Mazlíček

-18-

Po příjezdu domů už na nás čeká v hale Marlowe.

"Oběd je připraven pane Richarde. Budete obědvat v jídelně?".

" Myslím že se najíme v altánu. Jíst budeme tak za čtvrt hodiny"řekne jí Richard a vede mě nahoru. Celou cestu autem jsem si nadšeně prohlížela velikou tašku s právě nakoupeným zbožím. Nemohla jsem tomu uvěřit! Richard mě odvedl do mé šatny a řekl,ať si vše hezky uklidím.

"Ty poličky jsou na obojky" dodá a poklepe na ty dlouhé poličky u nichž jsem včera uvažovala o jejich využití. Zatímco já si uklízím,sedí na stoličce na které jsem to ráno seděla já. Když si ukládám nadkolenky do spodního šuplíku,schválně se co nejvíce ohnu. Slyším jak se trhavě nadechl a poposedl si. Účel splněn.

"Maličká provokuje" uculí se. Přikývnu a uklidím sukně i trička do skříně. Když ji zavřu,leknu se protože Richard stojí přímo za mnou.

"Ježiš" vypísknu a snažím se sklidnit rozbušené srdce." Jsi jako duch!". Neřekne nic,jen sáhne na poličku a vezme z ní obojek který vybral sám.

"Vlásky pryč" pošeptá mi a já si nadzvednu vlasy. Otočí mě k sobě zády a obojek mi zapne. Je to dost na pevno,cítím ten tlak na krku. Je to neskutečný. Obejme mě zezadu a hlavu si položí na mé rameno.

"Teď jsi naprosto dokonalá,kitten"pošeptá mi do ucha a špičkou jazyka ho olízne. Projede mnou vlna vzrušení.

" Daddy"vzdychnu,když mě pevně chytí za boky a prudce otočí na sebe.

"Jsi tak kurevsky dokonalá" sykne. Chytí mě zezadu za vlasy a zvrátí mi hlavu dozadu,aby měl lepší přístup k mému krku. Byl vůbec první,kdo mě zatáhl za tímhle účelem za vlasy. Ta bolest....byla uspokojivá. Cítím jak se obojek napne když mi hlavu stáhne ještě níž a následně mě políbí na krk. Ty pocity nejdou vyjádřit slovy. Vrátí mi hlavu do normální polohy a políbí mě na rty,u čehož rukama putuje po mých bocích. Nemohu ani říct jak moc po něj v tuhle chvíli toužím. Kdyby si mě byl vzal tady a teď...jak bych byla šťastná.

"Daddy" zakňourám mu do rtů. Zavrčí a pevně mě chytí za zadek.

"Neprovokuj,maličká" zašeptá než se za mého nespokojeného kníknutí odtáhne. "Nesmím to dělat moc dlouho,nebo pak bude zle". Ani mi neřekne co tím myslí. Je čas jít na oběd. Když vejdeme do zahrady,obklopí mě hřejivé letní slunce a já jeho paprskům nastavím tvář. Zbožnuji léto. Slunce,voda,různé party u bazénu a hlavně volno. Richard mě odvede do altánu,ve kterém je veliký stůl na jehož konci je prostřeno pro dva. Tam se posadíme.

" Směla bych si jít po obědě hrát,daddy?"zeptám se ho co nejvíce dětsky. Usměje se a hlavu si podloží véčkem z ukazováčku a palce,tak jako to dělal vždy.

"Když spapáš oběd,dostaneš deset minut na hraní" řekne mi. Začínám milovat ten režim.

"Ano". Marlowe vejde do altánu a tlačí před sebou jídelní vozík s hlavním chodem a očividně dezertem. Položí přede mě talíř s pečenými brambory,domácí tatarkou a rybou v sýrovém těstíčku. Ráno když jsem šla za ní,viděla jsem jak ji připravuje.

" Přeji dobrou chuť"usměje se na nás a odstoupí o pár kroků dozadu,kde počká než dojíme aby podávala dezert. Teď je pro mě ale velice trapná situace. Své jídelní hůlky jsem nechala doma,budu muset jíst příborem. Snad si toho nevšimne. Opatrně uchopím příbor,nůž do levé a vidličku do pravé a začnu pomalu jíst.

"Maličká" osloví mě Richard po chvíli a donutí mě tak se na něj podívat. Už to zpozoroval.

"Pročpak držíš příbor jako levák? Jsi pravák,pokud vím". Netrvalo mu to ani pět minut.