Moments

Chapter seven

Nobody

Meddie leží na nemocniční posteli jako tělo bez duše. V pokoji s číslem dvě stě čtyřicet šest. Doktoři se obávají, že nepřežila. Přece je divný, že po škrcení leží v kómatu čtyři dny. Ujišťují se skoro každou hodinu, jestli něco vydává. Nic. To prázdno v tom pokoji ruší jen nemocniční přístroje. S ní na pokoji nikdo není. Přál si to její starší bratr. Kdyby s někým byla, bylo by jí na nic. Kladli by jí otázky, na které by nemohla odpovědět.Taky jak. Mluvit nemůže...

Chodí za ní ty čtyři dny Lily. Její velké kruhy pod oříškovo zelenýma očima vyjadřují nevyspalost, taky oteklé oči mluví za vše. Neulehčuje jí to ani škola. Tam se nadávkám na Meddie a její osůbku nevyhýbá. Doma celý den proplaká a vůbec nejí. Její mamka má o ni veliký strach. Měla rozkošně baculaté tváře. Vypadala spíš jako strašně rozkošný kotě ve zvětšený podobě. Teď - pohublá, že jí jsou vidět klíční kosti, trošku propadlé tváře a na ní moc velké oči, které radši zakrývají tmavé sluneční brýle. Její táta bohužel je někde bůhvíkde, takže nic neví. S její mamkou se rozvedli před čtyřmi roky. Kvůli jeho nevěře. Takže teď bydlí sama s Lily v útulném domečku na druhém konci města, než je Meddie.

Chodí dost často ke Galeům si jen tak poklábosit. A když tam přijede teta Elis, tak tam někdy vlítne jako blesk. S Elis se znají ze střední. Když ještě žila mamka Meddie a Johna, Elis s ní chodila na stejnou střední. Ne, nebyly dvojčata, jen se po sobě opičily. Věkový rozdíl mezi nimi byl pouze o dva roky. Elis je starší. Nějak se s Lilyinou mamkou potkaly a hned se skamarádily. S Elis jsou nejlepší kamarádky. Sice Elis bydlí hodně daleko, ale dopisují si. U Lily a Meddie je to naopak. Před deseti lety (z Lily pohledu je to o jedenáct let, protože je starší) se grilovalo u Lily. Ona omylem vystříkla na Meddie na její blankytně modré šatičky kečup, jenže Meddie si to nenechala líbit, takže jí to vrátila s hořčicí. Honily se po celé zahradě, až jim pak rodiče vynadali. Moc rády na to vzpomínají. Takové netypické seznámení.

Ty čtyři dny za ní chodí také blonďák. Luke. Nemůže uvěřit, co za ten jeden den způsobil. Calumovi málem zlomí nohu, Ashtonovi zase ruku a teď tohle. Ty dvě nebyly tak strašný, než tohle. Ta holka, co Meddie škrtila, by se měla jít léčit. Je fajn, že ho každá chce, ale nemá se to přehánět. Stejně je napatlaná víc, jak štětka. Počkat... nebyla to ta holka, co mu Ashton před dvěma měsíci předhazoval? Stephanie? To víš, že jo. Je pokrok, že si to pamatuje. Hodně velkej, i když se říká, že je nejspolehlivější ze skupiny, je někdy trochu pako. V hlavě mu koluje spousta věcí.

Nejvíc prostoru mu ale pokrývá její obličej. Madisonin obličej. Ty její oči; tmavší odstín modré jako on. Plné světle růžové rty jako maliny. Okolo jejího kulatého obličeje se jí vlnily blonďaté vlasy. Rázem se možná zamiloval. Ne, nemůže! Ta holka je jen známost od vidění nic víc.... Tak proč tu sakra sedí před tím pokojem? Vůbec se v sobě nevyzná. Teď by se vyplatilo vrátit čas, jenže v tomto paralerním světě je to nemožné.Okolo něj se vrtí jeho nejbližší kámoši a zároveň členi nejslavnější kapely.

Lily se chystá jít rovnou ze školy k Meddie. Jenže je tady jeden problém. Nemocnice je od školy skoro tři kilometry a nechce se jí chodit až tam. Nemocnice je skoro v půlce města a škola na takovým osamoceným místě. Teď se nudí na hodině biologie. Meddiin nejoblíbenější předmět. Povzdechne si a složí si hlavu na lavici. Proč je Stephanie taková kráva? Mohly by si psát s Meddie papírky a chechtat se přeřekům učitele. Strašně šišlá. Byla by tu zábava, než ho právě poslouchat, jak šišlá úplný kraviny. Jí nikdy moc nezajímala biologie. Jí jen zpěv. A to umí zpívat. Jenže Stephanie si taky vybrala zpěv na začátku střední, takže tam s ní Lily válčí. Ozve se zvonění ohlašující hodinu a dnešní vyučování a hned se rozeřve plno žáků. Lily se zvedne, ale v tom okamžiku jí barbie shodí věci na zem.