Mazlíček

-81- (První část)

"Dej ty nohy trochu od sebe, nebo to nedopnu" plácne mě Julia přes zadní stranu stehna. Klečí za mnou a pomáhá mi zapnout řemínky na harnessu. Hlavní zapínání má na břiše a z něj vedou dvoje další, která se zapínají zezadu na stehnech těsně pod zadkem. Jsou spojeny řetízky a na těle vypadají strašně pěkně. Dnes ho beru na sebe poprvé, takové menší překvapení pro Richarda. Utáhne mi poslední řemínek a přebytečný kousek kůže zastrčí.

"Tak, to by bylo. Tohle ho odrovná, uvidíš" uculí se Jul škodolibě a vstane. Upřímně přesně v to doufám. Spustím si sukni, kterou jsem si držela nahoře a zkoumám se v zrcadle.

"Nejde to vidět?". Ale Julia jen zavrtí hlavou.

"Moc vám to oběma sluší". Richard si nás se zájmem prohlíží, když scházíme ze schodů. A musím uznat že má pravdu. Půjčila jsem Jul bílé šaty a černé síťované punčochy s glitry. Spolu s navlněnými vlasy a decentním líčením vypadá neskutečně, takhle ji vidím opravdu málokdy. Co se mě týče, zvolila jsem koženou skládanou sukni ověšenou řetízky a černý top s jemnými síťkovými rukávy. Vlasy jsem si vyčesala do dvou culíků a Jul mi vybrala obojek s rolničkou. Jsem roztomilá a ona elegantní. Úžasná kombinace. Ron už čeká u auta. Otevře Julii dveře a pak si za ní sedne dozadu. Bude řídit cestou zpátky. Richard mi pomůže usednout dopředu a pak se s heknutím sveze za volant.

"Pro boha živého Richarde!" vyhrkne v hraném zděšení Ron a rychle se chytí madla nade dveřmi. "Měl by jsi se sebou začít něco dělat, vždyť Světluška se zhoupla jako kdyby jsi na přední sedadlo hodil pytel kovošrotu!". Richard si upraví zpětné zrcátko a podívá se na něj.

"Tady někdo chce běžet celou cestu za autem, nezdá se ti?". Ron se plácne přes pusu.

"Někdo něco říkal?" zeptá se a já se rozesměju.

"Tak moment, proč tohle nikdy nikdo nenabídne mně? Já bych běžela!" ozve se Julia dotčeně když vyjedeme ze dvora. Otočím se na ni.

"V botách na platformě?" uculím se.

"Naser si, zlato".

"Taky tě miluju" opáčím se smíchem a posadím se opět čelem k silnici před námi. Přiměla jsem ji se takhle krásně obléci i z jiného důvodu, než aby nám to oběma slušelo. A to kvůli Zackovi. Ten až ji uvidí, padne na prdel, to přísahám. Richard při řízení jemně poklepává ukazováčkem do volantu nějakou melodii, vypadá spokojeně. Zeptám se ho na to.

"Mám dobrou náladu zlatíčko" usměje se a klouby prstů mě pohladí po tváři. "Navíc, jak bych mohl být mrzutý, když mám vedle sebe tak krásnou princeznu?". Awwww.

"Dostanu z vás cukrovku" zaúpí vzadu Julia.

"To jsi ještě nic neviděla" poznamená Ron. "Ty jsi tam nebyla, když jí v klubu málem přetáhl na barovém pultu".

"Dokud jen málem tak v pohodě. Horší by bylo kdyby fakt". Potlačuju smích, protože bych se smála nahlas a to moc nechci.

"Ron z nás má asi trauma holčičko" řekne mi Richard škodolibě. "Mám obavy o jeho duševní zdraví".

"Tak o to se neboj. To už je v pytli dávno". To už nevydržím a rozesměju se. Ti teda zase perlí. Dnes bude v klubu veselo. Zabzučí mi mobil. Je to SMSka od Zacka.

Zack: Už jsem před klubem. Dojdeš ven?

Řekla jsem mu schválně, aby dorazil dřív. Chci aby tam byl ještě před námi a mohl tak Juliu překvapit hned po příjezdu. Namočila jsem do toho i Teddyho.

Vy: Chvilku počkej, Teddy dojde. My dojedeme kolem 15 minut

Následně píši zprávu barmanovi.