Mazlíček

-44-

Při popojíždění v drive thru Richardovi zazvoní telefon. Na displeji je cizí číslo.Vezme mi ruku a něžně ji položí na volant,abych točila. Zvládl by to sám,ale nikdy nevynechal příležitost aby mě nechal volant držet.

"Maxwell?" povzdechne si když hovor přijme. Mírně pozvedne obočí když se ten člověk představí. "Ah,to jste Vy. Jistě,mluvte". Zastaví u výdejního okénka a natáhne se k obsluze pro dva veliké sáčky s logem McDonald's . Zatímco ten muž mluví,podá Richard slečně v okénku bankovku a mávne rukou že je to v pořádku. Slečna se na něj usměje,přitiskne si peníze na hruď a mírně se ukloní. Richard jí pokyne hlavou a vyjede z pruhu,tam pak objede budovu a odbočí na silnici. Přesněji řečeno já odbočím.

" Jistě,není problém. Tak v jednu,nashledanou ". Zavěsí a nechá si mobil sjet do klína zatímco si vezme zpátky volant. S mírným začervenáním mu ho z klína vezmu a uložím do přihrádky.

" Ale ale, babe"napomene mě se zavrtěním hlavy. Chápu,sáhla jsem kam jsem neměla. Ale tady šlo přeci o jeho mobil,neeee? Už mám docela hlad,nemůžu rozumně myslet. Na co čekáme,vše co potřebujeme leží ve dvou sáčcích na palubce. Řekl, že si to sníme na jednom příjemném místě. Richard si náhle odkašle.

"Skoro bych zapomněl. Maličká,otevři tu přihrádku před tebou". Udělám co po mně chce. Je tam kožené pouzdro a vedle několik bankovek a malá černá krabička ovázaná bílou mašlí. To pouzdro je na zbraň. Několik let jsem střílela závodně,ale loni jsem s tím přestala. Proč má,u všech svatých i těch rohatých,v autě pistoli?! Nevím,zda si všiml mého zděšení,ale něco mi říká že i kdyby si toho všiml,přešel by to.

" Vezmi si tu krabičku,to je taková drobnost pro mojí mici. Ty bankovky také,ať si můžete dnes s Juliou něco koupit. Půjdete do obchodního centra?".

"Nejspíš. Julia tam ráda chodí na smoothie do Waldsona" řeknu a vyndám krabičku a peníze z přihrádky,abych ji mohla zavřít.

"Dobře. Jestli půjdete na oblečení,nejdříve vyfotit pro daddyho. Až jestli to schválím tak podniknout další kroky. Ano babe?".

" Ano daddy"usměju se zatímco se snažím rozvázat mašli na krabičce. Když se mi to konečně povede tak si stuhu zastrčím za nadkolenku. Ráda vážu plyšákům mašle když si s nimi hraji. Otevřu krabičku a vyndám z ní skleněnou nádobku. Je to parfém. Rozstříknu si trochu na zápěstí a přivoním. O můj bože,to voní až moc dobře.

"Je dělaný speciálně na zakázku. Smetana a sušenky". Já věděla že mi to něco připomíná.

" Děkuji "natáhnu se k němu a políbím ho na tvář. Sundá ruku z řadicí páky a stiskne mi stehno.

" Nezlob zlatíčko "sykne a zlehka mi po něm poklepává prsty. To on zlobí! Jestli okamžitě nepřestane,začne být zle.

*********************

" Nemohla bych jít prostě takhle?"zeptám se v zoufalství. Už přes třičtvrtě hodiny sedím na stoličce u postele v herně a dívám se na něj. Richard přechází v šatně od jednoho šuplete k druhému,rozkládá a zase skládá trička a hledá něco,co bych si měla obléct ven.

"Nad tím ani neuvažuj" zamítne okamžitě. "V sukni a nadkolenkách tě nikam nepustím". Sundá z věšáku ramínko s jedním crop topem a prohlíží si ho. " To by bylo. K tomu ty černé kraťasy a myslím že to bude v pohodě,čiči". Podá mi oblečení,políbí na čelo a odejde. Ve dveřích se však zastaví,začíná se to stávat zvykem.

"Brzy mi přijde klient. Budeš chtít odvézt?". Zavrtím hlavou.

" Stačí když mi otevřeš,došla bych na autobus a...".

"Odveze tě Basil nebo Ron" rozhodne.
"Až se převlékneš tak se jich můžeš jít zeptat,babe. Já budu u sebe kdyby něco"usměje se a odejde. Mám necelou hodinu než bychom se měly sejít,přičemž cesta odtud tam trvá skoro půl hodiny. Nemám tedy zrovna moc času. V rychlosti se obléknu a seběhnu dolů. Podle toho kolik je vím kde ho najdu.

" Basi?"nakouknu do kuchyně. Sedí na svém místě jako každý den touto dobou a jí plněnou krůtí kapsu která byla k obědu. Marlowe utírá linku hadříkem a usměje se na mě,zatímco mi Basil věnuje zvědavý pohled.

"Ano malá?".

" Mohl by jste mě odvézt do centra prosím? Samozřejmě počkám až dojíte". Přejdu k němu a sednu si vedle. Basil rozkrojí zbytek masa na dva kousky a jeden si rovnou napíchne na vidličku. Chvilku na to to zopakuje s druhým kouskem a vstane.

"Není třeba,právě jsem dojedl" zasměje se. "Zajedu rovnou pro ty melouny a med,Marlowe". Odloží hadřík a strčí si za ucho pramínek vlasů který se jí uvolnil z drdolu.

" Samozřejmě,jeď opatrně. Užij si to,miláčku"zavolá ještě za mnou. Následuji Basila ven. Odemkne auto a otevře mi zadní dveře.

"Pan Richard říkal že se máte setkat s přáteli. Která z dívek které znáte má osobního řidiče?" usměje se a pokyne mi abych si nastoupila. Posadím se a zapnu si pás. Když vyjedeme,ještě napíšu zprávu Julii že už jsem na cestě. Odpovědi se nedočkám,což mě trochu znervózňuje. Obvykle odpoví ihned nebo maximálně do pár minut. Co se to děje?