Jestli něco nesnáším, jsou to začátky školního roku. Neznám nic více hektického a unavujícího. Škola začíná za dva týdny a na mě pomalu ale jistě doléhá depka.
"Co tento?". Richard sundá z věšáku světle modrý batoh s růžovými a oranžovými kvítky. Rozhodl se totiž že potřebuji nové věci do školy a naši dobrodružnou výpravu zahájil výběrem batohu.
"Ne e" zavrtím hlavou. Vrátí jej tedy na původní místo a chce sundat další vedle něj. Tentokrát je to jednoduchý šedý s několika černými pruhy.
"Také ne"zarazím ho. Pousměje se a spustí z něj ruce.
" S tebou to opravdu není jednoduché, zlatíčko. Levi věděl proč mě varoval před nákupem školních potřeb a bot". Hehe, o tomhle brácha ví svoje. Můj nynější batoh jsme vybírali téměř tři dny. Protože jsem se prostě zaboha nemohla rozhodnout.
"Řekni, který z nich by se ti líbil?". Přejedu očima několik kusů po mé pravé straně.
"Já bych asi raději tašku" pronesu.
"Tašku? Myslíš jako vak?".
"Ne, myslím jakože brašnu, kabelku. Takové to s tím dlouhým uchem, jak se to nosí přes rameno". Richard se zamyšleně ušklíbne.
"Zlatíčko, obávám se že na tohle nejsem ten pravý. Počká to do večera a Nathalie ti třeba pomůže vybrat nějakou kabelku na internetu. Můžeme ji objednat".
"Nemohli bychom objednat přes internet i ostatní věci?" zeptám se.
"Ale copak? Myslel jsem že nakupuješ ráda" zasměje se, zatímco si v ruce pohazuje s plyšovou koulí kterou vzal ve veliké bedně s přívěsky a ozdobami vedle něj.
"To ano. Ale školní potřeby vážně ne".
"No dobrá. Nechceš si tady vybrat alespoň nějaké ozdoby na tu budoucí kabelku? Tahle koule je třeba moc rozkošná". Tohle mi nevadí. Přejdu k bedně a začnu se jí prohrabovat. Kriste, kolik toho tady je?! Jsou tu přívěsky, různě veliké knoflíky, odznáčky i nažehlovačky a dokonce různí maličcí plyšáčci na karabinkách. Nakonec si jich vyberu hned několik. Černou plyšovou kouli a odznáček s mašlí, s nápojem lásky a s temně modrou růží pro mě, přívěsek s plyšovým hovínkem s očima pro Juliu protože tenhle emotikon úplně miluje a jeden speciální plyšáček pandy.
"To je pro děvčata" vysvětlím když ho Richardovi podám. "Aby si mohly hezky ozdobit ty nové klíče od šatny". Richard se usměje.
"To je výborný nápad. Tady to tedy bude všechno? ". Přikývnu a podám mu i ostatní ozdoby. Zamíříme k pokladně.
"Richie, jsi to ty?". Otočíme se za tím hlasem. Patří vyšší lehce oplácané blondýnce s červenými melíry. Přes ruku má košík plný sešitů, pastelek a jiných potřeb. Když se usměje, zablýsknou se kamínky které jí zdobí perfektně bílé zuby.
"Lorry, no páni, tebe jsem neviděl měsíce ". Načež k ní přijde a k mému překvapení ji obejme. Zůstávám stát opodál. "Jak se pořád máš?".
"Ale jde to. Jen mě ten malý satan dost vyšťavuje" zasměje se vlastnímu vtipu a pak do něj hravě šťouchne.
"Ale co ty tu děláš? Tohle je poslední místo kde bych tě čekala". S hlubokým nádechem zatnu pěsti. Já snad... Žárlím?
"Přišli jsme pro nějaké školní potřeby pro moji holčičku". Richard se otočí na mě. "Pojď se ukázat, zlatíčko". Nádech, výdech. Jdu tedy k němu, ale jakmile jsem blíž, všimnu si jednoduchého koženého obojku kolem jejího krku. Fajn, teď už žárlím. Lorry mě sjede očima, tenhle pohled odněkud znám. Vůbec se mi to nelíbí.
ČTEŠ
Mazlíček
Romance"Kleknout" řekl chraptivě a napřímil se. Nešlo neuposlechnout,jsem přeci poslušná kitten. "Moje malá dnes zlobila..." Příběh obsahuje sexuální scény,vulgarismy a (pro některé nezkažené 😂)zvrácené úchylky
