Chapter forty-three

558 35 3
                                    

Meddie

Sedím na sedačce přes hodinu a vystřídali se jen Ashton s Mikem. Trvá to hrozně pomalu a kolena mám křečovitě sevřené u sebe. Luke se baví s Calumem a Ashtonem a já si připadám jako člověk navíc. Nedokážu pochopit, proč chtěl, abych šla s ním. Vždyť má tady nejlepší přátele, kdo by mu scházel. Jsem jako páté kolo u vozu, doslova. Mám chuť se sebrat a jít zpátky domů. Opřu se o opěradlo sedačky a nepozorovaně vyndám mobil, abych se mohla zabavit. Projíždím stránky twitteru. Když vidím, že Lily přidala na svůj profil příspěvěk, neváhám jí napsat.

Já: Ahoj Lily...

Lily: Copak, copak? Už tě přestali bavit monstra, co neumí zpívat ani hrát a nebo tě přestal bavit vyvolený...?

Já: Lily, připadám si jako páté kolo u vozu. Nevím, co mám dělat. Nejradši bych vyskočila z okna...

Lily: To prosímtě nedělej, mám s tím zkušenosti.

Já: Ale no tak, co sis udělala tak hroznýho? Zápal plic?

Lily: Ty jseš divná. Zápal plic, když letíš z okna? A jo...

Já: Aspoň vidíš, po kom mám tu debilitu

Lily: Hele! Zase až tak blbá nejsem...asi

Musím se uchechtnout. Podívám se po místnosti. Nikdo tady není. Až na mě, na toho manažera a na Luka. S nadšením se zvednu, protože necítím zadek. Až teď si povšimnu, že Luke stojí u mikrofonu se sluchátky na uších. Přiblížím se ke sklu, které odděluje místnosti. S úsměvem ho sleduji, jak stojí a čeká na pokyny. Jednou rukou se o sklo opřu a rozhlížím se přes sklo. Myslela jsem, že v nahrávacím studiu budou vystavené zlaté desky a nějaké ty ocenění; červeno-černě vymalované zdi a spoustu nástrojů pověšených na zdech. Mýlila jsem se. Zde se nachází plovoucí podlaha, dřevěně orámovaná skla a prostě vymalované zdi. Stojany na noty stojí opodál mikrofonu a tady, kde stojím je strašný nepořádek. Kluci by si nemohli dovolit nic elegantnějšího, protože by to postupem času zničili a při nejlepším zbořili celou budovu. Nechce se mi věřit, že jsou až taková prasata.

"Luku, zítra budete muset zpívat She Looks So Perfect a Don't Stop. Jakou teď?" oznámí přes mikrofon od něj a Luke se zmateně ohlédne, odkud to pochází.

"Tupče, máš to ve sluchátkách," otráveně si povzdechne.

"Tu první," seriózně se postaví před mikrofon a ukáže bílá zubiska. Nastaví manažerovi palec zdvižený nahoru. Tlumené pasáže se ozývají až ke mně. Můj dech slábne. Poloospalý hlas se rozezní všude. Páni... Zasněně vydechnu zadržovaný vzduch a musím se opřít. Dává výšky levou zadní. Jeho oči zaregistrují mé. Úsměv u zpívání se zvětší. Pošlu mu vzdušný polibek, který on s radostí přijme - jenže ji chytí na tvář. Smutně mezi sóly vyšpulí spodní ret. Protočím očima a pošlu mu poslední, kterou naštěstí chytne na rty. Zaskáče si do rytmu a já se jen culím. Mezi námi vládne podivné pouto. Nedokážu se chovat blíže. Nějaká síla mi způsobí zimomravky po celém těle - dobře, žádná síla, jen a pouze on. Manažer ho popožene, aby zazpíval ještě druhou. V tom tam vtrhnou kluci s kytarami a Ashton se posadí za bicí. Manažer začne do mikrofonu křičet, co tam dělají. Oni jen pokrčí rameny a já se zasměji. Jako malá děcka, která si prostě potřebují teď hrát. Podají Lukovi jeho kytaru a zahrají první tóny mé neznámé písně. Manažer si mne spánky. Musí to mít s nimi těžké. Připadá mi to jako hlídání problémových dětí. Zpívají si dole nějaké písně a já projíždím na mobilu novinky a píši si s Lily. Strašně se nudí, máma leží u sudoku a celá rodina šla na koupaliště s malou Rosie. Posmutněle se usměji. Chtěla bych jít s nimi. Musím nějaký čas strávit s Lily. Mám výčitky, že jsem se na ní úplně vykašlala. Jako nejlepší kamarádka Lilyette Cassandry McKenzie to musím napravit.

MomentsKde žijí příběhy. Začni objevovat