Ráno mě vzbudí zaklepání na dveře. Že by mě Richard přišel probudit? Včera ale neklepal.
"Uhm...dále" vyzvu tu osobu. Dovnitř vejde Marlowe.
"Dobré ráno slečno" pozdraví mě a jde k oknu. Ona funguje i jako budík?
"Dobré" odpovím a posadím se .
"Jak jste se vyspala?"zeptá se a odhrne závěsy. Do postele mi dopadne sluneční světlo,venku je nádherně.
" Dobře ". Sundám ze sebe deku a spustím nohy z postele. Stejně ale nedosáhnu na zem,nevím jestli je to tím že jsem malá nebo že je ta postel vysoká.
" Pan Richard vzkazuje ať ho omluvíte. Přišel mu důležitý klient a je s ním v pracovně,bohužel se nezúčastní snídaně "pronesla omluvně. Bodne mě u srdce. Už má klienta,takhle ráno? Však kolik je? Podívám se na telefon. 8:35. To mě tu každý den bude budit v půl deváté?
"Trefíte pak do jídelny,nebo budete chtít abych počkala než se připravíte?" zeptá se mě Marlowe a přejde k posteli aby ji ustlala. Vezmu si hygienickou tašku.
"Ano,trefím. Půjdu se opláchnout,převléknu se a přijdu" usměju se na ni a vydám se do koupelny. Po chodbě našlapuji tiše,abych je nevyrušila při schůzce. Pracovna je hned vedle koupelny,sakra. V umyvadle si pomalu pustím vodu,abych nedělala zbytečný hluk. Opláchnu si obličej a vyčistím zuby. Pak se pomalinku zase vracím do pokoje. Marlowe už je pryč,asi šla zpátky do kuchyně. Učešu se a zavřu se v šatně,abych se mohla nerušeně převléknout. Zvolím černé legíny a bílou crop top mikinu. Všude se tu chodí v domácích botech,na což nejsem zvyklá a mám své černé balerínky,ve kterých jsem chodila i doma. Před zrcadlem v šatně si ještě pár tahy nanesu řasenku a popudruju tvář sněhově bílým pudrem. Pak vyjdu ze šatny a zamířím do jídelny. Na schodišti se minu s Ronem.
"Jak se máš?" usměje se na mě. Jeho jediného jsem tu znala už dopředu a on jediný mi tykal.
"Jak se jen můžu mít v tak fantastickém domě po boku dokonalého člověka?" oplatím mu otázku.
"Musím jít hlídat Richarda,má schůzku. Už takhle po ránu ho otravujou" povzdechne si a vyjde nahoru.
"Jo,já vím"řeknu mu ještě a pokračuju dolů do jídelny. Je mi trochu divné se tu producírovat po prázdném domě,ale co mám dělat? Nejistě se posadím k jídelnímu stolu v obývacím pokoji tak,abych viděla kdo bude vcházet a abych měla dobrý výhled z okna do zahrady. Ještě pořádně ani nesedím a už je tu Marlowe s podnosem který položí přede mě. Přinesla mi čaj,koblihu s čokoládou a jablko.
" Nevím co jste zvyklá snídat,drahá. Pokud to nebude vadit,mohla by jste mne později navštívit v kuchyni? Ráda bych s Vámi probrala Vaše stravování"řekne mi.
"Zajisté,až se najím tak přijdu. Ale...mohu Vás poprosit? Mohla by jste mi tykat? Není mi tolik aby mi někdo jako Vy vykal" požádám. Marlowe se usměje.Má opravdu krásnou tvář,hladkou a bez jediné vrásky. Jediné co možná trochu prozrazuje její věk jsou kompletně bílé vlasy a malé vejířky kolem očí.
"Ale samozřejmě. Kolik je ti,zlato?".
" Zatím sedmnáct,ale již brzy osmnáct ". Marlowe začne pomocí prachovky ze všeho sklepávat prach,zatímco si se mnou během jídla povídá.
" Ta kobliha je báječná"pochvaluji si a čistím si prsty od cukru. "V jakém pekařství jste je sehnala? Ty co jsem si kupovala u nás v ulici k svačině do školy zdaleka nebyly tak dobré".
" To já sama má milá" zasměje se,zatímco opatrně oprašuje obrazovku televize. Nevěřícně se na ní dívám.
"Děláte si srandu?" vyhrknu,ale Marlowe zavrtí hlavou.
ČTEŠ
Mazlíček
Romance"Kleknout" řekl chraptivě a napřímil se. Nešlo neuposlechnout,jsem přeci poslušná kitten. "Moje malá dnes zlobila..." Příběh obsahuje sexuální scény,vulgarismy a (pro některé nezkažené 😂)zvrácené úchylky
