Mazlíček

-42-

Ležím v pyžamu s Richardem na gauči a díváme se společně na Van Helsinga.Už je skoro půl deváté večer a já stále nenašla odvahu se ho zeptat ohledně zítřka. Pro Juliu je to důležité a pro mě víceméně taky,strašně se mi po nich stýská. Zakňourám když se na scéně objeví vlkodlak a skryji si tvář mezi Richardův krk a polštářek.

"Neboj maličká" konejší mě. "Daddy tě ochrání".

" Moc vyděšené klubíčko "huhlám do polštáře.

" A copak by klubíčku pomohlo aby se tak nebálo?"zeptá se a hladí mě něžně po vlasech. Trochu zvednu hlavu a opřu se bradou o jeho hrudník.

"Mmmm...myslím že horká čokoláda by to zvládla" uculím se nevinně. Richard se zasměje.

"Dobrá. Marlowe!". Netrvá dlouho a po dlažbě jsou slyšet rychlé kroky podpatků.

" Volal jste,pane Richarde?"zeptá se a spojí ruce před sebou. Na tváři má ten její typický milý úsměv.

"Dvě horké čokolády,do té mé prosím-".

" Vaječný koňak a šlehačku"doplní Marlowe. Richard s úsměvem přikývne a ona zase drobnými krůčky odejde. Víc se k němu přitulím a zahrnu mu krk několika polibky.

"Babe,to lochtá,přestaň" zasměje se a trochu se zavrtí. Ale,že by byl daddy lochtivý? Zavrtí se znovu když v tom pokračuji. Nenechá mě ale nahoře dlouho,protože ve chvíli nás přetočí a povalí mě tím pod sebe.

"Daddy něco řekl,ne snad?" zeptá se,ale v jeho hlase nic nenaznačuje že by se zlobil. Políbí mě na rty a pak znovu a znovu. Pak mi pootočí hlavu a jemně mi zkousne ouško. Teď provokuje zase on mě. Tyhle chvíle kdy jsme jen tak samy spolu mám strašně ráda. Když si hrajeme a tulíme se,jsem velice spokojená. Klapání podpatků oznamuje,že se nám právě nese horká čokoláda. Richard se rukama zapře o pohovku a posadí se vedle.

"Tady to je" řekne,když před nás postaví dva podšálky s hrnečky,přičemž na tom mém jsou čtyři Oreo sušenky.

"Proč já nemám sušenky?" nechápe na oko smutně Richard a lžičkou míchá svou čokoládu,která je kvůli koňaku a šlehačce o něco světlejší než ta moje.

"Protože Vy už dávno nejste dítě Richarde" usměje se. Ale ten úsměv je jiný než obvykle,něco takového jsem u ní ještě neviděla. "Když jste byl dítě,dostával jste ode mě neustále něco dobrého". Richard poraženě přikývne hlavou.

" To máte pravdu,ale pořád si alespoň jednu sušenku zasloužím,ne?". Položím mu jednu ze svých na talířek.

"Awww,děkuji ti maličká" usměje se a políbí mě na spánek.

"Pokud to bude vše,šla bych už k sobě pane Richarde" pronese Marlowe.

"Jistě,jen běžte. Dobrou noc" rozloučí se s ní a ona s tím samým popřáním odejde z obýváku a zamíří k zadním dveřím. Odtud už jen vyjde cestičku nahoru k jejich domku. Zatím jsem tam ještě nebyla,ale Marlowe mi slíbila že mě tam někdy vezme. Usrkávám čokoládu a spokojeně pokopávám nohama. Teď je ta správná chvíle.

"Daddy?".

" Uhmm?".

"Volala mi Julia. Směla bych s ní a s přáteli jít zítra ven,pěkně prosím?" pokusím se o co nejnevinější tón a roztomilý výraz. Výraz v obličeji nemění,jen dál míchá čokoládu. Ještě se ani nenapil.

"S jakými přáteli?" zní jednoduchá otázka.

"No,ze třídy".

" S jakými?"zopakuje tentokrát o něco méně trpělivě.

"S Willem a Zackem" řeknu a trochu se k němu natisknu. Mírně natočí hlavu na stranu a jasně modrýma očima mě přišpendlí k pohovce.

"Nikdo další?".

" Ne daddy". Mlčky se na mě dívá,jako by si nebyl jistý zda mu říkám pravdu. Jestli toho hned nenechá tak se složím,fakt že jo.

"Dobře" svolí nakonec. "Ale celou dobu mě budeš informovat kam jdete nebo kde právě jste,jasné?".

" Ano daddy. Děkuji ". Radostně ho obejmu a vlepím mu pusu na tvář. Konečně se zase usmívá,byla jsem špatná z toho jak podezíravě se na mě dívá.

***************

Valím se po posteli s Albertem a dalšími plyšáky zatímco je Richard ve sprše. Když přijde má kolem boků obtočený ručník,mokré vlasy a táhne se za ním vůně máty a citronu. Vždy tak krásně voní po citronech a Marlowe stejně tak. Že by stejný šampon? Když dojde ke komodě,spustí ručník a mě se tak naskytne pohled na jeho pozadí.

" Hmmm...pevné"pomyslím si. Můj pohled asi mluví za vše,protože když se na mě podívá již oblečený v prádle,začne se smát.

"Copak maličká?" zeptá se a zvedne ručník ze země,aby ho přehodil přes topení. Jen zavrtím hlavou a shrnu všechny plyšáky na hromadu,abych je pak v náručí přenesla ke kleci kde je zatím ponechám. Tedy kromě Alberta,ten spinká se mnou. S námi.
Richard přejde k posteli a lehne si na svou stranu. Jen to udělá,přilezu k němu a přitulím se. Přikryje nás a nekonečně dlouho si hraje s mými vlasy. Tu a tam mě podrbe za ouškem,ale po zbytek času se jimy jen probírá,namotává si jednotlivé pramínky na prst a hladí mě. Už skoro spím když náhle promluví.

"Cože?" zeptám se rozespale a mírně pozvednu hlavu. Hruď se mu otřese smíchem.

"Říkám,že dopoledne než půjdeš musíme ještě někam zajet. K jednomu mému známému". Tímhle mě trochu probere.

" Ke kterému? Co tam budeme dělat?"vyzvídám. Hrudník se mu opět zachvěje.

"Uvidíš maličká. Pomůže nám s něčím,co sám nezvládnu. Bude to dobré pro mě i pro tebe,uvidíš. Jen musíš být hodná holčička a chovat se slušně".

" Ano daddy"zívnu si spokojeně a opět položím hlavu. Richard se natáhne na stolek a zhasne lampičku. Pak mě políbí do vlasů.

"Dobrou noc kotě" pošeptá.

"Dobrou daddy". Trošku se posune a přitáhne si mě k sobě blíž.

" Miluji tě ". Mé nebohé srdíčko poskočí. Tahle slova ve mně vždy rozlijí neskutečně krásný pocit,který skoro vždy doprovází slzy štěstí.

" Já tebe,ani nevíš jak moc". Usměje se.

"Já to vím moc dobře maličká,protože já tebe ještě víc".