, se opravdu vyjímají plovací blány, jako mi to Sněženka popisovala. Další znak toho, že tahle bestie vážně žije ve vodě.

Prohlížím si jí dost dlouho, a jí to už očividně nabaví, protože mluví.

,,Sněženka je chytrá, viď? Jako jediná z vás zjistila, že vlastně nejsem fénix. Musím říct, že jsi mě trochu zklamal, Pegasusi. Doufala jsem, že na to přijdeš ty, a ne nějaká malá, vlezlá klisna. Ale co, to už je jedno. Stejně nakonec zemřete oba."

Její hlas už není tak medový, jako byl. Ta obluda si musela změnit i hlas. Musím říct, že za tohle ji obdivuju. Já bych se takhle perfektně nikdy zamaskovat nedokázal.

,,Ji nech na pokoji, Siero. Chceš mě, ne? Tak si mě vem, zabij mě, sežer mě, dělej si se mnou, co chceš, ale ji nech být. Ona ti nic neudělala."

Odfrkne si.,,Že ne? Ona toho provedla víc, než si myslíš. Je to ona, kdo mě odhalil, a taky to bude ona, kdo první zemře. Dáky ní teď musíte zemřít všichni, Pegasusi."

,,Neříkej mi, žes nás snad nechtěla zabít všechny."

Zasměje se.,,To ano, chtěla. Ale až později, aby to ti chudíci jednorožci necítili. Nejsem zas tak zlá, víš? Vlastně jsem jim chtěla ještě prokázat laskavost. Tví přátelé by nic necítili. Bohužel, teď už všichni vědí, kdo jsem, a nikdo z nich by neusl tak klidně, jako obvykle."

,,Jsi blázen, Siero."

,,Ne, nejsem blázen. Prostě jen nechápu, proč jsou jednorožci na prvním místě. Nejste nic, jen přiblblí koně s rohem na hlavě."

,,Ty bys mohla být uznávaná stejně jako my, pokud by ses začala chovat normálně," podotknu.

,,Ne, to nemohla. Jsem od přírody považovaná za bestii. Všichni mě nenávidí, a ani ty nejsi vyjímkou."

Povzdychnu si. I když se mi to špatně přiznává, musím říct, že má pravdu. Všichni je vždycky nenáviděli. A patřil jsem mezi ně i já. Nikdy mě nenapadlo dát jim druhou šanci. Vím, že byli vždycky zlí. Ale i mezi jednorožci jsou tací, kteří nám hážou klacky pod nohy. Já sám jsem takovou situaci zažil.

,,V tom případě se pojď domluvit," prohlásím.

Siera zvedne hlavu. Zdá se mi to, nebo má opravdu v očích slzy?

,,Na čem se chceš domluvit?"

,,Ty mě necháš žít, a já ti ukážu, že i v tobě se skrývá kousek dobra."

Autorský blok je konečně pryč, takže jsem tady s další kapitolou. Původně měla být celá úplně jinak, ale rozhodla jsem se, že Siera dostane ještě jednu šanci. ;)
Jak to asi všechno dopadne? Bude vůbec Siera za takovou nabídku ráda? A nebo Pegasuse prostě chladnokrevně zabije, jako to měla v plánu? Určitě pište názory, zajímá mě, co si o tom myslíte...

Ještě jsem chtěla poděkovat za víc než 1K přečtení. Když si vzpomenu, kolik lidí tenhle příběh četlo, když jsem začínala...no, je to docela skok, a i když vím, že nemám takovou sledovanost jako jiní, jsem ráda, že jsou tací, kteřím se Poslední jednorožec přece jen trochu líbí.
Sabinka2003