Moments

Chapter thirty-seven

Meddie

Malá ručička se blíží k osmé hodině večerní. S Lily jsme se koukaly na různé komedie. Snažila se mi zlepšit náladu. Marně. Má nálada se nacházela pořád pod bodem mrazu a ani se nechce přesunout výš. Musíme jet o tři čtvrtě hodiny dříve, abychom dojeli k aréně. Vlezu si pod sprchový kout a nechám kapky vlažné vody padat po celém těle. Trochu se uvolním. Dneska si to musím užít. Když se vykoupám, vylezám ze sprchy a balím vlasy i mé tělo do ručníku. Do pokoje si z koupelny beru fén, líčidla a hřeben. Dojdu s tím vším do pokoje a položím to na stůl. Na stole leží popsaný papírek a samozřejmě ho vezmu do ruky.

Vezmi si na sebe něco s květinami -L

Moc mi znovu nejdou do hlavy květiny na rockový koncert. Pouze nad tím zakroutím hlavou. Jak chce. Beru si ze skříně černé tílko s potiskem růží plus černou sukni. Obléknu na sebe spodní prádlo a vysuším si vlasy. Mám je hned po zákroku vlnité a vypadají jako po zásahu elektřinou. Usměji se a postupně vlasy češu. Obléknu na sebe věci. Už po několikáté hřebenem třísknu o zem. Vůbec to nejde učesat. S nabitou trpělivostí vlasy dočešu a naštěstí mi splasknou a konečky se zatočí do drobných loken. Sednu si za stůl a v odraze mobilu si namaluji tlusté černé linky a rty přejedu růžovým leskem na rty. Do kabelky přes rameno vložím nabitý mobil, lesk na rty a kapesníčky. Uhladím šaty a zhluboka se nadechnu. Budeme tam jako slušné rockerky. No...jestli si Lily nezměnila styl. V nejhorším tam budu jen já. Na nohy si vezmu buď tenisky nebo tělové sandály. Hlasuji pro sandály, protože by se mi zapařily nohy. Sejdu schody do kuchyně a ze spíže beru čokoládovou sušenku. Sním ji a zapiji vodou. Lily už schází schody v černých kraťasech a bílém i skoro průhledném tílku. Usměji se na ni a zkontroluji čas. 20:39. Už musíme jet, jinak nestihneme začátek. V domě vyhledám Bobbyho i Elis, aby nás odvezli. Rychle nasedáme do auta a vyjíždíme směr aréna.

Nehorázně se těším. Ale proč to Elis kupuje? To nám chce udělat jen radost nebo za tím něco stojí? Nic nechápu. Zastavujeme na parkovišti před obrovskou arénou. Z malých přístřešních oken září barevné reflektory a hudba doráží až sem. Domluvíme se, že napíšeme zprávu, když budeme chtít domú. Zamáváme odjíždějícímu autu a já se cítím nabitá energií. Můj první koncert vůbec. Začnou se mi klepat kolena. To není stresem ani nervozitou. Jen se strašně těším, až uslyším chraplavý hlas, který poslouchám skoro každý den. Chytnu Lily za ruku a vydáváme se do arény. Nikde nikdo. Poohlédnu se za sebe, jestli tam nikdo nestojím. Nic. Musely jsme přijet pozdě. Lily něco ťuká do mobilu a je neslušné pozorovat přes rameno. Když dojdeme k hlavním dveřím, Lily zatlačí a malinko se pootevřou. Proklouzneme dovnitř. Hlasitá hudba se ozývá celou arénou. Nepoznávám tu píseň, která hraje. Nemám ani ducha. Ani ten hlas nezní jako Kurt. A že by tam byly samé holky v mém věku? Tomu nevěřím. Lily žene dopředu za vysokým mužem jako hora. Řekne mu mé jméno a on s úsměvem a s kývnutím nás pouští dovnitř. Čím blíž jdeme, tím více je slyšet ta píseň.

,,You walked in,

  everyone was asking for your name.

  You just smiled and told them Trouble."

Zaposlouchám se do té písničky. Ten hlas odněkud znám. Je mi hodně povědomý. Lily mě táhne dál.

,,My head spins,
 
  I'm pressed against the wall

  Just watching your every move

  You're way too cool

  And you're coming this way

  Coming this way"

Lily otevře dveře do sálu a mně se naskytne pohled na stovky fanynek, které zpívají s nimi...s nimi? Podívám se na pódium a mé srdce se zastaví.

,,How did we end up talking in a first place?
 
  You said you liked my Cobain shirt
 
  Now we're walking back to your place

  You're telling me how you love that song

  About living on a prayer

  I'm pretty sure that we're halfway there

  And when I wake up next to you I wonder how

  How did we end up here?"

Můj tep nabral obrovskou rychlost a srdce se zastavilo. Žádná Nirvana. Stál tam. Na pódiu. A zpíval i hrál na elektrickou kytaru. N-ne...že je to jen sen? Nepozorovaně se přesunu blíž. Je to on? Lily jde celou dobu za mnou. Až teď si všímám, že jsme ve VIP zóně. Teď jsem ztratila pojem o všem. Nic nechápu. Blonďaté vlasy má nagelované nahoru. Už mu trochu přepadávají. Plně se soustředí na zpívání. Proč vypadá tak krásně? Civím na něj s otevřenou pusou. Já nemám slov ani dechu... Kluk s jasně červenými vlasy si mě všiml. Usmál se na mě a běžel s kytarou na druhý konec to říct druhému s tmavými vlasy. Ten se nechápavě sem podíval. Zamával mi. Váhavě mu zamávám zpět. Bylo to vůbec na mě? Otočím se za sebe. Nikdo za mnou nestojí. To bylo na mě. Odkud mě znají?! Zazní poslední tóny písně a odzadu se ozve obrovský křik. S Lily se na sebe podíváme. Můj výraz vypovídá za vše; co tady dělám a proč tady jsem. S lišáckým úsměvem pokrčí rameny. Ona...ona to nastražila na mě!

"Děkujeme moc Los Angeles!" zakřičí do mikrofonu kluk za bubny...Ashton? Já nevím! V davu se rozkřičí několik holek a přidávají se další. Luke zbystří pozornost na mě. Jeho oči se zabodávají do těch mých. Vidím v nich...nic v nich nevidím. Nic. Stojím nehnutě jako socha. Co to má znamenat. Vzadu si odloží kytaru a světla zhasnou. Rukou rychle vyhledám Lilyinu. Chytí mě za ní a zmáčkne. V tom se světla rozsvítí. Jako první vběhne na pódium asi Ashton s amorovým šípem a křídly. Dívám se na něj nechápavě. Jako druhý přiběhne ten s těmi tmavými vlasy s košíkem plným květů růží. Sálem se ozve rozkošný vzdech. Mě jen cukne koutek. Jako třetí přiběhne červenovlásek s dělem plným konfetů. Začne se tam tahat o košíček. Nakonec si nechá dělo. V tom zazní zvuk elektrické kytary, jakoby někdo přejel prstama po kytaře. Můj dech se zastaví, když uvidím blonďáka vcházet před mikrofon s věnečkem růží na hlavě. Stihl se i převléct. Ashton s červenovláskem ukazují, ať jsou všichni zticha.  Rázem celý sál utichne a Luke se jen tupě usmívá do publika.

"Moc pro nás znamená, že můžeme být tady!" řekne do mikrofonu Luke.

"A chtěl bych něco oznámit - jak mé rodině, které se omlouvám i celému světu," nervózně dopoví a skousne si spodní ret. Vyčkávám, ale v mysli plánuji útěk.

_______________________________________________________________________________

Hi guys!^^

Aaaaaaaaaaaá! Já nemůžuuuuuuuuuuuuuuu! Lukey!

Jsem zpátky z lyžáku s bolavými hýžděmi a s celkem vymláceným tělem.
Ale musím říct, bylo to tam bomba:) hlavně ty noční flašky s kámošema :'D

Začne palba s částěmi! Těšte se!

PS: jsem na větvi z Meddie a jsem nedočkavá na nadcházející část!!!!!

With all love my darlings :*

* terka69 *