Mazlíček

-66-

Ležíme spolu na posteli u mě v herně a díváme se v televizi na film. Bez přestání mi jezdí prsty po zádech, uspává mě to. Po tom co začalo kolem jedné odpoledne pršet bráška se Samem odjeli a Juliu vzali s sebou. Bouřka nebere konce, ledový déšť bičuje zem a oblohu co chvíli protne blesk následovaný obrovským hromem. Počasí jako na spaní, doslova.

"Nemáš hlad?" zeptá se mě po chvíli Richard.

"Mám daddy" přiznám a zavrtám si hlavu pod jeho paži. "Ale nechce se mi nikam". Políbí mě do vlasů a vstane.

"Něco ti přinesu zlatíčko, jen hezky odpočívej" usměje se a přikryje mě huňatou dekou. Mohla bych být snad ještě šťastnější? Ne, myslím že ne. Tedy, kdyby jsme se posunuli po intimní stránce, pak bych byla nejšťastnější. Mám pocit jakoby to nechtěl, zatímco já hořela nedočkavostí jako vatra o pálení čarodějnic. Možná bych měla něco naznačit. Nebo to raději nechat na něm? Já nevííím. Najednou venku zahřmí tak šíleně nahlas že to zní jak kdyby spadla celá garáž.

"Daddyyy!" zaječím a skryju se celá pod dekou. Zezdola slyším jak se mi Richard s Marlowe smějí.
"To není legrační!".

"Promiň mi" zavolá na mě Marlowe omluvu, ale stále ji slyším jak se pohihňává. Škodolibá osoba... Když uplyne dostatečná doba aby bylo bezpečno, vystrčím ven hlavu. Pohledem zakotvím na Albertovi, který sedí pod baldachýnem až úplně na posledním podlaží škrabadla. Že já tě tam nechávala... Sundám ze sebe deku, seskočím z postele a opatrně začnu šplhat nahoru. Sukně mi poskytuje určitou volnost v lezení, což je opravdu příjemné a praktické zároveň. Vylezu až nahoru, vezmu Alberta a hodím ho na postel. On se ale odrazí a přistane na zemi,zmetek jeden. Začnu pomalu zase slézat když do herny vejde Richard s melounem a krupicovou kaší s kakaem a lentilkami. Když mě vidí, odloží jídlo na stolek a přejde blíž ke škrabadlu.

"Zůstaň jak jsi" řekne mi, když se spustím na poslední odpočívadlo, zatímco stojím na špičkách a za předloktí stále visím na tom předešlém. Nevýhoda téhle zpropadené výšky je že skoro na nic a nikde nedosáhnu,kruci písek. Poslechnu ale a zůstanu takhle. Přistoupí ke mně zezadu a nadzvedne mi sukýnku, načež mě několikrát políbí na pravou i levou půlku. Trochu se zachvěju.

"To šimrá" pípnu a zavrtím prdelkou abych ho od ní odehnala, ale to očividně zafungovalo úplně jinak. Pevně mě za ní chytil a pak kousl. A ne málo.

"Daddy! Já spadnu!" kňourám, zatímco se snažím udržet jak na špičkách tak na odpočívadle. Najednou mi ale ruce sklouznou a já se zvrátím dozadu. Zatmí se mi před očima a nestihnu ani zaječet. Byl by to pád skoro z metru, což je téměř 75% mé výšky, kdyby mě Richard nezachytil. Drží mě v náručí jako princeznu, zatímco já jsem stále v šoku.

"Spadla hvězda, doufám že jsi si něco přála" usměje se. Srdce mi bije jako na poplach, těžko říct jestli z něj nebo z toho že nebýt Richarda tak jsem zhučela dolů jako pytel brambor. Ale nebýt jeho, taky bych nespadla. Jo, můžeš za to ty daddy!

"Nesmíš mě takhle zlobit když lezu dolů. Rozptyluješ mě" řeknu. Úsměv mu z tváře zmizí a nahradí ho významně zdvižené obočí.

"Chceš mi snad rozkazovat co nemám dělat?". Uhhh,tak teď jsem na vážkách. Ďáblice nebo světice? Ale jak říká Julia, hodný holky mají nudnej život.

"Ano,tak jsem to myslela" odvětím rozhodně. Hodí mě na postel, tentokrát stihnu dokonce zaječet. Zaklekne nade mě a zápěstí mi přitlačí do matrace. Moje odvaha vzala za své stejně jako jeho úsměv.

"Takhle se mluví s Daddym?" zeptá se mě vážně. Co mám dělat? Co mám sakra dělat?! Nakonec jen zavrtím hlavou.

"Řekni to" nakáže mi. "Abych si toto tvé gesto špatně nevyložil".

"Nemluví". Trochu mi zápěstí stiskne a vklíní koleno mezi ta moje, načež ho posune výš. Tiše zakňučím. Teď bych se ho chtěla dotýkat, hladit ho na příjemných místech, ukájet se na jeho rtech a nechat ho dělat cokoli by jen chtěl.

"Myslím že dnes by byl perfektní den na to to udělat" řekne mi a mé srdce zaplesá radostí. Alespoň do chvíle než mě pustí a vstane.
"Jenže ty jsi zlobivá maličká a máme tu teplou kaši". Nevěřícně si sednu. To si děláš... Nejspíš si všimne mého zklamání, protože se posadí zpátky a dvěma prsty pod bradou mě přinutí se na něj podívat.

"Ale uděláme dohodu, dobře zlatíčko? Zítra budu mít pracovní den, což znamená spousta schůzek které Marlowe musela za dobu mé nepřítomnosti zrušit. Budeš mít celý den na to, aby jsi mě rozpálila. Když se ti to podaří, večer se dočkáš. Dobře?". Přikývnu, načež mě Richard něžně políbí na rty a pak se odtáhne aby mi podal misku s kaší. Takže takhle to chceš hrát, ano? Fajn. V tom případě se můj milý Daddy připrav na to že budu extrémně provokovat. A to i za případu že tu bude klient. Mám totiž dost času na to si promyslet dokonalý plán. A když vše půjde dobře, zítra večer nebudeš vědět co se sebou. To ti slibuji já, Miriam Malcolmová.