Tajemství osudu I - Já nejsem blázen! ( PROBÍHÁ KOREKCE TEXTU )✔

22. kapitola

Tak zase po nějaké době nová kapitola. Momentálně jsem měla menší zásek a uplně ztratila svojí múzu, bez který nemůžu vůbec nic dělat. Ale teď jsem jí zase chytla, takže bych snad mohla přidávat kapitoly rychleji. Snad se vám pokračování bude líbit. Kapitola je zase trochu delší.
Budu ráda, když mi k tomu dáte i nějakou zpětnou vazbu, jak se vám příběh zatím líbí. Děkuju všem za podporu a hlasy. 😘

Zdál se mi zvláštní sen. Připomínal mi pohádku Lví král až na to , že všechny postavy tvořil duch s klukovským obličejem, kterého jsem viděla na večírku, tudíž se z toho stal docela hororový zážitek. Asi se už nikdy nepodívám na Lvího krále..

Ze spánku mě vytrhl tón, který se ozýval odněkud. Ztěžka jsem rozevřela víčka. Místnost ozařovaly ranní paprsky, které se krutě usadily na mém obličeji. Překryla jsem si obličej rukou v momentě, kdy se znovu ozval tón mého mobilu. Překulila jsem se a plácala rukama kolem, jako ryba na souši. Mobil nikde. Posadila jsem se a naplno rozevřela oči. Rozhlídla jsem se. Tón stále vyzváněl. Uvědomila jsem si, že se ozývá z mé kabelky. Trochu nemotorně jsem se vyhrabala z postele a přešla ke své tašce, která ležela na stolu. Rozevřela jsem ji a vytáhla mobil, který nepřestával zvonit. Zvedla jsem hovor a přiložila jsem si mobil k uchu.

,, Halo?" Můj hlas zněl ospale a nakřáple.

,, Angie? Kde sakra vězíš!" V telefonu se ozval hlas Hannah.

,, Ehmm Hann..?"

,, Jaký Ehmm.. Hann?! Víš kolik je hodin! Deset minut po začátku školy! Navíc něco se děje, svolávají nás do vestibulu! Prý se tu má ukázat lektorka, musíš okamžitě přijít!"

Rozuměla jsem všemu co Hannah povídá, ale byla jsem tak ospalá, že jsem jejím slovům asi správně nerozuměla. ,, Dobře. Ale proč tak vyvádíš, vždyť je..." Mrkla jsem na hodiny na svém nočním stolku. ,, Vždyť je jen devět patnáct."  Ještě sekundu jsem byla v klidu, pak jsem zprudka rozevřela oči. ,, Cože?!! Devět patnáct. No sakra!!! Zaspala jsem Hann!"

,, A co ti tu sakra celou dobu, jako myslíš, že říkám!!" Vyhrkla Hann nechápavě.

,, Co budu dělat?! Musím .. musím se rychle připravit!"

,, No to bys měla." Rychle jsem ze sebe shodila šaty z večírku, v kterých jsem spala ( doufala jsem, že se jim nic nestalo ) a nacpala je hluboko do šatníku, kdyby mi tu máma zase strašila.

,, Hann. Jdu se rychle připravit. Musíš mě krýt." Přešla jsem do koupelny a strčila si kartáček do pusy.

,, Budu se snažit. Ale ty hoď tím svým pěkným zadkem a rychle se sem dokopej."

Skoro jsem se zasmála. ,, Jasně. Končím."

,, O.K."

Zavěsila jsem a odložila mobil stranou. Rychle jsem si dočistila zuby a vrhla se na svůj obličej. Na jedné straně jsem měla otlačeninu od polštáře. Navíc jsem na sobě stále měla včerejší makeup. Rychle jsem to ze sebe spláchla a nanesla si trochu hydratačního krému a řasenky, při čemž jsem si málem vypíchla oko. Zbytek jsem si zabalila sebou a rozhodla se dodělat až ve škole. Nebyl totiž čas. Z koupelny jsem se přímo vyřítila ke svému šatníku. Úzké tmavě modré džíny do pasu jsem si nandávala zároveň s volným véčkovým tričkem s krátkým rukávem. Posadila jsem se na postel a nasoukala se do bílých plátěných Conversek. Nakonec jsem popadla svou tašku a cestou i svůj mobil. Tryskem jsem sprintovala z domu. Rozeběhla jsem se a během klusání jsem si na hlavě vytvořila dost nepěkný úhon. Měla jsem pocit, že dnešek bude jeden s těch dnů, kdy se na sebe nebudu chtít ani za nic podívat do zrcadla. Běžela jsem a běžela, ale dnešek mi nejspíš nepřál. Zastavila jsem se půlce běhu. Neměla jsem vůbec žádnou energii, navíc se mi motala hlava. Zkontrolovala jsem čas. Bylo už po půl. Měla jsem co dělat, abych nezačala panikařit. Kdybych začala, mohl by mě složit amok. Znovu jsem se rozeběhla, když jsem za sebou zaslechla zvuk motoru. Mohl to být jakýkoliv motor, ale když jsem otočila hlavu, tušila jsem o koho jde. Matteo jel na své motorce a blížil se ke mně neuvěřitelnou rychlostí. Něco mě napadlo. Bylo to šílený, ale musela jsem to risknout. Postavila jsem se Matteovi do cesty. Už byl skoro u mě, když si mě všiml. Zatvářil se šokovaně a otočil motorku o 180%. Doslovně!! Zvedla se na jedno kolo a udělala piruetu kolem své osy, jako baletka, než znovu dopadla na obě kola a zastavila se.