Mazlíček

-13-

Když dojedeme ke škole,čeká na mě už Julia na parkovišti. Typický,jakmile se dozvěděla že mě přiveze Richard,klidně by se strhla jen aby byla u toho. Vystoupím a Richard také ,ale zůstane opřený o otevřené dveře. Julia se podívá naším směrem,protože nevěděla v jakém autě přijedu tak se rozhlížela po celém parkovišti. Vydá se k nám a já se zatím jdu rozloučit.

"Buď hodná,ano?" usměje se na mě,když mě krátce políbí. Začervenám se,cítím jak mi hoří tváře.

"Ano. Ano daddy" dodám když vidím jak se na mě dívá. Přikývne.

"Tak je šikovná. Já si zajedu ještě něco zařídit a přesně v deset jsem tu". Julia dojde ke mně.

" Ahoj"pozdravím a obejmu ji. Nevěřícně na nás kouká jako by nevěděla co si o tom myslet.

"Vidím značnou podobnost mezi tebou a Samuelem. Julia,že?" usměje se na ni Richard. Má na sobě cvičební úbor a špinavě blond vlasy má vyčesané do drdolu,to asi aby jí nepřekážely při gymnastice.

"A ty Richard" řekne. "Čauky". On se pak rozloučí,nasedne do auta a odjíždí. Čekáme dokud nám nezmizí z dohledu,pak mě Julia prudce vezme za ruku.

" Děláš si ze mě prdel Malcolmová?"vyhrkne. Příjmením mě oslovuje když už je opravdu zle. Sakra.

"V čem přesně?" zeptám se s naivním úsměvem. Tímhle jí dokážu totálně nasrat. Julia se do mě zavěsí a táhne mě ke škole.

"Ty dobře víš o čem mluvím! Co ta pusa? Ten úsměv,to všechno. A taky to na tom krku,neboj všimla jsem si. No dělej,detaily,detaily". Je tak zvědavá,můj bože. Nejdřív se rozhlédnu jestli někde v blízkosti není Nicole,ale nikde ji nevidím.

" Možná spolu chodíme,kdo ví "uculím se. Julia se zarazí a vypadá tak překvapeně jako kdyby viděla poprvé ohňostroj.

" Ty vole. No tak ty to máš dobrý. V jeden den se zamiluješ a třetí už jste spolu no pěkný. Já chci Zacka už ani nevím kolik let. A po tolika letech jsem s ním mohla jít na rande,jenže na to kvůli Woodový nedošlo. Hold máš zase štěstí "povzdechne si.

" Ale moc vám to přeju,sluší vám to spolu" řekne když procházíme školní branou. Na  prostranství před budovou gymnázia je vystavěné pódium a před něj několik kluků od nás a ještě z druhé třídy staví židle.

"Co mám na práci,koukala jsi na rozpis?" zeptám se Julii. Náš třídní ustanovil rozpis s úkoly pro každého z nás jako každý rok při přípravách ceremoniálu.

"Nekoukala,teď se tam půjdeme podívat" řekne mi. Jdeme tedy k budově střední školy. Všude pobíhá spousta studentů a učitelů,dívky v šatech a většina kluků jen v košilích,jelikož aby něco dělaly v takovém horku v saku je blbost. Pozdravíme pár lidí,kteří stejně jako my měly přijít až na devátou. Mezi nimi jsou i Will se Zackem. Spolu se mnou a Juliou jsme byly dobrá parta už od školky.

" Nazdar děvčata "zamával na nás Will a přišel blíž aby nás objal. Pak nás objal i Zack a měly jste vidět Julii,jak se červenala když se od ní odtáhl.

" Sluší ti to Miri"usmál se na mě Will a pak se otočil na Juliu. "Ty jdeš v gymnasťáckym?".

" Ne,pak se musím převlíknout. Máme s holkama zahájení,pak má proslov ředitelka,pak jsou ty ocenění a pak se rozdává vysvědčení. Já se musím převlíknout během proslovu ". Docela jsem záviděla těm,kteří dostali dnes vysvědčení normálně ráno a mohli jít domů. Což byl gympl,prváci,druháci a třeťáci učebních oborů. My maturitní obory jsme se musely zúčastnit takového divadla jako je každoroční ceremoniál. Jako kdybychom byly něco víc než oni. I tak to bude na dlouho,protože to jsou dvě naše třídy a jeden maturitní ročník.