Moments

Chapter fifty-seven

Meddie

Blikající světlo do mých očí zorničky nemohou zaregistrovat. Vztáhnu ruce k očí, abych si aspoň stínila. Žár z lampičky ve zvukotěsné místnosti slábne a já můžu vidět postaršího muže za stolem s roztěkaným výrazem ve tváři. Přerývavě se nadechnu a ohlédnu se na pravou stranu. Obrovská tabule s fotkami pospojovanými červenou nití. Najednou mé ruce sevře drsný provaz na židli. Poskočím s úmyslem se vymanit ze sevření. Nelze to.

"Proč jste jim to udělala?" zeptá se muž a já se na něj nechápavě a zděšeně ohlédnu. Co to má proboha znamenat?

"Ano, vy. Proč jste svému bratrovi podřízla hrdlo, jeho družce rozdrtila hrudní koš, svou přítelkyni polila kyselinou a svému příteli probodla padesát krát tělo tupým nástrojem?!" hystericky zakřičel. Zůstávám pomateně zírat na tabuli. Všude jsou fotografie vražd, které jsou opravdu promyšlené do posledního detailu. Nastražené pasti, rozházené věci...dokonalé. Dělá se mi ze všeho špatně. To jsem neudělala...to jsem já nebyla! Vyděšeně vzhlédnu k muži. Ne...to není pravda...

"Odveďte ji do psychiatrického zařízení. Tam bude pykat za své kruté činy, co provedla své rodině," zlověstně vydechne a v tu ránu ucítím na sobě svírací kazajku. Prudkým pohybem ji chci sundat ze sebe. Nic. Dva muži mě táhnou za ruce pryč. Slzy mi stékají po líčkách. To jsem nebyla. Já bych tohle nikdy neudělala...neudělala jsem to...

***

Trhnu sebou a tím se probudím. Na spoceném čele se přilepily pramínky vlasů. Zhluboka dýchám. To byl jen sen...jen sen. Popadám dech a zorientuji se v místnosti. Přes prosklenou zeď lodě svítí ranní slunce. Obyčejný dřevěný šatník stojí na tmavé plovoucí podlaze a malý stupínek k posteli ohraničuje prostor postele. Vše je doladěno šedými koberečky a dekoracemi.

"Vypadni Michaele," zamumlá do polštáře klidně spící člověk. Podívám se na něj. Sladce spí na mé půlce postele. Pousměji se a vmáčknu se k němu. Ihned přehodí ruku přes můj bok a tím si mě přitáhne k sobě. Spokojeně oddechne. Nakrčím obočí a jeho ruku trochu povolím, jelikož docela tlačí na můj močový měchýř. On ji však posune nahoru a tím docílí plesknutí přes ruku. Pořád se neprobírá. Odfrknu si a otočím se k němu čelem. Jakmile zpatřím modré oči hravě se dívajíc na mě, rozšíří se mi zorničky a já se leknu. Trochu se odtáhnu, ale bohužel pod sebou necítím žádný povrch. V tom okamžiku Luke rychle zareaguje a přitáhne mě k sobě. Oba se tomu zasmějeme a já se k němu přitulím. Poslouchám jeho uklidňující tlukot srdce. Záchvat paniky mě přepadne zrovna, když zavírám oči k polospánku. Vyšvihnu se do sedu a snažím se ukočírovat drásající zrychlený tep. Mžitky před očima se mění na obrovské tmavé flíčky.

"Meddie,...Meddie, Med. Poslouchej mě. Jsem tady, jo? Jsem tady u tebe," vychrlí ze sebe zděšeně Luke a ihned se posadí přede mě. Blahodárný účinek jeho očí a chemií mezi námi zklidní dech do normální frekvence. Vrhnu se mu do naručí a zabořím nos do ramena. V tu chvíli se ozve celou lodí hlasitá rána. Nebyl to jakoby výstřel, jen těžký předmět, který dopadl na podlahu.

"Jakej kretén..." zamrmlá naštvaně Luke. Uchechtnu se mu do ramena. Způsobem, jakým ta nadávka vyšla z úst, by se smál každý. Odtáhnu se od něj a podívám se ven. Mraky se hodlají každou chvílí rozpršet a slunce se za nimi bezmocně schovává. Počasí mi náladu nezhorší. Už jen Lukovo vysoká přítomnost mě dělá nejšťastnější dívku na světě. Koutkem oka sleduji, jak zvědavě prohlíží mou strukturu obličeje. Nadzvednu pobaveně obočí a obrátím hlavu k němu. Hned se ke mně nakloní a něžně políbí. Zaskočením položím dlaň na jeho tvář a druhou nechávám volnou. Cítím, jak namotává vlnu mých vlasů na prst a zase ji pouští. Pousměji se do polibku a odpojíme se. Pomalu sjíždím dlaní dolů po jeho tváři.

"Měli bychom vstát," oznámí pořád rozespalým hlasem a já přikývnu. S posledním paralyzitickým pohledem do očí pokládám bosou nohu na plovoucí podlahu. Stoupnu si na tak ohromně ledovou podlahu a upravím si červené šortky se žlutým tílkem. Včera jsem se ho ptala, kde vzal mé oblečení. Samozřejmě odpověděl jedno slovo; John. Nevymanila jsem z něj, kdy to plánovali a jak dlouho. Přetřu si oči a potichu našlapuji na podlahu, jelikož příšerně vrže. Zaregistruji motajícího se Luka, který se snaží chodit vzpřímeně a hlavně rovně. Cukne mi koutek a natáhnu k němu ruku. Má na sobě černé tričko a kraťasy na spaní, které na něm neskutečně vlají jako prapory. Stiskne mou ruku a proplete prsty. Nenápadně se ohlédnu na spojené ruce a usměji se. Nekontrolovaně mi začnou v břiše poletovat drobní motýli a bušit srdce rychlostí běžícího geparda. Je to...takové...nejsem na dotyky zvyklá. Procházíme protáhlou chodbou až ke kuchyňskému pultu, kde je položen talíř s míchanými vajíčky a osmaženou slaninou.

"Centr! To byl sakra centr, tak co píská?!" zakřičí Calum přes celou místnost. Leknutím nadskočím.

"Píská na faul, blbečku. Na druhý půlce se rvou," otráveně vydechne Mike.

"Kdo hraje?"

"Británie s Belgií. Nuda," pokroutí se na sedačce Ashton a sleduje obrazovku telefonu. Rozpojím ruce a napustím si do sklenice vodu z kohoutku. Opřu se zády o linku a pozoruji z dáli dění v místnosti. Zrak mi zůstane na nástěnných hodinách, které ukazují pár minut po jedenácté. Co? Rychle odložím sklenici a ženu do pokoje pro mobil. Hned, jak ho zapnu se rozezní celým pokojem tón zpráv. Pět, šest,...osm zpráv. Tři od Johna, jeden od operátora a čtyři od Lily. Frustrovaně oddechnu. Musím toho ještě tolik stihnout. Zmateně hledám po pokoji mé oblečení. Šaty najdu pohozené na židli a baleríny rozkopané u skříně. Ve spěchu si svazuji vlasy do drdolu.

"Zastav, prosím," vydechne Luke a sáhne mi jemně na ruku, ve které držím gumičku. Nasměruje mi ruku na postel a pustí s ní gumičku na postel.

"To se mě tak rychle chceš zbavit?" vyšpulí smutně spodní ret. Záporně zavrtím hlavou.

"Tak tady ještě zůstaň..."

____________________________________________________________________________________

Hi guys! ^^

Mám ho! Vyštrachala jsem celý díl, takže je to Oukej. Jsem strašně šťastná z Leddie. Hodili se mi oba dva k sobě, jen jsem je potřebovala dát dohromady na fotce. Co si myslíte o nich? Luke a Madison :3

Moments: 4,74K přečtení

Thank you sooo much :)

With all love my darlings :*

* terka69 *