Moments

Chapter sixty-three

Luke

"Můžeš se prosímtě šoupnout," zamumlá vedle mé hlavy hlas. Jakmile ale zvednu hlavu, vystřelí mi v ní bolest. Bolestivě si za ni chytím a spadnu zase na studený povrch dlaždic. Po chvíli mrkání na bílou stěnu se pokusím vstát na vlastní nohy. Ucítím na spodu chodidel lepkavou tekutinu. Mžourám k nohám, abych se podíval. Zlatavá voda je obtisklá i nalepená všude. Potichu zakleji a mžourám po místnosti dál. Trochu ztratím rovnováhu, ale ihned se opřu o stěnu. Uvidím Ashtona a Mika ležet na zemi polonazí a s otevřenými ústy. To musela být včera noc... Zjistím, že také zrovna moc oblečený nejsem. Párkrát zamrkám, jestli to náhodou jen není sen. Pomalu se otáčím na patě a velmi pomalu se šourám do kuchyně. Hlava mě bolí jako střep a vůbec nemám pojem o čase. Nejdříve rukou sahám na židli, abych si posadil zadek tam, kam mám. Nerad bych upadl vedle na zem. Posadím se a opřu se lokty o linku. Povzdechnu si a zajedu si prstama do vlasů. Co jsem doprdele dělal...

"Á, první ožrala se probudil," zařve na mě a já syknu.

"Ty vole, Calume. Dej mi aspoň chvíli klid. Není mi dobře," zamručím a nadechnu se. On se posměšně zachechtá. Sedne si také na židli a podezíravým pohledem mě sjede od hlavy až k patě. Pokrčím obočí na náznak nepochopení. Teď už vůbec nic nechápu...Mike s Ashtonem leží v koupelně (ani nevím, jak jsme se tam octli), Calum mě probodává pohledem a já si za boha na nic nemůžu vzpomenout. Buď se něco včera stalo a nebo si zase dělá Calum srandičky a podstrčil nám něco do pití. Naposledy si pamatuji, jak jsme přišli do klubu a barman nám sázel jednoho panáka za druhým...a tu strašně hlasitou hudbu, co se všude ozývala...

"Ty si nepamatuješ, cos včera provedl?"

"Co myslíš, kámo? Ani za mák si nemůžu vzpomenout. Nechtěl bys mi přinést prášek a vodu?"

"Na to zapomeň. Nejsem sluha," odfrkne a pořád mě propaluje. Ze všech sil si střádám myšlenky, co se včera mohlo stát.

"Malá nápověda by nebyla?" pozvednu povzbudivě koutek. Vidím, jak zatl čelist a dlouze vydechuje.

"To bys měl usoudit sám," ironicky se uchechtne a vstane ze židle. Nazuřeně pokrčím obočí a polknu. Já tady nebudu pořád jako debil hádat!

"Calume, řekni mi to nebo se nedožiješ odpoledne," vydechnu a teď ho pozoruji já.

"Za prvé, jsou tři odpoledne a já pořád žiju. A za druhé, myslím, že seš hlavní zpráva internetu," tečky nechá do vzduchu plynout a otočí se s mobilem v ruce. Přiblíží se ke mně a předloží ho přede mě. Ihned mé oči zabloudí k příspěvku Top Life.

Ashton Irwin, Michael Clifford a v čele s Lukem Hemmingsem si včera užili dost krušnou noc! V nočním klubu v Sydney se právě konala pořádná párty a nechyběl i románek. Zdá se, že si Luke vybral lepší společnici než přítelkyni Madison Gale na tento večer. Je příčinou prozatimní pauza mezi nimi?

Zatnu nevěřícně čelist. Najdu si fotky, které to musí dokazovat. Neuvěřím jednomu zasranýmu článku. Když je zpatřím, spadne mi brada. T-to ne...to ne. Lepím se s jednou holkou po sedačce a...ježíši. Fuj.

"Pěkný, viď?" nevydám ani hlásku. Mobil mi spadne z ruky na linku a já nemám slov. Jak se to mohlo stát? Vždyť jsme byli u Mika... Zajedu si prstama do vlasů a bolestně je sevřu. Vzpomeň si...vzpomeň si doprdele na víc! Zavřu oči a nemám daleko k pláči. Vztek se nahromaďuje v hlavě a celém těle. Já kretén...já jsme takovej kretén! Já jsem podvedl Meddie! Prudce se zvednu ze židle, necítíc bolest hlavy, a vezmu první předmět do ruky. Prázdnou skleničku plnou silou mrštím proti zdi a ta se s hlasitým prásknutím roztříští. Vnímám jen vlastní bolest u srdce. Právě se mi rozbořil svět pod nohama. Nejde zas až tak o to, že média mají šťavnatý kus drbů, ale o Madison. Zranil jsem ji. Podvedl ji. Já kretén bez cudnosti jsem zneuctil půvabnou přítelkyni, která se teď určitě kolébá na posteli se slzami a hodlá se mě zabít. Upřímně? Rád bych to udělal hned.

Sesunu se podél zdi na zem a pláču. Nechám slzy téct. Zasloužím si bolest. Zasloužím si všechno okolo bolesti. Nezasloužím si pouze a jedině Madison. Zachoval jsem se jako naprostej vymaštěnec, který nemá co strčit do huby. Potřebuje víc a víc, aby byl spokojený. Ticho přeruší tiché kroky přicházející do kuchyně.

"Kámo, to byla noc. Na nic si nepa-" zarazí se Ashton v půlce věty a já lehce pozvednu pohled. Výčitky svědomí, panika, zlost. Tohle by se mohlo přečíst z mé tváře. Už nemám pro co žít...vybral jsem si svou odměnu a je čas ji opustit. Ani za sto let by mi tohle neodpustila.

"Hele? Udělal jsem něco nebo se stalo něco moc divnýho?"

"Vážný problém se mnou...tohle se stalo."

____________________________________________________________________________________

Hi guys!^^

No...teď se to dost zkomplikovalo...

Luku, Luku, Luku...

Taky brečíte jako já? Právě začal bod zlomu a začne to být těžší, než se zdálo.

Popište své pocity do komentářů proti téhle situaci. Chci vědět, jestli máte stejné pocity jako já.

PS: Thanks for readers! Loving you so much!

With all love my darlings :*

* terka69 *