-68-(!)

15.9K 364 44
                                    

Když ty dva vyprovází, zajdu chvilinku do herny aby mě neviděli. Ten jeden pěje ódy na systém jakým jsou tříděni návštěvníci klubu, jeho bratr mlčí. Za celou dobu toho moc neřekl. Z haly zaslechnu zvuk dveří a tak vyjdu ven abych počkala na Richarda v ložnici. Místo toho ho ale vidím běžet po schodech nahoru, nebyl je ani vyprovodit. Zůstanu stát a čekám až dojde ke mně. Vyjeknu, když mě strhne na stranu a natlačí na zeď. Okamžitě se mi vrhne na rty a naléhavě mě líbá. Polibky mu oplácím zpočátku něžně, ale i já se po chvíli neovládnu. Držím ho za tváře zatímco jeho ruce putují po celém mém těle. Když mě chytí pod krkem, tiše vzdychnu do polibku. Dělá to se mnou neskutečné věci. Odtáhne se.

"Bože.. Miluju tě kotě" sykne, sjede mi rukama na stehna a zvedne mě na sebe, stále mě však tlačí zády ke zdi. Přisaje se mi rty ke krku, proto zakloním hlavu aby měl co největší pole působnosti. Zakňučím když ucítím i zuby. Ještě se mě pořádně ani nedotkl a já jsem vlhká jako kdybych právě vylezla ze sprchy. Zajedu mu prsty do vlasů když stisk zubů ještě zesílí a obejmu ho nohama, čímž ho k sobě ještě víc přitisknu.

"Takhle by jsi to chtěla, hm?" zeptá se. Světlé oči potemněly a touha která se mu v nich zračí je nepopsatelná. Zrychlí se mi dech a tváře mi hoří vzrušením. Richard mi pevně stiskne zadek v dlaních.
"Teď jsem tak blízko, jen to z tebe ztrhat" řekne mi tiše.

"Udělej to" vyzvu ho. "Udělej to, pěkně prosím!". Tak moc to chci. Chci aby to byl on, aby to udělal tady a teď. Pousměje se, stejně jako já zrychleně dýchá. Spustí jednu ruku takže mě drží už jen levou a tělem mě tiskne ke stěně. Slyším cvaknutí přezky u pásku zatímco se mu dívám do očí. Je to tady, pane bože ono se to opravdu děje. Zvuk rozepínání pásku však přeruší dupot na schodech. Richard mě v rychlosti spustí na zem.

"Richarde!". Nahoru vběhne Ron. Má namířeno do pracovny, ale všimne si nás okamžitě.
"Omlouvám se za vyrušení, ale volala Nathalie. V klubu na tebe čeká klient a je prý dost v ráži". Vypadá provinile, jsem si jistá že ví při čem nás vyrušil. Richard udeří pěstí do zdi nad mojí hlavou až sebou škubnu leknutím.

"Kurva" zavrčí, opět si zapne pásek a pak teprve se otočí na Rona. "Jestli tam přijdu a on bude chtít jen nějakou blbost, přísahám že ho rozškubnu na dva malý do školky". Pak se podívá na mě.
"Moc mě to mrzí zlatíčko, ale musím jít. Brzy budu zpátky. Zatím se nachystej, dobře? Jakmile se vrátím, budeme pokračovat". Načež se spolu s Ronem vydají dolů.

*****************
*Pohled třetí osoby*

"Tohle je fakt jako naschvál" zavrčí Richard když si sedne za volant Světlušky. Ron se posadí na místo spolujezdce a připoutá se.

"Sorry, kdybych to věděl... Já bych chvilku počkal..".

"Není to tvoje chyba" ujistil ho Richard a nastartoval. "Děláš jen svojí práci. Ale já to teď musím rozchodit, do prdele". Zasmáli se.

"Mysli na něco jiného. Hlavně ne na to jak na tebe doma čeká, nevinná, natěšená" uculí se Ron zákeřně.

"Tak dík ty vole" zamračí se Richard. "Tuhle představu teď z hlavy nevyženu".

"Patří ti to. Tak jako tak jsi jí nechal čekat dost dlouho".

"Měl jsem důvod. Chtěl jsem aby byla připravena. A taky aby brala prášky minimálně 2 týdny. Jsou funkční až když už jsou nějakou dobu užívané" odvětil Richard a projel křižovatkou.
"Ale to nic nemění na tom že se na ni vrhnu jakmile přijedu domů".

"Dobrý, ušetři mě detailů. Já nemusím vědět všechno" zasměje se Ron.

*pohled Miriam*

MazlíčekKde žijí příběhy. Začni objevovat