"Ten čas utíká strašně rychle" povzdechnu si. Julia mě k sobě za ruku přitáhne.
"Nejezdi ještě" zaprosí a snaží se mě dostat dál od auta. Když mi Basil volal že už musíme jet,myslela jsem že je to omyl. Vždyť jsme venku nebyly zase tak dlouho. Po pohledu na hodiny jsem však zjistila že má pravdu. Už jsem o hodinu a půl zmeškala večeři,Marlowe mě překousne vejpůl. Basil postává u otevřených zadních dveří a poslušně čeká až se rozloučím. Už tak kvůli mě musel několik hodin jezdit po městě,nemohu ho nechat déle čekat .
"Promiň,nemůžu" omluvím se a naposledy ji obejmu,předtím mě drtila v objetí snad 5 minut. Zamávám klukům a popoběhnu k autu aby mě už nemohla znovu zastavit. Basil za mnou zabouchne dveře a jde se posadit za volant.
"Jeďte" požádám ho rychle zatímco si zapínám pás. Přikývne,v rychlosti se připoutá a okamžitě vyjede z parkoviště před obchodním centrem. Zmizet jim z dohledu je to nejlepší co mohu udělat,alespoň nebudou tak smutní. I to Juliino sáhodlouhé loučení bylo až moc. Mrzí mě že jsem musela odjet a nechat je tam,ale co mám jiného dělat?
"Marlowe nechala k večeři dnes přivézt sushi,prý ho máš ráda" řekne Basil a najde si mě očima ve zpětném zrcátku.
"Opravdu? To je boží!" raduji se. Neměla jsem ho tak strašně dlouho. Mňam,těším se.
"Richard už jedl nebo čeká na mne?" zeptám se. Ale to Basil neví,za tu dobu nebyl doma. Po cestě se dívám z okénka na zapadající slunce,než dojedeme domů je skoro tma. Marlowe stojí na zápraží a vyhlíží nás. No potěš pánbůh,to bude zlý. Vystoupím z auta dříve než stihne Basil cokoli říct a se sklopenou hlavou dojdu k ní. Nechť započne Armageddon.
"Ahoj" pípnu jen tiše. Slyším jak se hluboce nadechla,ale žádný výdech nenásleduje.
"Kolik je hodin?" zeptá se,i když je jasné že to ví úplně přesně.
"Půl deváté" odpovím.
"Třičtvrtě,ale skoro. Já jsem klidný člověk má milá,ale velice si potrpím na dochvilnosti. Ať se to neopakuje" upozorní mě a já několikrát rychle kývnu než se jí vrhnu do náruče.
"Promiňte mi" zakňučím a tisknu se jí k hrudi. Cítím že se zdráhá,chce zůstat nedostupná. Po chvíli mě ale s povzdechem obejme.
"Protentokrát ti to odpustím zlatíčko. Teď už ale pojď. Ta syrová ryba ti sice nevystydne ale už je strašně pozdě". Následuji ji chodbou přes jídelnu až do kuchyně. Tam je připraveno sushi na dlouhém černém tácu pro mě a kaše s karbanátky pro Basila. Vedle tácu mám mističku sojovky,zázvoru a wasabi.
" Tohle jsem nikdy nezkoušela,proto to není domácí. Ale příprava jistě nebude složitá,když mi seženeš recept tak ti to kdykoliv udělám "usměje se a vyndá z trouby plech s muffinky. Nasaji tu vůni. Hmmm...čokoláda.
" Budou s karamelovou polevou?"zeptám se zatímco si srovnávám v ruce mé hůlky. Pokývá hlavou a odstaví plech k oknu.
"Tohle asi vyhoďte nebo to nějak spotřebujte. Mě to k tomu nechutná" podám jí mističku se zázvorem. Natáhne se pro ni a zkoumá její obsah,v tu samou chvíli přijde Basil a usadí se vedle mě ke své večeři.
"To je něco jako zázvor?" otáže se Marlowe když po čichu zjišťovala co to je.
"Ano,červený. Chuťově nic moc". Dá mističku do pytlíku a ten uloží do lednice. Nevyhodila by to,to raději vymyslí způsob jak to zužitkovat.
" Richard už jedl? Překvapilo mě že nečeká s Vámi" zeptám se jen tak mezi jídlem. Tohle sushi mi opravdu chutná,zajímalo by mě odkud ho objednala. Marlowe se zatváří ustaraně.
"Stále má návštěvu" pronese soucitně. "Dostala jsem jasné instrukce tě vykoupat,přečíst pohádku a uložit. Sám neví jak dlouho se to ještě protáhne". Tak to vypadá že dnes usínám sama,ach jo. Těšila jsem se že se budeme dívat na tu pohádku jak slíbil a pak si třeba trochu pohrát...kdo ví. Bez zájmu sním pár dalších kousků suhi,i když je výborné tak víc nechci. Marlowe zbytek schová do lednice na zítra.
" Půjdu se zatím osprchovat"oznámím jí a vydám se do koupelny.
*pohled třetí osoby*
Zatímco si Miriam užívala horké sprchy,Marlowe mlčky skládala nádobí do myčky. Basil odložil příbor vedle prázdného talíře.
"Ten architekt je pořád tady?" zeptal se zatímco si otíral ústa ubrouskem. Marlowe mu vzala talíř a i s příborem jej dala do myčky. Poté ji zavřela a spustila.
"Ano,společně s Ronem to sestavují u maličké v herně. Ale jsou tam nějaké komplikace. Začali chvilku po tom co jsi ji odvezl a nejsou zatím ani v polovině. Teď půjdu za ní kr koupelně,nesmí ji ani napadnout jít za panem Richardem" vysvětlí. "Dobrou noc".
*pohled Miriam*
Ležím v posteli přikrytá až po bradu obklopená plyšáky. Když už mám spát sama,tak alespoň ať mám kolem sebe hračky. Albert leží na Richardově straně. Marlowe sedí na kraji postele a čte mi Lvího krále. Tuhle pohádku miluji snad ze všeho nejvíc. Má tak příjemný hlas,něčím mi strašně připomíná Richarda. Je to zvláštní. Vždyť i stejně voní,podobně mluví. Nah,možná jsem na Richarda až moc fixovaná že ho vidím všude. A ta vůně...jistě jde o prací prášek.
"... A Simba se šťastně díval,jak pavián Rafiki vzal jeho prvorozené lvíče a zvedl jej do paprsků právě zapadajícího slunce. Konec". Marlowe zaklapne knížku a odloží ji na stolek. Pak mě něžně pohladí po vlasech a políbí ma čelo. Tohle dělávala maminka...přesně tohle. Do očí mi vstoupí slzy. Ne,teď ne. Zavřu oči a odvrátím hlavu aby to neviděla.
" Dobrou noc "zašeptám. Ještě jednou mě políbí,tentokrát na tvář.
" Dobrou noc andílku". Cvaknutí lampičky. Pět kroků. Dveře se otevírají. Dveře zaklapnou. Zvuk podpatků na dlažbě.
ČTEŠ
Mazlíček
Romance"Kleknout" řekl chraptivě a napřímil se. Nešlo neuposlechnout,jsem přeci poslušná kitten. "Moje malá dnes zlobila..." Příběh obsahuje sexuální scény,vulgarismy a (pro některé nezkažené 😂)zvrácené úchylky
