Moments

Chapter thirty-one

Meddie

Za celou noc jsem spala jen tři hodiny. To je na mě dost málo. Musím brát v potaz, že jsem dospávala v letadle. V pokoji vládne strašné horko. Odkryji si jen jednu nohu, druhou nechávám zabalenou v peřině. Protáhnu si ruce a zívnu. V tom se mě zmocní pocit paniky. Zrychleně dýchám, tep se mi zrychlí o sto šest a já už se musím posadit. Snažím se být co nejtišší, abych nevzbudila další spolubydlící. Zhluboka dýchám, abych mohla dostat do krku aspoň nějaký kyslík. Za půl hodiny se mi povede uklidnit. Tep se vrátil do svého tempa. S hlavou plnou starostí padám zpět do peřin s odkrytou nohou. Kapky potu stékají po mé tváři a celkem po celém těle. Je tady opravdu horko. Neochotně se zvedám a otevírám malé okno. Dovnitř foukne ještě horší vítr, tak ho hned zavírám. Začíná se mi hnusit slunečné počasí.

Rozhodnu se zkontrolovat situaci v domě. Otevřu dveře a nenápadně obhlédnu chodbu. Nikde ani noha. Rychle si připravím do ruky růžové šortky, bílé tílko a spodní prádlo a běžím potichu do koupelny. Nedá se říct, že to bylo nejtiššejší, protože mi spocené nohy dělaly zvuky mlasknutí po podlaze. Zamknu se v koupelně. Kriste, to je strašný počasí. Svleču ze sebe propocenou košilku a vlezu si do sprchy. Nejdřív na sebe pustím teplou, ale pak otočím na ledovou vodu. Šokovaně začnu poskakovat ve vaně a otočím to radši na vlažnou. To jsem asi přehnala. Umyji si i vlasy, protože prakticky hned uschnou. Hned jak vylezu, osuším se a obleču se do čistého oblečení. Už je mi o hodně lépe. Odemknu dveře a přesunu se do pokoje. Na stůl položím noční košili a ustelu. Začíná se ozývat břicho. S úsměvem se vydávám dolů do kuchyně připravit sobě i všem v domě vydatnou snídani. Když scházím poslední schod, všimnu si postavy v kuchyni. Pokrčím obočí. Polovysoká postava krájí u linky zeleninu. Krátké hnědé vlasy má svázané v culíku. Kdo to sakra... potichu přejdu blíž. Ne. To není pravda. Vrhnu se jí ze zadu okolo krku, až šokovaně upustí nůž. Otočí se ke mně čelem. V hnědých očích jí září mnoho malých jiskřiček. Vždyť měla být ve Španělsku...!

"Dobré ráno," ospale se za mnou ozve. Nechápavě se za hlasem otočím. Mě klepne. Lily se usadí ke stolu a vloží si hlavu do dlaní. S obrovským úsměvem k ní přiběhnu a rychle jí obejmu. Já totálně nevím, co se to tady děje. Nejdřív Mia, potom Lily...kdo ještě, Lucas třeba ne? Nad touhle myšlenkou jen pokroutím hlavou. Ale vážně, co tady dělají?

"Mio! Proč vstáváš tak brzy? Chtěla jsem udělat překvápko těm dvoum pracantům," ztrápeným i ironickým tónem vzdychne Elis ode dveří. Pořád nepouštím Lily, která mě taky objímá. Chyběla mi. Vlastně jsme se neviděly celý měsíc a půl. A ten měsíc a půl bez žádných drbů ani její přírodní puch mi dost scházel. Po době ji pustím a odhodlám se podívat ke dveřím, kde stojí o rám opřená Elis. V tom za ní přijde jen v trenkách a tričku rozespalý John. Uhm...je tady dost děvčat, bratře. Zívne na celý dům a podívá se do kuchyně. Nedává ohled na nás, všiml si pouze Mii. S Lily se odklidíme stranou, abychom nepřekážely.

"Jseš to ty?" hlesne šokovaně John. Mia se na něj usmívá od ucha k uchu.

"Jasně, že jo ty můj blázínku!" vykřikne Mia a přiběhne k němu. John s ní zatočí ve vzduchu a uštědří jí velký a vášnivý polibek. Zasněně je pozoruji. Kéž bych tohle mohla prožívat!

"Vy jste tak sladcí! Dneska máme program na celý den," tleskne si Elis. John Miu drží okolo pasu a dává jí malé polibky na čelo. Rychke od nich odtrhnu pohled a zaregistruji Elisonin hlas. Program...doufám, že to takhle nebude celé prázdniny.

"Nejdřív se ale najíme, potom to dořešíme. Mám hlad jako vlk!" vykřikne Lily a bere všechny lívance, co udělala Mia ke stolu. Všichni si postupně sedáme. Mají tady dostatek židlí, takže se nemusí nic přinášet. Když si sedneme všichni v téhle místnosti plus Bobby a malá Rosie, zbydou ještě dvě volná místa. Než si sednu, přinesu z ledničky ovocný džem, šlehačku a nože. Mia postaví před každého prázdnou sklenici a Elis obíhá s konvicí plnou pomerančového džusu. A Lily? Ta sedí jako zařezaná. Pokroutím nad tím s úsměvem hlavou. Typický flegmatický člověk. Není ani nebude zvyklá na nějaké obsluhování. U nich doma je jídlo považováno za to, co seženeš. Není to jako v době kamenné, jen si musí každý sehnat něco, čeho by se najedl. Když si sedneme, přijde Bobby a zasedne k nám. Ještě předtím vlepí Elis pusu na tvář. Rosie asi nejspíš ještě spí.

"Lily, Margareth ještě spí?" zeptá se Elis. Nechápavě na ní otočím hlavu.

"Ne, měla by už vstát. Nejspíš si vyplňuje sudoku," uchechtne se Lily a dává si asi pátý lívanec. Ona tady je i Lilyina máma? Kolik je tady tajemství? Nemá cenu to řešit, za chvíli se objeví i Freddie Mercury... Teď si připadám jako v opravdové rodině, kde se všichni hádají o džem. Vyhrkne mi to slzy do očí. Ne Meddie, nemysli na to... Napomenu se a zamrkám rychle očima. Mám ráda takovéhle snídaně. Doufám, že to bude častěji. Odnáším špinavé talíře do myčky.

"Takže děcka. Dneska mám na plánu prohlídku Los Angeles a podívat se na každoroční karneval," nadšeně si zatleská Elis a Bobby znuděně vzdychne. Všichni se zasmějeme a John ho přátelsky pěstí udeří do ramena. Bobby na to nijak nereaguje a spíš se domnívám, že to ani necítil.

"A mimochodem, jdeme všichni pěšky. Žádné kouření, žádné pití alkoholu a žádné loudání, jinak budu muset udělat mimořádné opatření...přivážeme se všichni k sobě provazem. Kdo bude muset na záchod, jeho problém," informuje Elis a já jen vzdychnu. Nevím, co by si o nás pomysleli.

"Mám otázku," vykřikne John.

"Ptej se."

"Rosie jde taky pěšky?"

"Ano, ale bereme s sebou kočárek. Proč?"

"To není fér! Já se chci taky vozit v kočárku!" vykřikne znovu John a v místnosti vypukne záchvat smíchu. On tomu dá vždy korunku.

"Mia tě klidně vezme, viď?" zasměje se Bobby a Mia horlivě přikyvuje. John se zhrozí a radši už je zticha. Když se situace uklidní, Elis dořeší své.

"Vyrážíme za dvacet minut, ať jste připraveni a nastoupeni venku. Na nikoho se nečeká."

"Ano, pane," přikývne Lily a padá od stolu. Bobby se nabídne, že to uklidí, tak se jdu nahoru převléct. Ze skříně vezmu riflové kalhoty po kolena a modré tílko s potiskem. Zvednu si vlasy do drdolu a na hlavu posadím sluneční brýle. Rychle si vytvořím na očích tenké linky a rty přelétnu leskem, který házím do tašky přes rameno. Házím tam taky plně nabitý mobil a peněženku s doklady. Namaži se opalovacím krémem, abych se nespálila. Snad si mě nikdo venku nevšimne. Kdo by si mě s obarvenou hlavou všiml. Stejně tohle téma Luke a neznámá je tabu. Čeho se obávám. Rozběhnu se po schodech ven. Venku jsem jako první. Sednu si na lavičku podívám se na mobil na sociální sítě. Zdá se mi, že mě lidi - hlavně holky - sledují čím dál, tím víc. Chtějí, abych se dala dohromady s Lukem. Nemůžu. Ani nechápu, jak mohly MĚ vydedukovat z té fotky. Nějaká magie v tom srší... Usměji se nad mou úvahou. Jsem fakt praštěná, jestli si tohle myslím. Vedle mě si sedá John a poté i Mia. Jako poslední se dostaví rodiny McKenzieových a Falcomových. Vidím, že u McKenzieových jablko nepadá daleko od stromu. Bobby zamkne a Rosie se připlete ke mně. Vezmu jí za malou ručku.

"Tlupo, můžeme vyrazit," zavelí Elis a my se vydáváme za ní. Jsen zvědavá, kolik přezdívek ještě cestou vymyslí.

________________________________________________________________________________

Hi guys!^^

Přidávám další část! ^^

Rodina Gale + rodina Falcom + rodina McKenzie + Mia Stoll spolu na výlet. Paráda? Nemyslím si.

Vyskytnou se asi pravopisné chyby - omlouvám se.

2,22K. Magické číslo...o.O

Taky se tak těšíte na příští části jako já?! ^.^

With all love my darlings :*

* terka69 *