Venku je dnes extrémně ošklivo. Od rána poprchává a fouká studený vítr. V legínách a mikině přes hlavu sedím na prvním odpočívadle škrabadla, hraji si než Richard skončí s prací. Ron mu včera večer dovezl od klienta hromadu lejster a dokumentů. Náhle dovnitř nakoukne Marlowe.
"Zlatíčko,volal tvůj bratr. Je na cestě sem" řekne mi. "Mohla by jsi to prosím jít říct Richardovi? Já musím zpátky do kuchyně". Nečeká ani než odpovím a zase zmizí. Asi něco peče. Odložím panenky a opatrně slezu dolů. Vrtá mi hlavou pročpak sem Levi jede. Vyjdu z herny a jdu k vedlejším dveřím. Nerada ho ruším při práci, ale co se dá dělat. Zaklepu. Ozve se zamručení které si vyložím jako souhlas ke vstupu a otevřu dveře. Richard sedí u stolu obklopen spoustou a spoustou papírů, které právě třídí a sponkovačkou spojuje k sobě nebo zakládá do tmavo modrých desek. Věnuje mi soucitný pohled.
"Vím že to trvá zlatíčko, ale už to skoro mám. Ještě pár minutek vydrž".
"Jede sem bráška". Se sponkovačkou v ruce se zarazí.
"Sem? Teď?" podívá se na mobil. Dnes má na sobě černou teplákovku,protože všechny košile čekají na vyžehlení. "Vždyť ještě není ani poledne. Neřekl co se děje?".
"Mně neřekl nic, mluvil s Marlowe". Richard spojí posledních několik papírů a zbytek založí do desek které následně zavře a schová do šuplíku.
"Zvláštní" podiví se. "No nic, půjdeme se na něj připravit".
"To nebude potřeba" ozve se za mnou a náhle mě Levi vezme kolem pasu.
"Omlouvám se, možná jsem volal až moc pozdě".
"To je v pořádku". Když mě dostatečně rozdrtí v objetí, klepnou si spolu pěstí.
"Půjdeme dolů? Nebo do společenské místnosti?".
"Můžem dolů" řekne bráška.Po cestě ze schodů se ale náhle zarazí a otočí zpět na Richarda. "Malej moment. Nevěřím vlastním očím, kde máš Armaniho?" vyhrkne. Richard se pousměje.
"Má rande s žehličkou. A není to poprvé co mě vidíš v civilu".
"To sice ne, ale v tvém případě je to co říct". Posadí se na gauč, já zůstanu stát.
"Vadilo by ti kdybych...". Mám trochu problém se vyjádřit. "Kdybych... Si donesla hračky?". Levi mě pozoruje a já mám strach co mi odpoví. Neměla jsem se ptát, kruci. Jako bych nemohla počkat než odjede.
"Na tohle se přeci ptát nemusíš" řekne. "Alespoň mi ukážeš co pěkného ti Richard koupil. Říkal mi o tom jak krásný pokojíček ti zařídil, ale ještě jsi mi ho neukázala". On ještě neviděl hernu?! Čas to napravit. Vezmu ho za ruku a chci ho odvést nahoru, ale on se vyvlékne. "Teď ne Miri, potom, dobře?".
"Běž si nahoru pro hračky zlatíčko" pobídne mě Richard vlídně a já odběhnu. Použiji prádelní koš který mi obstaral právě k přenášení hraček a naskládám do něj několik plyšáků, míček, dřevěné kostky a plastelínu. Vezmu koš oběma rukama a zamířím zpátky dolů. Ve vchodu do obýváku se minu s Marlowe.
"Dáš si kávu? Nebo horkou čokoládu?" zeptá se a zastaví mě, aby mi urovnala ofinu.
"Kávu prosím" požádám.
"S mlékem a cukrem" doplní mě s úsměvem a pokračuje do kuchyně. Usadím se s košem před stolek u pohovky a vyskládám hračky. Každou z nich ukážu Levimu. Má skutečný zájem, pečlivě mě poslouchá. Když mu ukážu kostky, usměje se.
"Ty samé jsi měla jako dítě" řekne. Já vím. Milovala jsem je. A miluji dodnes. Začnu si z nich skládat, Richard s bráchou mě mlčky pozorují. Když Marlowe donese naší kávu a opět odejde, Richard si odkašle.
ČTEŠ
Mazlíček
Romance"Kleknout" řekl chraptivě a napřímil se. Nešlo neuposlechnout,jsem přeci poslušná kitten. "Moje malá dnes zlobila..." Příběh obsahuje sexuální scény,vulgarismy a (pro některé nezkažené 😂)zvrácené úchylky
