Mazlíček

-39-

Ráno mě probudí pohlazení po tváři. Co to..? Pomalu otevřu oči. Richard sedí vedle mě,odhrne mi vlasy z obličeje.

"Dobré ráno princezno" pozdraví mě s polibkem na čelo. Pomalu si sednu. Už je oblečený,jak dlouho je vzhůru? Oprava,dle kruhů pod očima musím otázku zformovat na kdy se vrátil?

"Dobré" hlesnu ospale a protřu si dlaní oči. Po tomto úkonu si všimnu plyšové želvičky na nočním stolku. Úplatek! Takže je to jasné.
"Kdy jsi přišel?". Jen doplňující otázka,odpověď vím sama.

" Před chvílí "přizná a podá mi želvičku. " Tady,nějaké bolestné za to že jsi musela spinkat sama". Položí mi plyšáčka do dlaně,je strašně maličká.

"Děkuji". Odkryju se a vstanu z postele. Richard také vstane a upraví si sako.

" Oblečení máš připravené na stoličce v pokoji,stejně tak doplňky. Až se nasnídáš,pojedeme na nákup. Jezdím párkrát do měsíce pro potřebné věci. Marlowe říkala něco o cereáliích a zmrzlině,tak se po tom podíváme,ano maličká?". Přikývnu a vydám se rovnou do koupelny,po cestě si dělám rychlý drdol. Usnula jsem v oblečení,ani jsem se nestihla osprchovat. Čas to napravit. Svléknu si tričko a vystoupím z kalhotek. Když vstoupím do sprchového koutu,ozve se zaklepání.

"To jsem já zlato,nesu ti čistý ručník a oblečení" zavolá Marlowe.

"Můžete" vyzvu ji a zatáhnu posuvné dveře. Vejde dovnitř a položí mi hromádku oblečení vedle umyvadla.

"Myslela jsem si že půjdeš nejdřív sem" směje se. "Včera jsi usnula tak rychle. Na vrch jsem ti položila ty kožené přezky k nadkolenkám,pan Richard je dal dospod a to by mi po cestě spadlo" pronese ještě než odejde. Pustím si sprchu a  chvíli si užívám jen proud horké vody. Sakra,to je tak příjemný. Poté co se umyju gelem s vůní lesního ovoce a spláchnu pěnu,vypnu vodu a odsunu dveře. Z koutu se vyvalí pára a pohltí celou koupelnu,zamlží zrcadlo i naleštěné kohoutky. Natáhnu se pro ručník k umyvadlu a osuším se,pak jej přehodím přes žebřiny topení. Prohlédnu si oblečení které mi nachystal. Černé kraťásky,tílko končící  pod žebry a černé nadkolenky. K tomu mi připravil ouška a přezky,ale obojek nikde nevidím. Začnu se oblékat,ale zase někdo klepe. Dneska jsou všichni nějací zvědaví.

"Klidně pojďte Marlowe" vyzvu hospodyni a přetáhnu si tílko přes hlavu. Dveře se otevřou,ale neslyším podpatky.

"To není Marlowe" směje se Richard a zezadu mě obejme.

"To je daddy" dodám,zatímco se soukám do úzkých kraťásků." Nedal jsi mi obojek". Vezme mě dvěma prsty pod bradou a vede moji hlavu tak,abych viděla co drží v pravé ruce. Je to obojek s tou velikou rolničkou.

"Víš přeci,že nandat ti ho smím pouze já" pošeptá,když mě otočí aby mi ho mohl zapnout." Uprav se,pojedeme rovnou. Na snídani si zajedeme do McDonald's,co říkáš?". Co říkám? Že chci zmrzlinu!

"Jupí" raduji se a několikrát poskočím. Richard s úsměvem odejde. Rozpustím si drdol a rozčesu vlasy do lesku. Pak si nasadím čelenku.Musím chvilku počkat až se odmlží zrcadlo abych se mohla namalovat,proto si zatím vyčistím zuby. Pak jen nanesu řasenku,bílý pudr a na rty trochu lesku,teprve potom jsem připravena. Až v polovině schodů si vzpomenu na přezky které zůstaly v koupelně. Vracet už se nebudu,snad si toho nevšimne. Hlavní dveře jsou otevřené,jdu proto rovnou ven. Ron s Richardem stojí u auta a o něčem se baví,Marlowe zametá schody před domem.

"Ah,tady jsi. Tak jedeme" usměje se Richard a otevře mi dveře u spolujezdce,zatímco si Ron sedá dozadu. Nevím proč s námi jede,ale budiž.

**************

"V McDonaldu jsem nebyl už minimálně dva roky" oznámí mi Richard když čekáme na na jídlo. On i Ron si objednali cheeseburger a kávu,zatímco já Happymeal a zmrzlinu s Oreo posypem a karamelem.

"Já asi měsíc zpátky s Willem a Juliou" zasměju se. Richard si mě drží těsně u těla,když se podívám dozadu tak hned vím proč. Ve frontě za námi stojí tři kluci asi mého věku a nespouštějí ze mě oči. Jeden z nich je mi velmi povědomý,ale kde já už ho viděla? On přeci dělal na závěrečném ceremoniálu parkour s kluky z vedlejší třídy! Ale do které chodí,těžko říct. Párkrát jsem ho viděla i v jídelně,ale jinak si nevzpomínám kde jinde jsem ho ještě potkala. Když Richard zaplatí a pracovnice mu podá tác s objednávkami,vede mě ke stolu u kterého čeká Ron. Je tu ranní nával,takže lidí je opravdu dost a místa málo. Proto šel obsadit stůl jen jsme sem přišli. Otevřu si krabičku a vyndám ven hranolky,ovocný salát,pitíčko a hračku. Je to figurka z filmu který jde teď někdy do kin,viděla jsem na to poutač.

"Tolik lidí jsem tu nezažil" vrtí Richard nechápavě hlavou a míchá si kávu míchátkem.

"To je tím že jsme sem jezdívali k večeru" zasměje se Ron. "Teď je ranní špička,lidé se vracejí z nočních směn nebo prostě přišli jako my na snídani". Podám Richardovi hračku a on mi ji schová do kapsičky v saku. Ač toho mám nejvíc tak mám snědeno první,možná je to tou malou porcí. Zmrzlinu si vychutnávám extrémně dlouho a požitkářsky.

" Daddy"natáhnu se přes stůl se lžičkou,abych mu dala ochutnat. Usměje se a pootevře ústa.

"Páni,to je opravdu fantastický" mumlá překvapeně a podá Ronovi kreditku. "Běž mi to objednat taky,úplně to stejné. Vezmi si taky jestli chceš". Ron kývne,vezme si kartu a jde se zařadit do fronty. Když odejde,plácne mě Richard pod stolem vší silou přes stehno,až leknutím vypísknu. Kolem je takové rušno že si mě díky bohu nikdo nevšimne.

" Zlobíš,maličká"pronese Richard tónem,při kterém se ve mně vždy všechno sevře. "Porušuješ pravidla kotě. Ráno jsem ti připravil oblečení. Copak nám chybí?".

" Přezky daddy"zakňourám.

"Ano a pročpak je nemáš?".

" Zapomněla jsem je v koupelně daddy".

"Doma se ti dostane přiměřeného trestu. Tohle se stalo naposledy,rozuměla jsi?" zeptá se důrazně. Skloním hlavu. Na stehně mám rudý a pulzující otisk jeho dlaně se sevřenými prsty.

"Ano daddy"