-81-(druhá část)

4.1K 194 23
                                    

Kolem osmé dorazí bráška se Samem a dovezou večeři z blízké Asijské restaurace. Což je super, protože Asii jsem neměla ani nepamatuji. Sedíme všichni ve společenské místnosti, krabičky s jídlem jsou rozložené všude po stole. Richard střídavě krmí mě i sebe nudlemi které prokládá jarním závitkem. Bráška sedí po pravé straně s Rosalií na klíně a Nathalií na opěrce křesla, zatímco Sam naproti se dělí o smaženou rýži s Lucy.

"Ty nudle jsou skvělý!" libuje si Levi. "Takhle dobrou čínu jsem snad ještě neměl".

"Jen škoda že tam nemají sushi"povzdechnu si, ale Richard se toho okamžitě chytí.

" Chtěla by jsi sushi zlatíčko? "zeptá se a Ron už z kapsy loví klíčky od auta.

" Oh, ne, to není nutné ". Nathalie se předkloní, aby na nás viděla.

" Říkal někdo sushi?".

" Jestli se jede pro sushi, tak se připojuji k objednávce "přihlásí se Betty z křesla vedle Sama, na kterém spolu s Becky sedí. Páni.

" Tak je rozhodnuto"usměje se Richard a pokyne Ronovi. Ten hned na to spěšně opouští místnost.

"Nevěděla jsem, že ho máte také rády" přiznám. Nat se zasměje.

"Děláš si srandu? Jednu dobu jsem nejedla téměř nic jiného než poke a sushi. Neměla jsem ho snad věčnost". Ozve se zaklepání na dveře a Richard dotyčného vyzve ke vstupu.

"Ježiš. Aha. Vy jste tady všichni". Zatnu zuby.

"Co potřebuješ Lauro?" zeptá se Richard. Ona udělá krok dovnitř, ale pak se zastaví.

"No, to je asi jedno. Jen jsem se chtěla zeptat, kde všichni jsou. V šatně nikdo nebyl a ani na place jsem nikoho neviděla". Betty najednou prudce vstane.

"Sakra, já mám vystupovat! Richie promiň!" vyhrkne.

"To je v pořádku. Jen jdi, zas takové zpoždění nemáš" řekne jí klidně a ona odběhne. Becky vstane.

"Půjdeme se na ni podívat?" zeptá se a natáhne ke mně ruku. Seskočím z Richardova klína a vezmu jí za ni,načež se zvedne i Nathalie.

"Na sushi budeme zpět" řekne Richardovi.

"Máte ji na starost" upozorní ji s úsměvem a bradou ukáže na mou maličkost.

"Neměj obavy" ujistí ho Becky a protáhne mě za ruku ven kolem Laury, která se nehne ani o píď, s Nath v těsném závěsu. Měla bych zajít i za Jul a Zackem,ale absolutně netuším jak moc se ta jejich promlouva zvrtne a velmi nerada bych je při něčem vyrušila, heh. Snad jí alespoň napadne zamknout když už.

"Půjdeme se postavit na pódium se stuhami" řekne Nathalie. "Ať něco vidíme".

"Co prosím?". Polekaně sebou škubnu, vůbec jsem ji neslyšela že by šla za námi.

"Ross sakra!" vyjekne Becky. "Jsem se lekla!". Ona se však jen škodolibě uculí.

"Sledování vystoupení z mého pódia je fajn nápad" uzná. "Obzvláště když je kolem moc lidí". A těch tam je skutečně dost. Obklopují veškerý prostor kolem Betty. Děvčata mě musí davem protáhnout, abychom se dozadu vůbec dostaly a pomůžou mi na pódium. Křiklavě zelené stuhy mají svázané konce k sobě tak, aby se na nich mohla houpat. Když jsme tu byli naposledy, měla je světle růžové.

"Kolik těch barev pro boha máš?" zasměju se. Posadíme se na kraj, zatímco Rosalie se pohodlně usadí na stuhy a začne se pomalinku pohupovat.

"Asi šest. Teď jsem dostala od Leviho k narozeninám dokonce svítící. Už se moc těším, až je tady vyzkouším". Sledujeme vystoupení. A upřímně? Vyrazila mi dech. Už dříve byla šikovná, ale teď? Viděla jsem jí při pool dance už tolikrát a přesto dnes u ní některé kreace vidím poprvé.

MazlíčekKde žijí příběhy. Začni objevovat