Tajemství osudu I - Já nejsem blázen! ( PROBÍHÁ KOREKCE TEXTU )✔

19. kapitola

Uběhli dva týdny od našeho školního výletu. Škola probíhala už zase v normálním režimu. Nikdo z toho nebyl zrovna nadšený. Popravdě ani já ne. Povzdechla jsem si.

,, Snad se nám naše sluníčko nenudí?" Ozvalo se vedle mě.

,, Víc než bych si přála." Chris se zasmál a sedl si vedle mě.

Zahleděla jsem se mu do očí. Už nějakou dobu jsem je vídala jen zřídka. ,, Ne, že by se mi tvá pozornost nelíbila, ale rád bych věděl i to, co se ti honí tou pěknou hlavičkou.."

Usmála jsem se a přesměrovala pohled směrem k tabuli. ,, Víš. Jsem ráda, že moje hlava a myšlenky v ní patří jen mě." Znovu jsem se na něho podívala. ,, Myslím, že kdyby to tak nebylo. Nejspíš bych se zbláznila."

,, Hmmm.. to je zajímavý." Podepřel si hlavu. Pak na mě mrkl. ,, No.. ale když se ti nemůžu dostat do hlavy, co takhle do srdce?"

Vykulila jsem na něj oči. ,, Co tím myslíš?"

Tiše usmál. ,, Myslím, že brzy přijdeš na to, co tím myslím."

No.. nebyla jsem si tím jistá. Pokud šlo o kluky byla jsem jemně řečeno zaostalá. Povzdechla jsem si a sledovala příchod učitelky. Přestala jsem myslet a prostě vypla.

***

Moje předposlední hodina byla tělocvik. Pokud bylo něco, co jsem opravdu nesnášela, byl to školní tělák. A ještě víc jsem ho nesnášel v momentě, kdy nám oznámili, že v druhé tělocvičně se provádí přestavba, proto budeme pár týdnů spojení s klukama. Nádhera .. Dřepěla jsem na zemi a zírala na dveře. Pořád jsem očekávala, že se v nich objeví nějaká mužská hlava.

Hannah vedle mě vzdychla. ,, Tělák s klukama. To si dělají prdel ne?!"

Adri si odfrkla. ,, Ty určitě. Proč tobě to vadí? Nejsi náhodou zastánce kluků?" Nasadila jsem si na hlavu kapuci své sportovní mikiny.

,, Tak to není." Hannah se posadila do tureckého sedu a stejně usilovně sledovala dveře. I když z jiného důvodu než já. ,, Jen vážně nechci před klukama být zpocená a smrdět." To nás s Adri rozesmálo. ,, Nesmějte se."

Adri pozvedla ruce. ,, Klid paní čistá. Jen to znělo vtipně."

Hannah pozvedla obočí. ,, Jasně."

V ten moment se dveře tělocvičny otevřeli a opravdu do ní začali kráčet kluci. Celkem dost jsem litovala, že jsem si vzala tenhle sportovní komplet, který obsahoval přeci černé sportovní legíny, ale také upnuté bodíčko, které zakrývalo jen mou horní část, tudíž bylo vidět mé břicho. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale zrovna teď jsem se cítila fakt jemně odhalená. Toužila jsem si mikinu zavřít, ale bylo mi naprostý horko. Nechala jsem to být.

,, Tak tedy všichni sem!" Zvolala tělocvikářka.

Vstala jsem a vytáhla na nohy obě holky zároveň. Všimla jsem si jak se kluci s holkama navzájem prohlíží. Pátrala jsem pohledem a zastavila se při pohledu do těch fialových očí. Chrisových. Všiml si mě a mrkl na mě. Usmála jsem se. Bohužel úsměv mi dlouho netrval, když jsem spatřila taky Mattea. Teda spíš jen jeho vlasy a kapuci.

,, Nelíbí se mi, že mi tuhle zprávu o vašem spojení řekli až dnes." Povzdechla si tělocvikářka a pokračovala dál. ,, Nemám proto žádný připravený plán. Uděláme to dnes tak, že si vezmete basketbalové míče a různě se rozmístíte k sítím. Budete si zkoušet střelbu na koš." Holky nešťastně zakňouraly, zatím co kluci vypadali celkem spokojeně. ,, Nejprve si, ale všichni dejte nejmíň dvacet koleček na rozehřátí."