Mazlíček

-24-

Když ten muž odjel,seběhl Richard dolů. Měla jsem v plánu si pustit další pohádku,takže mě našel sedět na zemi obklopenou plastovými kryty s cédéčky. RIP seřazení podle abecedního postupu. Postavil se nade mne a založil si ruce v bok,nevěděla jsem co teď udělá. Nebo co bych měla udělat já.  Neslíbila Marlowe že za mnou přijde? Teď bych jí tu potřebovala. Richard zamlaská.

"Ale ale babe,tak nepořádná holčička". Mám obavy,tenhle tón hlasu tak často nepoužívá. "Tomu se bude muset učinit přítrž. Spočítej,kolik pohádek je na zemi před tebou zlato" nakáže mi a sedne si na pohovku. Sleduje mě,když pečlivě skládám kryty na hromádku. Je jich dvacet přesně.

"Tak?" zeptá se mě když vstanu ze země a postavím se před něj.

"Dvacet,daddy"špitnu. Richard přikývne,načež mě vezme za zápěstí, strhne si mě přes klín a vyhrne sukni.

" Takže dvacet ran,aby maličká věděla,jak moc daddy nesnáší nepořádek . Budeš si to počítat,jako šikovná holčička". On vážně jde udělat to co si myslím? Uvažuji,dokud jeho dlaň nedopadne prudce na mé pozadí a tím tak mé domněnky nepotvrdí. Leknutím vyjeknu,štípe to.

"Jedna" pronesu po chvíli když odstoupí prvotní šok. Vidím na něj jen periferně,přesto si všimnu že se spokojeně usměje než mi přistane druhá rána. Dalších pět je v tak nepravidelném intervalu že nikdy nemůžu správně odhadnout kdy přijde další.

"Osm" zakňourám. Teď je prodleva zatím nejdelší. Něžně mi hladí zadeček,jakoby tím chtěl zmírnit bolest. Neříkám že mi je to nepříjemné,ale ta štípavá bolest je pro mě něco nového. Jedné mé části se to líbí,druhá by se rozbrečela. Vidím jak zvedá ruku.

"Devět". Opět chvilku čeká a jen mě hladí. Bojím se že to někdo uslyší a přijde sem. A co by viděl? Samozřejmě Miriam s obnaženým zadkem přehnutou přes klín pána domu,no kdo by nechtěl. Po patnácté ráně ty další už ani nevnímám. Po tvářích se mi kutálí slzy které se spustily samovolně a prsty zarývám do polštářku na pohovce.

" Osmnáct. Devatenáct. Dvacet". Poslední slovo už jen zašeptám,protože už nemohu mluvit. Richard mě opatrně postaví.

"Šikovná holčička" usměje se a poklekne přede mě. "Otoč se maličká, ať daddy může svou micinku zchladit". Pomalinku se k němu otočím zády. Zadeček mě pálí a štípe,natočím hlavu abych viděla co bude dělat. Nadvedne mi sukni a něžně mě políbí na pravou část prdelky a poté na druhou. Bolestně syknu když náhle pevně zmáčkne.

" Promiň,nemohl jsem si pomoci"usměje se nevinně,opět se posadí na pohovku a opatrně si mě položí přes sebe do té stejné pozice. Nechce snad ještě pokračovat?!

"Marlowe" zavolá Richard a ona za chvilinku přiběhne. "Doneste mi indulonu". Krém? Umírám zvědavostí,co s tím má v plánu? Když mu ji Marlowe přinese,věnuje mi soucitný pohled. Dle mého ví přesně co se tu dělo. Když někdo s někým žije takovou dobu tak už si hodně věcí domyslí. Opatrně mi vmasíruje chladivý krém v nejvíce postižených místech,nemůžu říct že by to nebylo příjemné. Když skončí,pomůže mi se přetočit na bok tak,abych viděla na televizi a přitom se zadečkem vůbec nedotýkala pohovky.

" Jsi moc statečná,přijala si trest jako šikovná holčička "usměje se když mě políbí na čelo. " Za odměnu smí maličká dnes spinkat s daddym v ložnici ". Načež mě ujistí že se hned vrátí a odejde. Nemůžu tomu uvěřit. Dnes budu spát vedle něj. Nebudu spát a budu se k němu celou noc tulit. Když přijde,klekne si na zem k hromádce kterou jsem vyskládala a začne jednotlivé kryty seřazovat tak jak patří do poličky.

" Pustíme si Šípkovou Růženku?"zeptá se mě a zamává ve vzduchu krytem na jehož přebalu je její obrázek a za ní v pozadí je Zloba ztvárněná v draka. Přikývnu,tuhle jsem neviděla už léta. Richard strčí CD do přehrávače a vstane. Trochu si povytáhne černé kalhoty,které mu dokonale obtahují nohy. Mohla bych se na něj dívat hodiny. Když se posadí vedle,dá si na klín polštářek a opatrně si mě přetáhne na sebe. Dává si při tom maximální pozor. Drží mě v náruči tak,abych měla pozadí na měkkém polštářku a měla tak co největší pohodlí.

"Spokojená?" zeptá se.

"Ano daddy" věnuji mi sladký úsměv,aby věděl že to myslím opravdu vážně. Natáhne se ke stolku a začne mě krmit sušenkami,které mi předtím přinesla Marlowe. Jsou to Orea s dvojitou náplní,zbožnuji to. Ještě než pohádka pořádně začne cpe do mě už třetí.

"Pomalu prosím" požádám."Mám malou pusu,nevejde se mi tam toho tolik a nestíhám to kousat". Richard se uculí a přistaví mi další sušenku.

"To musíme napravit maličká. V brzké době budeme potřebovat,aby se do té pusinky vešlo i něco většího" pošeptá mi a sleduje,jak rudnu. On ví co to se mnou dělá,proto takové věci říká.

"Daaddyyy" zaúpím a zavrtím se. To dělá schválně!

"Copak,babe?".

" Zlobíííš"kňourám a na oko nazlobeně ho zlehka praštím do hrudi. Usměje se.

"Já vím. Ale daddymu se to líbí,babe". Konec. Po tomhle nemám slov. Už předtím jsem si všimla že se nám většinou líbí to samé,ale fascinovalo mě to stále víc. Když jsem včera večer telefonovala s Juliou,neustále se ujišťovala zda jsem v pořádku. Od doby co jsem tady neustále řeší mé pocity. Stále mě zahrnuje otázkami zda je mi dobře,jestli se mi tu líbí nebo jestli mi třeba Richard nedělá něco co nemá. Nevím jestli to je tím že na ni už nemám tolik času nebo že se o mě opravdu bojí.
Richard mě hladí ve vlasech a co chvíli mě do nich políbí. Bolest ustala a vystřídal ji příjemný pocit z něčeho nového. Jestli tohle čeká zlobivé holčičky tak mám obavy že ta cédéčka zítra roztrousím po celém domě.

****************

Ahojky 🖤👑 kapitola trošinku o ničem,ale ta příští už bude zase o něco zajímavější 😊🖤přeji vám všem kráááásný den,love yaaa 🖤🖤