46. kapitola

627 37 15
                                    

Po perné noci s tajemným duchem Solem jsem nebyla schopna skoro vůbec vypnout. Byla asi hodina před začátkem školy. Dřepěla jsem u  stolu a popíjela své silné café. Moje mozkové buňky odmítaly spolupracovat. Povzdechla jsem si a plácla tváří o stůl.

,,Tady měl někdo blbou noc.“ Kyle vešel do kuchyně. Zaslechla jsem jen jeho hlas. To, jak se tvářil, to jsem neviděla, jelikož jsem byla připlesklá ke stolu.

Zvedla jsem hlavu a zívnula. ,,Joo… strašnou noc..“

Kyle si nalil sklenici coly a posadil se vedle mě. ,,Co se stalo? Blbý sny?“

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Spíš blbej mozek. Pořád jsem na něco myslela..“

Kyle upil ze své sklenice. ,,Na co?“

,,Noo.. to tak různě.“ Usmála jsem se na něj.

Kyle mě obezřetně sledoval. ,,Hmm.. dobře. Mám tě dneska vzít do školy?“

Unaveně jsem se usmála a natáhla se po jeho ruce. ,,Prosím!! Dneska neujdu ani krok.“ 

Kyle se usmál a propletl si se mnou prsty. ,,To vidím.“  Poté si povzdechl.

,,Si v pohodě?“ Vyzvídala jsem.

,,Jo..“ Stiskl mi dlaň. ,,Jen..“ Odvrátil ode mě pohled a opět si povzdechl. ,,To je fuk.“

,,To není fuk. Co se děje?“

,,Asi jsem řekl něco, co jsem neměl.“ Přiznal tiše. Vůbec jsem netušila o čem mluví.

,,Co si řekl?“ Nasadila jsem zkoumavý výraz.

Pohlédl na mě těmi tmavě modrými oči a stiskl rty. Vypadal děsně roztomile. ,,Noo to vlastně netuším.“

Pozvedla jsem obočí. ,,A komu si to "něco"  řekl?“

Odkašlal si. ,,Seleně..“

,,Aaahaa..“ Kysele jsem se zakřenila. ,,Je to blbý?“

,,Trošku..“ Jemně pozvedl ramena.

Soucitně jsem ho poplácala po ramenu. ,,To víš chlapče... holky jsou složitý.“ Usmála jsem se. ,,Ale ty to určitě vyřešíš. Použij svůj šarm a ona podlehne.“

Kyle se zasmál. ,,A to přesně znamená co?“

,,Buď trochu džentlmen. Všechny holky milují květiny, čokoládu a romantiku, jako z filmu. Takový ty sladký slovíčka.“ Vzpomněla jsem si na své bílé lilie ..

Kyle přikyvoval nad mými slovy hlavou. Nakonec se zakřenil. ,,Fajn. Myslím, že mě něco napadlo.“ Vlepil mi pusu do vlasů a upaloval z kuchyně. ,,Dík ségra!“ Zařval ještě, než zmizel ze dveří.

Jen jsem zírala do prázdné místnosti. Kyle se vypařil, tak rychle, že jsem to musela ještě teď trávit. Zamrkala jsem a vrátila se ke svému hrníčku kávy. Vychutnávala jsem si vůni a chuť kofeinu. Káva byla prostě best!!

Po deseti minutách do kuchyně v padla máma. Vypadala unaveně a trochu mimo. Beze slova si nalila kávu do maxi hrnku ... a to jsem si myslela, že já mám ten největší hrnek .. a posadila se naproti mně. Pomalu se napila a zvedla ke mně pohled. Chvilku jsme na sebe koukaly, než se mamka zakuckala. Odložila hrnek a utřela si pusu ubrouskem.

,,Zlatíčko! Vůbec jsem si tě nevšimla!“ Oznámila mi šokovaně. To, jako vážně!!?

,,V poho mami. Si v pořádku? Vypadáš unaveně?“ Proč neprojevit trochu zájmu o matku, no ne..

Tajemství osudu I - Já nejsem blázen! ( PROBÍHÁ KOREKCE TEXTU )✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat