Tajemství osudu I - Já nejsem blázen! ( PROBÍHÁ KOREKCE TEXTU )✔

50. kapitola

Byl pátek. Škola byla plná drbů o dnešní party nebo večírku .. Nazvěte si to, jak chcete .. v JOJO. Quinn už mi stačila brzy ráno zaspamovat mobil všemi různými věcmi. Byla jsem z toho docela blbá. Procházela jsem školní chodbou a poslouchala všechny možné útržky rozhovorů, co ke mně dolehly. Povzdechla jsem si a zastavila se u své skříňky. Zadala jsem kód a odemkla ji. Vytáhla jsem si učebnice angličtiny a zarazila se. Všimla jsem si složeného papíru, co ležel pod angličtinou. Sáhla jsem po něm a rozevřela ho. Stálo na něm docela pěkným písmem:

Myslel jsem, že by ti to bylo líto, kdybych ji měl jen já.
Naše první společná snídaně.
V těch šatech vypadáš vážně roztomile Sněhurko..

Odložila jsem papír a sáhla po fotografii. Byla to ta, co vyfotila ta postarší žena. Matteo se na ní ke mně nakláněl a stejně, tak já k němu. Měla jsem na sobě šaty, lodičky a mikinu a v ústech kus omelety, co mi podával na vidličce. Usmála jsem se. Matteo se na ní usmíval a já vypadala v rozpacích. Vážně jsme vypadali, jako pár, ale přesto to byla hezká fotka.

,,Ahoj. Co provádíš?“ Přes rameno mi nakukovala Hannah.

Lekla jsem se a fotku okamžitě schovala. Rychle jsem se usmála a otočila se k ní čelem. ,,A-ahoj.. Ehmm.. nic .. nic … jen ..“ Podívala jsem se kolem. ,,Jen jsem zkoumala, jestli jsem si správně napsala rozvrh.“

Hannah nadzvedla obočí. ,,Zkoumala si, jestli sis napsala správně rozvrh, copak ho nemáš vytištěnej od školy?“

,,Jo..“ Zasmála jsem se. ,,To jo. Jenom jsem si říkala, že když se ho pokusím napsat ručně, že si ho líp zapamatuju.“ Co to tu blábolím?!

,,Aha..“ Hannah vypadala naprosto nechápavě.

,,No, ale to je fuk. Co potřebuješ?“ Usmála jsem se.

Hannah se vzpamatovala a nasadila sluníčkový úsměv. ,,Dneska je večírek. Určitě si to už musela slyšet. Mluví o něm celá škola.“

,,Jo slyšela.“ Přikývla jsem a zavřela skříňku.

,,Paráda. Dlouho jsme spolu nic nepořádaly, tak nás s Adri napadlo, jestli nepůjdeme všichni?“

Kráčely jsme spolu pomalu ke třídě. ,,Noo.. jo. Vlastně už mě pozvala Quinn.“

,,Achh tak..“ Hannah úsměv povadl.

,,Hann.. To, že mě pozvala Quinn neznamená, že se vykašlu na vás. Jenom se ptala, jestli půjdu. Neřekla nic ve stylu, že mám celou noc trávit s nimi u stolu.“ Uklidňovala jsem ji.

Hannah vydechla a znovu se usmála na plno. ,,Dobře, ale taky tě nechceme nutit dělat něco, co nechceš. Pokud chceš jít s Quinn, tak můžeš.“

,,Hannah..“

,,Dobře, dobře! Už mlčím. Večer nás vyzvedne Kim, takže pokud nebudeš mít odvoz, tak se nám ozvy. Teď musím pádit, tak se měj kočko.“ Poslala mi vzdušný polibek a uháněla pryč.
Usmála jsem se a vešla do třídy.

***

Po absolvování dalších tří hodin jsem si nahromadila v tašce docela velkou spoušť knih. Všechny jsem je proto opět vrátila do skřínky a vydala se pro svou obvyklou dávku kofeinu. Na cestě do jídelny jsem však potkala Scotta.

,,Sněhurko, máš se?“ Pozdravil a srovnal se mnou krok.

,,Ujde to.“ Odhrnula jsem si vlasy z čela.

,,Slyšelas o dnešním večírku?“

,,Myslím, že tu není ani jedna živá duše, která o něm neslyšela.“ Zamumlala jsem a prokřupla si prsty.