-33-

14.1K 319 59
                                    

Sleduji Marlowe při pečení. Sedím na kuchyňské podlaze u jejích nohou a hraji si s Albertem. Marlowe se každou chvíli skloní,aby mi do pusy strčila jahodu,kousek čokolády nebo dala olíznout lžíci od těsta. Proto jsem s ní tak ráda,nikdy mě nenechá na suchu.

"Vstaň z té země zlatíčko,je to studené" řekne mi,když se od linky otočí ke sporáku kde si přihřívala mléko. Vstanu a z rohu kuchyně si vezmu deku kterou si rozložím na zemi a posadím se na ni.

"Lepší?" uculím se dětsky. Marlowe mi s úsměvem podá plechový hrneček se zbytkem teplého mléka.

"Mnohem". Před chvílí byla odnést Richardovi nahoru oběd. Když se vrátila,s povzdechem prohlásila že to budou mít pravděpodobně na celé odpoledne.

" Marlowe? Co Richard pořád řeší,co má na práci?"zeptám se na to,co mě už dlouho zajímá. Podívá se na mě,ty nádherně modré oči mě se zájmem sledují.

"Většinou se to týká klubu. Má ještě čtyři dceřiné pobočky v jiných městech,jednu vede pan Dorian. Někdy jsou to dodavatelé alkoholu,potravin nebo architekti. Pan Richard obchoduje ještě s několika věcmi,takže většinou jsou to zákazníci nebo spolupracovníci. Ten muž co je u něj teď je architekt,ale nevím o jaký projekt se jedná. Má v plánu rozšířit pro tebe hřiště,ale to není ten co to dělal minule. Tenhle dělal tu klec co má pan Richard v ložnici". Při zmínce o kleci mnou projede vlna vzrušení. Možná jde o nějakou podobnou věc a má to být překvapení. Radši to nechám být. Lezu s Albertem po dece a válím se po něm,je tak veliký a měkký že bych ho z fleku mohla používat jako polštář.

" Už jsi si byla srovnat hračky?"zeptá se mě po chvíli Marlowe,když čistí jahody které jsem přinesla. Jejda.

"Hned jdu. Alberte,ty zůstaň tady" nakážu pandě a vyběhnu z kuchyně. Ještě slyším Marlowe,jak se směje.

"Tak vidíte pane Alberte,zůstali jsme tu samy". Vyběhnu nahoru do phernu který jsme degradovali na hernu ,před dveřmi stojí tašky s hračkami. Uvnitř je po každé straně výklenku jedna skříň. Začnu si tedy hračky srovnávat. Papíry,věci na kreslení a modelíny do šuplíku. Společenské hry do jedné poličky,míčky vyskládat na výklenek. Plyšáky posadím do poličky hezky vedle sebe,panenky vybalím z krabic a posadím je do jejich vlastní poličky. Budu potřebovat krabičky na šaty a boty. Zatím je uložím do krabice od Kena. Pejsky rozbalím a vyskládám vedle panenek. Česací hlavu postavím k plyšákům a krabici lega spolu s kyblíkem dřevěných kostiček postavím do poličky se společenskými hrami. Do pokoje vejde Marlowe,na rukou nese Alberta.

" Pojď,roztáhla jsem nám deku v zahradě na sluníčku"usměje se a natáhne ke mně ruku. Tohle se mi strašně líbí,že se tu ke mně všichni chovají jako k maličké. Nadšeně jí ukážu všechny moje hračky. Pak vezmu z výklenku modrý míč s hvězdami a jdu s Marlowe na zahradu. Opravdu,kousek od dláždění kolem bazénu rozprostřela deku a dala na ní dva větší polštářky. V trávě stojí podnos se džbánkem limonády a skleničkami. Posadíme se a ona mi podá Alberta. V trávě je také nařízená kuchyňská minutka,aby věděla v kolik jít zkontrolovat koláč v troubě. Napiju se limonády. Je pomerančová a krásně studená. Marlowe mě spokojeně pozoruje,jak si hraji s pandou a válím se po ní.

"Budeme si kutálet?" zeptám se s míčem v rukou.

"Dobře zlato" usměje se a trochu si poposedne,aby byla na jednom konci deky a já na druhém.

*pohled třetí osoby*

Richard posunul k onomu muži přes stůl narýsované plány.

"Chci to do výšky stropu. Čtyři odpočívadla,dvě 1,5x2 a dvě 2x2,5" pronesl nezaujatě. Muž si nasadil brýle na blízko a plány si prohlédl.

"Tohle je důvod proč pro Vás tak rád pracuji pane Maxwelle. Vy přesně víte jak to chcete" zasmál se. "Materiál víte?".

" Podklad normální,hlavní sloup taktéž. Potah černým plyšem,nechci aby si ublížila "dodal Richard a točil po stole skleničkou. Muž vstal a přešel k oknu. Venku totiž zahlédl pohyb a nebyl si jistý jestli viděl správně.

" To je ona? Ta co si venku hraje s Vaší hospodyní?"zeptal se při pohledu na drobnou dívku se stříbrnými vlasy v černých šatičkách s puntíky a s oušky na hlavě jak sedí a kutálí míč po dece. Richard vstal a vyhlédl z okna.

"Ano,to je ona" přikývl a pro sebe se usmál. Marlowe si jeho maličkou oblíbila,alespoň nebyla tak moc sama když on se jí nemohl věnovat. Muž s kriticky nakrčeným obočím Miriam pozoroval.

"To bude chtít víc než 4 odpočívadla,je malá a mohla by mít problém na to potom vylézt s tím jaká mezera by byla mezi jednotlivými plošinami" usoudil po chvíli ale Richard zavrtěl hlavou.

"Chci,aby se na tom posledním mohla postavit. Na ten nejvyšší mám v plánu jí dát baldachýn a polštáře,aby tam mohla odpočívat nebo si hrát. Proto mezi posledním a stropem bude veliký prostor". Muž pokrčil rameny,ostatně byl jen architekt a jak se říká náš zákazník,náš pán.

" Jestli to bude vše,tak se vzdálím. Mám ještě jednu schůzku "vzpomněl si najednou a začal si ze stolu sbírat své věci.

*pohled Miriam*

Když Marlowe odběhla dovnitř zkontrolovat koláč,slyšela jsem jí v chodbě s někým mluvit. Chvilinku na to vyšel ven Richard. Nebylo pochyb že svého hosta právě vyprovodil,protože vytahoval ze saka lahvičku kapesní dezinfekce a nakapal si ji na ruce. Když mi tenkrát Marlowe řekla o jeho posedlosti čistotou,moc se mi tomu nechtělo věřit. Časem jsem si ale začala všímat různých drobností,které mé obavy jen potvrdily. Dezinfekce v saku,vlhčené antibakteriální ubrousky v autě,v klubu,v každém pokoji. Pak také jeho věčné mytí a dezinfikování rukou. Kdykoliv se s někým vítal potřesením rukou,ještě se ani nepustili a on už vytahoval lahvičku. Je tím přímo posedlý.

MazlíčekKde žijí příběhy. Začni objevovat