Poslední jednorožec

Do posledního dechu

Pegasus

Naší početnou skupinou začíná prostupovat panika. Dokonce i Hektor vztekle syčí a kmitá koncem dlouhého těla. Tajga se uzavírá do sebe, nemluví, jen rozjímá a sem tam si povzdechne. Draci jsou nervóznější než kdy dřív, létají po zatažené obloze a křičí do mraků svou bezmoc a ztráty. Muharové se zdají spíše uchvácení, dračí historie je zajímá více, než vybírání příštího vůdce. Nezazlívám jim to, protože o jejich budoucnost nejde. O mou sice také ne, ale chci být oporou Werneře a Werdorbovi, kteří si lámou hlavy nejvíc. Ani Hirador už není do výběru tak zapálený. Tráví spoustu času s Monou, čemuž jsem zpočátku nerozuměl. Až později mi došlo, že Mona pro Hiradora není jen tak obyčejnou dračicí. To proto nechtěl, aby nastoupila na trůn. Nešlo o zkušenosti. Jde o lásku. Zase.

,,Musíte se rozhodnout," vybouchne jedno odpoledne Hektor, napnutý jak struna. Stojíme společně v obrovské kruhové místnosti, dříve sloužící jako Eldestova komnata. Teď se v ní scházíme na porady, přespáváme zde a hádáme se. Draci nás nechávají v paláci, očividně jim nevadí, že jsme tady. Jsem za to rád, protože o další boje a nedorozumění opravdu nestojím.

Werdorb hrozivě zavrčí. S jizvami vypadá ještě dvakrát hrozivěji.,,Mluvíš, jako kdyby to bylo něco jednoduchého. Nemáš ani tušení, jak těžký úkol před námi stojí."

,,Musí existovat někdo, kdo převezme Eldestovo místo. Nikdo není tak hloupý, aby to nedokázal."

,,Vůdcem se musí stát ten," pronese vážně Wernera, ,,kdo rozumí naší hierarchii, zná naši minulost a doufá v dobrou budoucnost. Vůdce chybuje, ale za své činy musí nést zodpovědnost. Umí naslouchat, poradit a vyřešit krizovou situaci. Vůdce má strach, ale v jeho srdci plane touha a odhodlání. Nevzdává se. Miluje i nenávidí. Nikdy nelže, alespoň ne drakům a ostatní nebere jako spodinu, ale sobě rovné. Všichni jsme hrdí a neporazitelní, bylo nám to dáno už při stvoření světa."

,,Když tohle všechno víš, proč vůdce nevybereš, nebo se jím nestaneš? Jsi tady dost dlouho, abys znala každého draka z paláce a věděla, jak to tady chodí."

,,Nevyskakuj si, Hektore. Víš, co jsme se sestrou slíbili. Žádný trůn. Žádní vůdci. My dva se vracíme domů."

Werdorbův hlas zeleného draka umlčí, přesto si však něco mumlá pro sebe. Zavrtím nad ním hlavou a lehce strčím do Bleska, protože i on by se měl k věci vyjádřit. Přeci jen, byl to on, kdo se podílel na Eldestově smrti. On však jen pohodí velkou hlavou a slovo nechá Třpytce ležící po jeho boku.

,,Mluvila jsem s Monou," přizná se má sestra malinko provinile, protože očividně nechce rozzlobit zeleného draka čistícího si své blyštivé šupiny. Nepovede se jí to, protože Hirador ve vteřině zvedá hlavu a propaluje ji nabroušeným pohledem.

,,Cože?"

Třpytka se však jeho tónem nenechá zastrašit. Hrdě zvedne hlavu, dívá se mu zpříma do očí a ignoruje Bleska, který se ji snaží potichu uchlácholit. Zdá se, že jsme v ní probudili šelmu, která dlouho spala. Teď už se Třpytka nebude držet zpátky. Bude bojovat do posledního dechu za to, co miluje.

,,Nemohli jste se rozhodnout, tak jsem se vydala na průzkum. Mona titul odmítla, Mullah ani neví, co by v paláci dělal. Takže to vypadá, že jediným možným drakem se stává Erlund."

,,Vůbec ho neznáš," zasyčí Hirador.

,,A ty snad ano? Myslíš, že víš všechno, když den co den stojíš u brány a hlídáš vetřelce?"

Místnost zahalí dým, jelikož to vypadá, že Třpytka přestřelila.

,,Přestaňte se hádat," vstoupí to rozhovoru Areola, ,,nebo se trůnu ujmu já."